Nejhorší jsou dopravní nehody

22 tisíc neschopenek.

Nejen nemoci z povolání, ale i úrazy, jež si lidé způsobí při práci, jsou častým důvodem pracovní neschopnosti. Za první pololetí loňského roku bylo kvůli pracovním úrazům vydáno na

Pracovní úrazy jsou poměrně časté především ve výrobních podnicích. A nemarodí kvůli nim jen muži, i když převažují. Podle dat Českého statistického úřadu z celkového počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy připadá více než třetina na ženy.

„Tato skutečnost je dána odlišnou odvětvovou strukturou zaměstnanosti žen a mužů. Odvětvími, kde převládají muži a vyskytují se zvýšená rizika pracovního úrazu, jsou například těžba a dobývání, zpracovatelský průmysl, stavebnictví, doprava a skladování či zemědělství, lesnictví, rybářství. Naopak odvětvové sekce, kde převažují v zaměstnání ženy a rizika pracovních úrazů bývají méně častá, jsou peněžnictví a pojišťovnictví, veřejná správa, vzdělávání nebo zdravotní a sociální péče,“píše se ve zprávě ČSÚ Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za 1. pololetí 2023.

Pracovní úraz je i uklouznutí na chodbě

To potvrzuje i praktická lékařka z Nového Města nad Metují MUDr. Kateřina Javorská, která je zároveň členkou výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. „V provozech, které jsou přímo považované za rizikové, častěji dochází i k vážnějším zraněním, nebo i k úmrtí. Především

jde o úrazy způsobené nedostatečným zajištěním těžkých břemen, materiálu a součástek při jejich přemisťování a převážení, tedy pád, vymrštění, zavalení, sesunutí, přimáčknutí,“říká.

Nejčastější příčinou pracovních úrazů s následkem smrti jsou ale podle ní dopravní nehody. Nicméně k úrazu při výkonu povolání může dojít i například z důvodu uklouznutí na chodbě ve škole, přitom škola se běžně za rizikový provoz nepovažuje.

Každopádně je důležité na pracovištích dbát o dostatečná preventivní opatření, jako je používání ochranných pracovních pomůcek a oděvů, zabezpečení ochrany svého zdraví i zdraví spolupracovníků a pravidelné vyhodnocování rizik ze strany vedení. Pracovní úrazy ale zpravidla neřeší lékaři specializující se na pracovní medicínu. Pokud se někdo zraní, jeho cesta vede na urgentní příjem či na chirurgii.

„Zřejmě bude dotyčný nějaký čas v pracovní neschopnosti a v péči praktického lékaře, a až se vyléčí, posuzující lékař daného podniku pak řeší, zda se může dotyčný vrátit na své původní pracovní místo. Tedy pracovní lékaři neřeší, proč se úraz stal, ale to, zda dotyčný bude moci po úrazu dále pracovat na svém původním místě, nebo bude muset být přeřazen na jiné, třeba méně náročné,“vysvětluje profesor Milan Tuček, předseda Společnosti pracovního lékařství.

Přetěžování a dlouhé stání

Velmi často trpí pracující lidé na bolesti zad, ty zpravidla nebývají zaviněné úrazem, ale přetěžováním či obecně pracovním stereotypem a stresem. Potíže svalového aparátu ohrožují lidi v sedavých zaměstnáních stejně jako ve fyzicky náročných profesích.

„V obou případech jsou dlouhodobě zatěžovány jen některé svalové skupiny, zatímco jiné zůstávají nevyužité,“říká hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

Práce s počítačem je podle ní původcem problémů většiny lidí, které trápí bolesti zad v oblasti krční a bederní páteře, bolesti hlavy nebo kteří cítí nepříjemné útlaky nervových vláken v „karpálním tunelu“v zápěstí.

„Monotónnost pohybu způsobuje podobné problémy také při těžké manuální práci,“popisuje odbornice. „V přetěžovaných měkkých strukturách dochází k tuhnutí, omezení rozsahu hybnosti a vzniku bolestivého neinfekčního zánětu.“

Trpí i mladší lidé

V digitálním věku je krční páteř jednou z nejvíce namáhaných, a tedy zranitelných a problematických částí lidského těla. Několikahodinová práce u počítače, dlouhé sezení za volantem, ale i mnoho manuálně zaměřených pracovních pozic nutí člověka držet hlavu v dlouhodobém předsunu a zároveň horní krční páteř v mírném záklonu.

„Vzniká svalová dysbalance mezi povrchovými a hlubokými svaly krční páteře. Tou trpí odhadem každý druhý dospělý. Pokud se problém dlouhodobě neřeší, velké napětí v šíjových svalech se zřetězí do dalších částí těla. Chronické bolesti ramen, migrény, brnění rukou, to vše jsou nejčastější případy plynoucí ze špatné funkce horní krční páteře,“varuje fyzioterapeutka Bílková.

Už dávno neplatí, že nemoci pohybového aparátu postihují převážně starší ročníky, mladí lidé od teenagerů po čtyřicátníky jsou mezi nemocnými zastoupeni stejně jako lidé nad padesát let.

„U ekonomicky aktivních lidí je ale největší chybou, že vyhledají pomoc, až když pociťují intenzivní bolest, která je omezuje ve spánku, při sportu, v práci, a tím pádem i v jejich příjmech,“upozorňuje Iva Bílková.