Sundej to, srabe!
Fotka zkrvaveného kanadského gólmana Jacquese Plantea oslaví 65 let. Dokument zlomu hokejových dějin
Kdybyste vyskočil z letadla bez padáku, stal byste se hrdinou? Ne, já myslím, že byste se zachoval jako magor. Já už nikdy nenastoupím bez masky. Tak vysvětloval hokejový brankář Jacques Plante svůj revoluční tah. Letos to bude 65 let od chvíle, kdy se idol věhlasného klubu Montreal Canadiens rozhodl: Nenechám si dál bombardovat obličej puky!
Šrám na bradě. Rozseknutý nos přelepený páskou. Krvavé skvrny na bílém dresu se slavným znakem na hrudi. Z černobílého snímku pořízeného 1. listopadu 1959 v Madison Square Garden v New Yorku ovšem nejhlasitěji křičí oči. Unavené. Utrápené. Až mučednické. Bez ohledu na tradici a na názory všech okolo volají: Už dost!
Rána, kterou třicetiletý Plante utržil tenkrát v neděli večer, jej přiměla ke vzpouře. Tu trýzeň si tak trochu zavinil sám. V první třetině utkání NHL mezi New York Rangers a Montreal Canadiens vyjel proti najíždějícímu domácímu borci Andymu Bathgateovi a pokusil se mu vypíchnout kotouč.
Patrně nedopatřením ho podrazil a útočník při nárazu do hrazení utrpěl zranění, které vyžadovalo ošetření v zákulisí. Do boje se Bathgate vzápětí vrátil nakvašený, s touhou po pomstě. Myslel si, že ho Plante složil schválně.
A tak se hned při další příležitosti rozhodl zamířit a vystřelit. „Nebyl to nějaký golfák,“líčil reportérovi Toddu Denaultovi, autorovi Planteova životopisu. „Vypálil jsem švihem z ostrého úhlu. Ne nějak prudce. Nesnažil jsem se dát gól. Ale jeho hlava tak nějak vyčnívala. Chtěl jsem mu oplatit to, co mi provedl.“
Záměr se podařil. Kotouč z tvrzené gumy zasáhl Plantea do nechráněného obličeje. Ucítil známou prudkou bolest. Ke rtům se
mu řinuly kapky červené tekutiny. Rozhodčí přerušil hru. Během 21minutové pauzy ho museli sešít v šatně. Odmítl znovu nastoupit bez masky, již někteří jeho předchůdci v minulosti používali. Sám si ji nasazoval při trénincích. Do zápasu mu ji ale legendární kouč Toe Blake zakazoval, jelikož by mu prý omezovala výhled a ovlivňovala jeho výkon.
V ten podzimní večer v MSG ale musel naštvanému Planteovi ustoupit. Mužstva ještě neměla v sestavě náhradníky a on nehodlal mač vzdát ve prospěch Rangers. Hnětlo ho to. Jako typický staromilec nesnášel novinky. Obával se, že Plante podlehne strachu jako jiní montrealští brankáři Bill Durnan a Gerry McNeil, kteří předčasně ukončili kariéru.
Nicméně nechal svou hvězdu, aby si na tvář nasadila strašidelně působící kus bílého vytvarovaného laminátu, který mu na míru vyrobil fanoušek Bill Burchmore, zaměstnanec firmy Fiberglass Canada. A samozřejmě slyšel uštěpačné newyorské obecenstvo, které pokřikovalo cosi o srabáctví a svátku Halloween, který měla Amerika zrovna za sebou.
Ačkoliv Plante vnímal všechny jízlivé poznámky kibicujících gaučových expertů, odmítal ale dál účinkovat v roli otloukánka. Nepotřeboval nádhernou, nápaditou, působivou přilbu, jakou nosí jeho následovníci v novém miléniu. Ani o nich nesnil.
„Do té doby jsem měl čtyřikrát přeražený nos, dvě fraktury lícních kostí a jednu zlomeninu čelisti. Na sešívání všech ran padly stovky stehů. Věřte, že za těchto okolností mi bylo úplně ukradené, jak ta maska vypadala,“líčil.
A doplnil již zmíněný příměr o skákání z letadla bez padáku.
Canadiens tehdy v New Yorku zdolali Rangers 3:1. Plante pustil jedinou z 29 střel. Na fotografii z kabiny není zjevné, zda si svou pomůcku právě nasazuje, nebo snímá. Co se týče autora snímku, uvádí se v dostupných pramenech pouze Bettmann Archive.
Jedinečnou sbírku milionů fotek založil a namnožil Otto Bettmann, německý emigrant, rodák z Lipska, uprchlík před nacisty v roce 1935. Pro jeho nadšení obrázky mu přezdívali The Picture Man. Plantea v přelomové chvíli zachytilo víc reportérů. Jejich díla ukázala veřejnosti, co hokejoví brankáři musí snášet. Sportovní příznivci postupně přestali vynášet ponižující soudy. Průkopník Plante je naučil neposmívat se chlapům, kteří takřka denně riskovali úraz.
Vždyť útočníci i obránci s vylepšenými holemi stále snadněji zvedali puky z ledu do nebezpečné výše a udělovali jim vyšší rychlost. Dovedete si představit, že by někdo v současnosti čelil kanonádě od McDavida nebo Pastrňáka bez jakékoliv ochrany hlavy?
Dokonce i původně neoblomný trenér Blake tenkrát vzal Plantea a jeho „vynález“na milost. Přestal do něj vandrovat, aby tu „nádheru“zahodil. Taky proto, že báječný Plante v sezoně 1959/60 zásadně pomohl mančaftu k dalšímu zisku Stanley Cupu.
Tenhle Jacques Plante vstoupil do hokejových dějin jako jeden z nejlepších gólmanů. Posbíral hromadu trofejí. Do penze odešel až v šestačtyřiceti coby mistr svého řemesla a revolucionář, který jako první brankář udělal z masky trvalou součást výstroje. Spousta jeho následovníků mu byla vděčná za zbourání hloupých předsudků. K němu bezpochyby přispěla i působivá fotka z 1. listopadu 1959.