Válek oslabí hygienické stanice
Kouzlo dosavadního uspořádání tkvělo podle Valenty v tom, že se hygienici pohybovali v terénu a na základě aktuálních zjištění zaváděli opatření. „Rozhodovali se bezprostředně, tady a teď. Nikoliv až po poradě či souhlasu někoho moudrého z centra,“popisuje někdejší hlavní hygienik.
To ale s novelou skončí, hygienici podle něj budou muset čekat s každým návrhem na schválení. Bude to platit i v případech, kdy autorita z Prahy nebude mít o lokální situaci sebemenší přehled. „Což je špatně nejenom z toho důvodu, že se nemusí včas pochytit konkrétní epidemie, ale také kvůli motivaci samotných hygieniků. Lidé ztratí ochotu, vůli, a nakonec i kompetenci o čemkoliv rozhodovat,“upozorňuje Valenta.
Zeštíhlení krutě padne na lidi
Ministerský návrh sice podle něj počítá s novou funkcí krajského hygienického koordinátora, který bude stát mezi terénními pracovníky a centrálou, to prý ale nic nevyřeší. „Tento nápad je jen dalším důkazem toho, že předkladatel nemá nejmenší zkušenost s praktickým výkonem funkce ředitele krajského či okresního hygienika,“tvrdí exšéf hygieniků.
Skutečnost, že se regionálním hygienikům odebere možnost okamžitě rozhodovat o situaci v dané lokalitě, se nelíbí ani krajům. V připomínkovém řízení se proti tomu postavilo několik z nich. Třeba zástupci toho Zlínského namítli: „Centralizace hygienické služby je nesystémová a povede jen k postupnému oslabení ochrany veřejného zdraví.“
Asociace krajů pak doplnila, že nesouhlasí ani s jakýmkoliv případným rušením územních pracovišť. I tuto možnost totiž novela zákona připouští. Podle asociace by se ale takové „zeštíhlení“mohlo krutě podepsat na zdraví obyvatelstva. „A to zejména v krizových situacích,“uvádí.
Řadu námitek vznesl i Úřad pro ochranu osobních údajů. Vadí mu, že novela počítá se zřízením deseti hygienických registrů, už se ale vůbec nezabývá tím, jaké údaje se v nich budou „skladovat“. „Postrádáme rovněž ustanovení, jak dlouho v nich budou data uschována a kdo k nim bude mít přístup,“poukazuje úřad.
Jeden z registrů se má přitom týkat i dětí a mládeže – jeho účelem je mimo jiné evidovat výsledky kontrol ve školách a školkách. Námitku stejného druhu proto vzneslo o vedení resortu školství. „Z návrhu nám není zřejmé, jaká data se budou sbírat – zda se bude jednat i o osobní údaje dětí a mladistvých či zaměstnanců škol. Požadujeme upřesnění,“stojí v připomínkách.
Ministerstvo zdravotnictví ale návrh hájí, centralizace je dle mluvčího Ondřeje Jakoba potřeba. Pandemie totiž ukázala, že autonomie krajských ředitelství může být na překážku – může bránit jednotnému postupu.
„Cílem ale není jen restrukturalizace hygien,“namítá Jakob. Norma podle něj poprvé zohledňuje i to, že by se do ochrany veřejného zdraví měli zapojit vedle lékařů i další odborníci. Například schopní manažeři, kteří dokážou systém kočírovat. Hygieniků a epidemiologů se totiž nedostává – v Česku je jich jen asi stovka, navíc s průměrným věkem 60 let.
„Bez této úpravy by proto byl do šesti až sedmi let kritický nedostatek řídících pracovníků, včetně možnosti obsazení pozice hlavního hygienika,“upozornil Jakob.