Zbraně, klima, továrny
Pomoc Ukrajině kontra zelené dotace. Evropa si bude muset stanovit priority
Do Evropské unie se vrací fiskální přísnost a škrtání. Během covidové pandemie EU rozvolnila fiskální pravidla, resp. maastrichtská kritéria (kritéria Paktu stability a růstu), a pokud se nic nezmění, jejich dodržování začne být opět vyžadováno. Finanční a vojenská pomoc Ukrajině bude proto soutěžit se zelenými dotacemi, sociálními výdaji a pokusy o udržení průmyslu či reindustrializaci. EU chce být světovým průkopníkem v boji s klimatickou změnou, chce pomáhat bojovat s Rusy, chce omezit závislost na Číně a vyrovnat se s tím, že populace bude rychleji stárnout, což je také nákladné. Obyčejná aritmetika ukazuje, že všechno dohromady možné není. Evropští politici se tváří, že nebrali ve škole základní počty. Evropa si bude muset stanovit priority.
Konstatuje to vcelku jasně Wolfgang Münchau ve svém sloupku pro Eurointelligence.com, ale zatím je vcelku docela sám. Jako včasný varovný příklad by mělo sloužit Německo a je to indikátor toho, co se bude dít jinde. Je to první země, která narazí na fiskální bariéry, a to proto, že je má ústavou přísněji nastavené než ostatní. Navíc německý ústavní soud v Karlsruhe se je navíc před pár měsíci rozhodl interpretovat a vyložit tím nejpřísnějším způsobem. Dosud se pravidla vysvětlovala relativně volně. To se nyní zásadním způsobem změní.
Rozpočtové bariéry
Francouzská vláda stanovila rozpočtový schodek pro letošní rok ve výši 4,9 procenta HDP a fiskální konsolidace ve výhledu není. Pokud dojde k tomu, že bude vícekrát snížen rating francouzských dluhopisů, začne se blížit další dluhová krize v eurozóně. Italské premiérce Giorgii Meloniové se daří zůstávat mimo radar dluhopisových hříšníků, zatím ale její vláda nevymyslela, jak řešit hlavní problém italské ekonomiky, a to nulový růst produktivity.
Některé fiskální problémy jsou ovlivněny zvenčí. Německo utrácí 0,5 procenta HDP na pomoc Ukrajině. Velká Británie za totéž utrácí 0,4 procenta HDP. Francie a Itálie za totéž utrácí jen 0,1 procenta
HDP. Takhle to dopadá, když narazíte na rozpočtové bariéry. Můžete se zabalit do ukrajinské vlajky. Jenže v tomhle to nepomůže.
Existuje již konsenzus, že země NATO budou muset vydávat více na obranu. Německo se snaží dostat na dvě procenta HDP. Bere vážně varování Donalda Trumpa, že v opačném případě nebude Amerika bránit Evropu před Ruskem. V první fázi studené války, mezi roky 1954 a 1969, dávalo Německo na obranu 4,7 procenta HDP. Výdaje na obranu se v 70. až 80. letech snížily na tři až čtyři procenta a v posledních dekádách spadly výrazně pod dvě procenta. Vzhledem k tomu, jak se vyvíjí geopolitické konflikty a výzvy, bude se možná Evropa muset vrátit na úroveň z doby studené války.
Centrální banky nemohou kupovat státní dluhopisy bez toho, aby vznikly inflační tlaky. Proto bude na vládách, aby stanovily fiskální priority. Americká vláda se rozhodla pro nákladnou průmyslovou politiku a podporu investic. Po dekádách stagnace v USA strmě rostou investice do průmyslu. Jenže se tak děje na úkor Evropy. Čína rovněž zaplavuje trhy dotovaným exportem. Výsledkem už je – a hlavně bude – deindustrializace Evropy.
Pak je tu další šok. Do důchodu půjdou baby boomers. Rozpočty budou muset dotovat penze a výdaje na zdravotnictví. Všichni věděli, že to jednou přijde, a nikdo se na to nepřipravil.
Západ je konfrontován s více či méně předvídatelnými rozpočtovými šoky: výdaje na obranu, stárnoucí populace, obchodní a dotační války a zelené dotace. Výdaje na obranu budou korelovat s hrozbami. S tím nelze nic dělat. Náklady na stárnutí populace jsou také do značné míry fixní. Nemůžete přece upřít starším lidem zdravotní péči.
Německo je první země, která narazí na fiskální bariéry, a to proto, že je má ústavou přísněji nastavené než ostatní
Kanárek v uhelném dole
Takže co zbývá? Německá vláda už omezuje některé výdaje spojené s klimatickou změnou a veřejnými investicemi. Britská opoziční Labour Party také plánuje omezit zelené investice. Když se škrtá, většinou se omezují investice.
Německá opozice – tedy hlavně CDU/CSU – už začíná rozbíjet německý konsenzus ohledně zelených věcí a boje s klimatickou změnou, včetně směrnic a legislativ EU na konzervaci přírody a včetně domácích regulací týkajících se vytápění domácností.
Ještě před pár lety snilo Německo o tom, že bude lídrem zelených technologií ve světě. Jenže to se nestalo a nestane. Šampionem ve výrobě baterií a solárních panelů je Čína. A americké dotace zase přetahují výrobu do USA.
Německo už navíc na evropské úrovni stáhlo podporu zákona, který nařizuje firmám v zahraničí neinvestovat tam, kde nejsou dodržovány standardy bezpečnosti práce a musí se přísněji hlídat otrocká a dětská práce. Německo začalo uplatňovat měkčí domácí verzi této normy a i ta je pro firmy zničující.
Německo je podle Münchaua takový kanárek v uhelném dole, protože různé fiskální kolize se dostaví dříve než jinde. Jiné evropské země to mohou zkoušet jinak. Zvýší daně nebo nebudou tolik zbrojit. Zelené investice omezí asi každý. Tak jako tak – šetření přichází i k vám.