Psaní se šířilo jako epidemie
Archeologové nalezli na Moravě kost, na kterou někdo kolem roku 600 vyryl germánské runy. „Objev může pozměnit pohled na historii písma v oblasti Moravy,“říká vedoucí mezinárodního týmu Macháček z Masarykovy univerzity v Brně.
Objevy jsou často dílem náhody, platí to i tentokrát?
LN
Hovězí kost, přesněji řečeno část žebra, jsme našli na raně slovanském sídlišti Lány nedaleko Břeclavi. Ležela spolu s úlomky keramiky a dalším odpadem poblíž místa, kde kdysi stála polozemnice, tehdy typické obydlí Slovanů. Vše jsme odvezli do laboratoře k dalšímu zkoumání. Když naše studentka omývala kost vodou, všimla si neznatelných
VĚDA Jiří
rýh a čar. Podrobnější pohled pod mikroskopem a konzultace se zahraničními odborníky, například s lingvistou profesorem Robertem Nedomou z Vídně, ukázal, že jde o runové písmo používané germánskými kmeny ve střední Evropě.
Co je na kosti napsáno?
LN
Šest runových písmen. Nejde ale o žádnou zprávu ani nějaké sdělení, ale o část abecedy.
Takže je to vlastně cosi jako slabikář pro výuku písma?
LN
S trochou nadsázky se to tak dá říct.
Kdo asi runy vyryl?
LN
Existují dvě možnosti. Mohl to být Slovan, který se chtěl naučit psát runy. Nebo to byl Germán, který neodešel se svými druhy koncem 6. století do západní části Evropy a žil dál mezi Slovany. Vzhled písmen hovoří spíše pro první verzi. Vyrývat runy do kosti totiž vyžadovalo jistou zkušenost a zručnost, ovšem na „naší“kosti vypadají dosti neuměle, jako by je udělal začátečník. Navíc dvě písmena chybí, takže buď autor neznal jejich správné pořadí, nebo na ně zapomněl.
LN Nález dokazuje, že Slované psali nejprve runami a teprve potom hlaholicí?
Nikoliv, přesnější je tvrzení, že moravští Slované přišli do kontaktu s písmem o několik století dříve, než pro ně Konstantin vytvořil hlaholici. Objev může být podnětem pro jiný pohled na vývoj písma u slovansky mluvících obyvatel střední Evropy.
Například jak se písmo mezi obyvateli Moravy šířilo?
LN
Přesně tak. Lidský mozek má dostatečnou kapacitu k tomu, aby se každý naučil psát. Dokáže to ale jen člověk, který přišel do kontaktu s písmem. Může k tomu dojít dvěma způsoby. Buď si písmo vytvoříte sami. To se podařilo například Egypťanům nebo Mayům. Druhou možností je přijmout znalost psaní od někoho jiného. Pracuji se zajímavým konceptem, tzv. kulturní epidemiologie, že se písmo šíří podobně jako viry.
Když potkáte někoho, kdo umí psát, můžete se touto znalostí nakazit. Ovšem podmínkou šíření je určité kritické množství hustoty sociálních vztahů. Zpočátku písmu nerozumíte, chápete to jako něco zvláštního, tajemného a zajímavého. Aby lidé dokázali písmo myšlenkově zpracovat, seznamují se s ním v podobě mytických příběhů a pohádek.
A jak se s písmem seznamovali Slované?
LN
Před stěhováním národů žili někde v oblasti dnešního Běloruska a severního území Ukrajiny. Písmo ještě neznali, teprve když přišli do kontaktu s gramotnými lidmi, začala se znalost psaní přenášet jako vir. Po příchodu na území dnešní Moravy poznávali nejen germánské, ale také o něco mladší runy nomádských Avarů. Dokládá to nález kostěného obložení luku v Mikulčicích, které je pokryté avarskými runami ze 7. až 8. století.
Slované tak byli pravděpodobně konfrontováni s runami od Germánů, Avarů a také latinkou používanou církevním klérem z Bavorska. Mentálně tedy byli připraveni na přijetí hlaholice. Zároveň rostla hustota osídlení, až dosáhla kritického množství, a latentní znalost písma se díky runám začala šířit.
LN Doposud se ve školách učí, že na Moravě používali po příchodu věrozvěstů Konstantina a Metoděje hlaholici. To už přestává platit?
Jedinou zprávou o jakémsi písmu ještě před příchodem věrozvěstů je spis mnicha Chrabra. Byl jedním z filozofů preslavské školy v Bulharsku, kam se uchýlili po svém vyhnání z Moravy žáci Konstantina a Metoděje. Chrabr uvádí, že dříve než se Slované naučili psát, používali při věštění jakési rýhy a čáry. Už koncem 19. století si této zmínky všiml Pavel Josef Šafařík a poznamenal, že by mohlo jít o runy.
Šafaříkův postřeh mezi odborníky koloval, ale postupně zapadl, protože žádné runy se nikdy nenašly. A pokud ano, ukázalo se, že jde o podvrhy. Rozšířil se tedy názor, že Chrabr psal asi jen o nějakých čárách používaných při počítání. Teprve náš objev potvrdil existenci run na Moravě.
LN Jak si vysvětlujete, že se na Moravě našel zatím jenom jeden runový nápis?
Germáni vyrývali runy na stříbrné spony, meče a další zbraně. Slované měli před vznikem Velké Moravy, tedy v 6. až 8. století, ještě velmi jednoduchou materiální kulturu. Používali pouze nožíky, nevyráběli meče ani výrazně šperky. Neexistovalo tedy dostatečně trvanlivé
médium, na kterém by se runy zachovaly.
Slované je nejspíše vyrývali na kosti nebo dřevěné destičky, a pokud nejsou tyto organické materiály v optimálním prostředí, většinou se rozpadnou na kousíčky nebo zcela zaniknou. V depozitářích ale existují ještě stovky zachovalých kostí, nyní se zaměříme na jejich detailnější průzkum a snad se nám podaří najít další runové nápisy.
LN Naučit se psát je poměrně těžké, jakou měli lidé motivaci?
Znalost písma mohla působit jako nějaké kouzlo, nadpřirozená schopnost, díky níž dokážete něco, co ostatní neumějí. Umění psát patřilo k sociálnímu postavení a zvyšovalo prestiž. Zároveň gramotný člověk měl intelektuální převahu nad ostatními. Schopnost psát se stala nakažlivá, zároveň byla spojena s mocí a s touhou, jak kontrolovat a ovládat svět kolem sebe.
LN Když ještě panovník neuměl psát, musel se spoléhat na písaře. Co když ho písař oklamal?
Pak nejspíše nechal useknout písaři hlavu a další si už dal pozor.