Ukrajinská cena za válku
Kyjev se nepotýká jen s nedostatkem zbraní a munice, ale i s deficitem motivovaných bojovníků. Evropa pomůže jen penězi
Na speciální tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil: „V této válce zemřelo 31 tisíc ukrajinských vojáků. Ne 300 tisíc, ne 150 tisíc, jak nám lže Putin i se všemi prolhanými lidmi kolem něj.“Bylo to poprvé, co někdo z vysokých ukrajinských činitelů oznámil rozsah vlastních ztrát, které vláda od začátku války tají. Svědčí to o mimořádné situaci, ve které se válkou vyčerpaná Ukrajina nachází.
„Dnes to není jen o druhém výročí ruské agrese vůči Ukrajině, ale nacházíme se ve chvíli zásadního otřesu, který vyžaduje reakci od nás všech,“prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí v Paříži na summitu, který kvůli naléhavosti situace sám svolal. „Analýzy nasvědčují tomu, že Moskva může za pár let napadnout některou z evropských zemí,“dodal.
Francouzský prezident vyjádřil obavy z toho, jak režim Vladimira Putina přitvrzuje. „Víme také, že Rusko připravuje nové útoky, zejména s cílem ochromit ukrajinské veřejné mínění,“řekl hostitel summitu. Právě tady je zřejmě i důvod zveřejnění ztrát – Rusko se snažilo Ukrajincům podsunout, že počty padlých jsou někde za horizontem sta tisíc, aby ještě o něco více demoralizovalo společnost, která už začíná být nalomená.
31 tisíc padlých, nebo víc?
Rusko v poslední době dokázalo navýšit svůj vojenský potenciál, má převahu v lidech i technice. Některé projevy vyčerpanosti tu sice jsou, obrovské prostředky vrhané do armády ale vedou k tomu, že její síla stále roste. Logickým důsledkem byla nedávná ztráta Avdijivky, oproti pádu Bachmutu loni v květnu v podstatě bezhlavý úprk.
Ústup, už sice organizovanější, ale stále je to ústup – pokračuje dál. Rusko získalo vesnici Lastočkyne a bojuje se o Orlovku. Stačí ztráta ještě několika
vesnic a fronta se blíží ke Kosťantynyvce, Kramatorsku a Slovjansku, důležitému souměstí, které je srdcem neokupovaného Donbasu.
Za této situace a rovněž kvůli kolujícím dezinformacím z ruské strany za účelem morálku Ukrajinců ještě dále podlomit Zelenskyj zveřejňuje ztráty. Nakolik je jeho cifra 31 tisíc padlých věrohodná?
Zkusme příklad – třeba v patnáctitisícovém městě Novojavorivsku poblíž Lvova mají na 60 obětí, tedy 0,4 procenta populace. Zelenského cifra vzhledem k počtu 36,5 milionu lidí v zemi vychází na 0,084 procenta. Tedy – pokud lze přepočítat javorivské ztráty na celkový počet, pak vychází 146 tisíc obětí.
Ano, jde o svérázný a nahodilý výpočet a realita může být zkreslena tím, že Novojavorivsk je zčásti vojenské město v sousedství výcvikového prostoru. Jenže nepoměr je skutečně vysoký.
V srpnu zveřejnil americký deník
The New York Times s odvoláním na vládní zdroje v USA cifru 70 tisíc padlých. K tomu pak 100 až 120 tisíc zraněných. U ruských ztrát Američané udávali 120 tisíc mrtvých a 170 až 180 tisíc zraněných. Zelenskyj pak nyní v souvislosti s Rusy zmínil 180 tisíc jejich padlých, což vzhledem k tomu, kolik životů stála dobyvatele Avdijivka, může i sedět.
Podle pozorovatelů také válka na Ukrajině přináší zhruba stejné počty mrtvých jako lidí s trvalými následky – ta cifra činí podle jednoho ze zdravotníků 80 tisíc.
Pokud si vezmeme, že například sovětská válka v Afghánistánu vzala za deset let 14 453 životů mezi vojáky a dvacet let přítomnosti Západu v této zemi ho stálo 3314 obětí, platí Ukrajinci obrovskou cenu. A to bez ohledu na to, zda je to 140, 80, 60, nebo 31 tisíc lidí, za dva roky války to jsou obrovské cifry.
Zaplatíme vojáky, bojujte sami
Situace je teď bohužel kritická v tom, že chybí nejen munice a zbraně, ale začíná se nedostávat i motivovaných lidí. Statisticky toho mnoho nevíme, průzkum přímo na toto téma se dohledat nepodařilo a není jisté, zda by na otázku „Jste ochotni bránit svou vlast se zbraní v ruce?“lidé odpovídali upřímně. Zatím se podle Kyjevského mezinárodního institutu pro sociologii drží vůle nedat ani píď svého území výměnou za mír – tak to vidí 80 procent lidí, zatímco 14 procent by bylo ochotno k ústupkům. Údaje jsou ale z podzimu 2023 a oproti jaru se podíl ochotných ke kompromisu zvýšil z 10 na 14.
Granáty, tanky a letadla se dají, byť s peripetiemi, nějak opatřit, už ale nelze nakoupit vojáky chtivé bránit vlast a ochotné nasadit pro to i život, jak je uvedeno v textu přísah mnohých armád včetně té české.
Přesvědčení sice dokážou posílit poměrně vysoké platy pro bojující vojáky a důstojné odškodné za zranění či smrt. Samozřejmě bez masivní finanční podpory ze zahraničí by tyto benefity možné nebyly a na pomoci penězi se shodují všechny státy EU včetně rebelujícího Slovenska a Maďarska – je to kromě zbraní zásadní podmínka, aby Ukrajina vydržela.
Navíc je ještě třeba posily vycvičit či občerstvit jejich vojenský um, vrhnout je na bojiště jen tak povede jen ke zbytečným ztrátám. Výcvik zabere určitý čas a určitě nelze celý půlmilion povolat najednou, ale nanejvýš po desetitisících.
Zajistit posily má mobilizační zákon, který je nyní v ukrajinském jednokomorovém parlamentu. Poslanci se musí prokousat dvěma tisíci pozměňovacích návrhů, protože norma vyvolala obrovskou společenskou diskusi. Motivaci obyvatelstva ale žádný zákon neposílí, tady jsou třeba jiné cesty – důvěryhodní politici, transparentnost státní správy i armády a vědět, za co se bojuje.
I když Ukrajina bojuje i za Evropu, lidmi si bude muset kromě relativně malého počtu dobrovolníků pomoci sama. Shodli se na tom účastníci pařížské konference – země EU ani NATO žádné vojáky na Ukrajinu bojovat proti Rusku nevyšlou. Kontinent se obává přímé konfrontace s Ruskem, a z toho důvodu Kyjev nedostane od Německa ani rakety Taurus či další účinné střely třeba od Američanů, které by dovolovaly efektivněji oplácet raketové a dronové údery na jeho území.
Otázkou tu je, zdali nejde o ustrašenost a oddalování něčeho, co stejně přijde.
Zajistit posily má mobilizační zákon, který je nyní v ukrajinském jednokomorovém parlamentu