Klíšťata šíří i nové choroby

Do Česka se ricketsiózy dostávají obyčejně s klíšťaty přisátými na migrujících ptácích. Nakažení parazité je pak mohou šířit dál, a to i mezi lidmi.

Podle epidemiologa Rastislava Maďara pak mohou mít tyto choroby i velmi vážný průběh. Platí to hlavně pro osoby se sníženou imunitou, starší lidi či pacienty bez sleziny. „Problém může nastat hlavně tehdy, když lékaři na možnost tohoto onemocnění nemyslí a pacient nedostane antibiotika,“podotýká Maďar. Databáze Státního zdravotního ústavu prozatím eviduje jeden lednový případ exotické ricketsiózy.

Na test k veterináři

K babeziózám oficiální statistika prozatím chybí. Podle Miroslavy Burýškové z laboratoře Protean ale budou nakažených lidí každoročně desítky.

Svůj předpoklad staví na analýzách infekčnosti klíšťat, kterými se její laboratoř zabývá už od roku 2006 a v nichž biologové podrobili vyšetření nejméně osmnáct tisíc těchto členovců. „Šlo o pijáky, které nám poslali přímo lidé, již si je předtím vyjmuli z kůže. Právě babeziózou bývají tato klíšťata infikovaná poměrně často, patogen babesie jsme nalezli dokonce u čtrnácti procent z nich,“přiblížila LN už dříve Miroslava Burýšková.

Přesto lékaři ani hygienici lidem vyšetření na tuto chorobu nenabízejí. „Nikdo tady nic netestuje. Pokud lidé něco takového chtějí, musejí obyčejně požádat veterináře. Jinak jim nezbývá nic jiného než zůstat ve sladké nevědomosti,“podotýká Burýšková.

Důsledek oteplování

Podle epidemiologů přitom nákaz z klíšťat má i nadále přibývat. „Stále častější mírné zimy budou samozřejmě znamenat, že chladné období roku přežije stále více klíšťat i hlodavců, kteří se podílejí na jejich přenosu v přírodě,“vysvětluje Rastislav Maďar. Pokud se tedy nezvedne ochota tuzemských obyvatel k očkování, může počet některých chorob z klíšťat exponenciálně narůstat.

Totéž si myslí i epidemiolog Petr Smejkal. „Vlivem globálního oteplování se nástup klíštěte posunuje k únoru a březnu. Parazit se navíc čím dál víc rozšiřuje – zatímco dříve byl jeho výskyt omezen na nížiny a středně položené oblasti, nyní ho běžně najdeme i ve výškách nad tisíc metrů nad mořem,“připomíná. To podle něj vytváří dokonalé podmínky pro další šíření i pro šíření „jeho“infekčních chorob.

Kde chybí léčba, je očkování

Lékaři proto nabádají alespoň k opatrnosti – lidé by se dle nich měli chránit repelenty a po návratu z přírody pečlivě prohlédnout. Zvlášť pokud se předtím pohybovali v neupraveném porostu s vyšší trávou a listnatými křovinami.

Proti nemocem, na které existují vakcíny, by se měli také co nejdříve nechat naočkovat.

„Platí to hlavně pro klíšťovou encefalitidu, na kterou nemáme vůbec žádnou kauzální léčbu. Antibiotika na ni nezaberou. Zato proti ní máme účinnou prevenci v podobě očkování,“říká například Petr Smejkal a dodává: „Je proto škoda, že Češi nepřikládají očkování proti této nemoc velký význam, na rozdíl třeba od sousedních Rakušanů, kteří této možnosti hojně využívají.“Očkovat by se podle něj měli hlavně lidé starší padesáti let, zvlášť pokud jsou jakkoliv oslabení.

Vakcín je dost

Podle jeho ostravského kolegy Rastislava Maďara lze na očkování přijít kdykoliv během roku, vhodnější je to ale během chladnějších měsíců, kdy ještě klíšťata tolik neřádí. Tělo si totiž nevytvoří ochranu hned. „Imunita nastupuje až po druhé dávce, která se podává standardně za jeden až tři měsíce,“vysvětluje. V případě nutnosti je ale podle něj možné očkování i uspíšit a druhou dávku zájemci vpíchnout už po čtrnácti dnech od první. „Tomu se říká zrychlené schéma vakcinace,“popisuje Maďar a dodává, že očkovacích látek je v tuto chvíli v Česku dostatek.

Také podle něj by se měli nechat naočkovat všichni lidé nad padesát let. „Ostatně ti také mají nárok na vakcínu zdarma, tedy s plnou úhradou zdravotní pojišťovny,“připomíná.