Nočními riskujete rakovinu
Covid-19, syndrom karpálního tunelu, ekzém, svrab či astma – co mají společného? Jde o nejběžnější nemoci z povolání. A to jak u mužů, tak u žen. „Covid-19 byl uznáván jako nemoc z povolání od roku 2020 a stále tvoří dominantní skupinu,“potvrzuje předseda
Jak jsou definovány nemoci z povolání? Co se dá za takovou nemoc považovat?
Nemoci z povolání jsou ty, které vznikají nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v Seznamu nemocí z povolání. Jsou to ale i otravy vznikající nepříznivým působením chemických látek. V roce 2020 se objevilo nové infekční onemocnění – covid-19, které je uvedeno v kapitole V – infekční nemoci přenosné a parazitární.
Jaké nemoci z povolání jsou nejčastější? Podle Národního registru nemocí z povolání za rok 2022 jsou to infekční a parazitární nemoci.
LN
Ano, to je důsledek covidové pandemie. Údaje za rok 2023 ještě k dispozici nejsou, nicméně i tady se covid-19 ještě určitě výrazně projeví. V dalších letech ale bude pravděpodobně odeznívat, pak se zřejmě vrátíme do předcovidového stavu, kdy největší skupinu určitě netvořila infekční onemocnění, ale onemocnění pohybového aparátu způsobená buď vibracemi přenášenými na horní končetiny, anebo z důvodu tzv. mechanického přetěžování, tedy dlouhodobého jednostranného nadměrného zatížení, kam spadají mimo jiné manuální práce na výrobních linkách či montážní práce.
LN Z průzkumu dále vyplývá, že mezi nejrizikovější práce patří těžba a úprava uhlí, tedy hornictví, že?
Ano, hornictví bylo vždy odvětvím, kde vznikalo hodně nemocí s touto prací spojených.
Nicméně tato profese postupně odeznívá, nicméně případy narušeného zdraví se objevují stále. Ale není to jen hornictví, odvětvími, která „produkují“poměrně hodně nemocí z povolání, jsou také zdravotnictví, sociální služby, výroba motorových vozidel či kovovýroba.
Výroba motorových vozidel je druhá. A poměrně dost v tomto oboru „marodí“i ženy.
LN
Je to tak. Není to jen samotná výroba vozidel, ale i firmy napojené na tento obor, jež dodávají nejrůznější komponenty. Nicméně nedá se to takto paušalizovat, podnik od podniku je jiný, každý má trochu jiné podmínky a rizikovost práce se od konkrétních pracovních podmínek přímo odvíjí. Někde mají plně automatizovaný a robotizovaný provoz, jinde pracují manuálně.
Pokud se podíváme na graf konkrétních diagnóz, tak vede syndrom karpálního tunelu.
LN
Pokud pomineme covid, tak ano. Je to z důvodu přetěžování a bývá dominantní u žen. Naopak syndrom karpálního tunelu z vibrací přenášených na horní končetiny se objevuje převážně u mužů.
Poměrně vysoko jsou i kožní problémy včetně ekzémů a svrabu.
LN
To vychází převážně z toho, že až třicet procent populace je alergizováno na nějakou škodlivinu, a někdy se dá obtížně předvídat, co se stane, když člověk s nějakou škodlivinou do styku přijde. Například s chemickými látkami či dráždivými prostředky. Často se projevuje jejich působení na kůži, ale i třeba průduškovým astmatem.
LN Jsou nějaké látky, které jsou opravdu nebezpečné a mohou například vyvolat i rakovinu?
V poslední době nabývají na významu tzv. diisokyanáty, což jsou chemické látky, které se používají mimo jiné při přípravě komponent v automobilovém průmyslu. Bývají součástí lepidel, jež se aktivují teplem. Tyto látky bohužel způsobují v Evropě asi pět tisíc případů průduškových astmat ročně, takže Evropská komise na základě podnětů z Německa přijala k tomuto určitá doporučení. Ta se týkají omezení používání, proškolování pracovníků či poskytování odpovídajících osobních ochranných prostředků.
A pak je to onemocnění z azbestu, které také může být velmi závažné, především co se týče karcinomu plic, a stále se objevuje, i když se s azbestem už pracovat nesmí. Ale důsledky po x desítkách let stále řešíme, je jich zhruba desítka ročně.
LN Jak moc je těžké rozhodnout, zda daná nemoc vznikla opravdu v důsledku nějaké pracovní činnosti?
Zaměřujeme se na soubor příznaků, které bývají někdy dosti specifické, někdy jsou to jiné ukazatele, dále je to anamnéza, kdy zjišťujeme, co daný člověk vykonával za práci, jak dlouho, dále to mohou být různá vyšetření například plic či sluchu atd. Zásadní je, že nemoc z povolání musí být prokázána v práci, což někdy nebývá lehké, a musí být uvedena v Seznamu nemocí z povolání. Kromě stanovení klinické diagnózy je ale potřeba i posouzení hygienika nebo epidemiologa, který musí potvrdit, že daný člověk byl opravdu v práci vystaven škodlivým faktorům.
Když někdo zdravotní problém má a domnívá se, že je způsoben výkonem jeho práce, jak má postupovat?
LN
Ošetřující lékař, který má důvodné podezření na nemoc z povolání, má povinnost informovat lékaře poskytující pracovnělékařské služby zaměstnavateli či pracoviště posuzující nemoci z povolání; tato pracoviště určuje ministerstvo zdravotnictví a osoba se na ně může obrátit sama.
Populace stárne, lidé se vzrůstajícím věkem jednak ztrácejí výkonnost a jednak mohou mít řadu zdravotních problémů. Je vůbec rozumné stále posunovat věk odchodu do důchodu? Vždyť starší lidé nemohou těžké manuální práce vykonávat.
LN
Toto je věc pro nějakou opravdu širokou odbornou diskusi. Ale faktem je, starší populace mívá zdravotní potíže, například se srdcem, s obezitou, s diabetem či s vysokým krevním tlakem včetně nádorových onemocnění, a toto vše člověka v práci, kterou dělal třeba celý život, výrazně omezuje. My tomu říkáme kontraindikace v práci.
Někdy jsou absolutní, tedy když svářeč bude mít za celý život zaprášené plíce a bude to závažné, tak již dále tuto práci nebude moci dělat. Na druhou stranu jsou profese, které se dají dělat třeba do sedmdesáti let i více. Je to velmi individuální. Ale problém to každopádně je.
Zásadní je, že nemoc z povolání musí být prokázána v práci, což někdy nebývá lehké, a musí být uvedena v Seznamu nemocí z povolání
A co práce na směny? Spousta hlavně výrobních podniků to vyžaduje, ale asi to není pro každého, že?
LN
V poslední době se o směnném, respektive nočním provozu, vedou velké diskuse. Zda je to rizikové, jak moc, a zda to má dokonce vliv na rozvoj rakoviny. A výsledek je ten, že celá řada studií dospěla k tomu, že nepravidelná práce, a především noční směny, mohou závažným způsobem poškozovat zdraví a zvyšovat riziko některých nádorových onemocnění. Tedy nejde jen o kardiovaskulární či metabolická onemocnění, ale skutečně i o zvýšené riziko vzniku rakoviny, hlavně prsu, prostaty a tlustého střeva a konečníku.
Souvisí to s hormonem melatoninem, který se produkuje jen ve tmě. A když je jeho tvorba narušena a netvoří se ho dostatek, narušuje funkcí imunitního systému a ten se pak nedokáže vypořádat s poškozenými buňkami, které mohou vyvolat nádorové bujení.