Chytré kamery střeží přejezdy

Červená světla na přejezdu blikají, přesto přes koleje přejíždí osobní nebo nákladní auto. Takováto situace se jen na koridorovém železničním přejezdu ve Vendryni na Frýdecko-Místecku odehrála loni ve 273 případech. Rozdíl oproti ostatním železničním přejezdům v Česku spočívá v tom, že tam už hříšník za volantem trestu neunikne. Brzy tomu má být podobně na desítkách míst v zemi.

Přestupek ve Vedryni automaticky zaznamenává kamera, která zprávu o něm ihned odesílá Policii České republiky. Informace putuje na Magistrát města Třince, kde s řidiči prohřešky vyřizují. Kamerový systém funguje tak, že po uplynutí pěti sekund jednoznačně a přesně detekuje polohu vozidla ve vztahu ke světelnému signalizačnímu zařízení a kolejišti.

Druhou takovou kameru instalovala Správa železnic v půlce února na koridorový přejezd ve Studénce. A už vytipovává dalších 33 míst. „Dosavadní fungování automatizovaného systému a jeho přínos vnímáme pozitivně, projekt naplňuje naše očekávání,“řekla LN tisková mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.

Náklady na osazení přejezdu takovýmto systémem se liší dle konkrétních podmínek. Jsou to desítky nebo i stovky tisíc korun.

Je-li přejezd vybaven stožáry a kabely, náklady na instalaci kamerového systému disponujícího i schopností vyhodnocovat přestupky vyjde na desetitisíce korun. „V případě kompletní nové stavby systému se náklady pohybují o řád výše,“upřesnila mluvčí Správy železnic Eberl Friebová s tím, že software pro řešení přestupků na přejezdech byl pořízený za přibližně 160 tisíc korun jako multilicence. Správa železnic ho tedy může používat i pro další obce s rozšířenou působností. Vybrané lokality prý musí schválit Policie České republiky, s příslušnými obcemi se pak projedná součinnost při vyřizování přestupkové agendy.

Vedle toho má Správa železnic na řádově stovkách přejezdů instalovány dohledové kamery, avšak ty tam jsou instalovány kvůli ochraně majetku.

Od letoška přísnější postihy

Pro dotčené obce může vyřizování přestupků, jež spadají do kategorie „vjíždění na železniční přejezd přes zákaz“znamenat zvýšenou administrativní zátěž. „Počty takových přestupků řešených magistrátem se za poslední čtyři roky navýšily na dvojnásobek. Zatímco v roce 2020 to bylo 608 řízení, loni, zejména díky zmíněné detekci na přejezdu ve Vendryni, to bylo již 1139 řízení. S tím, jak přibývá jejich počet, roste i množství agendy. I proto magistrát musel zaměstnat posilu do týmu,“řekl LN mluvčí magistrátu města Třince Stanislav Cieslar. O přestupky zaznamenané kamerou ve Studénce se zase podělí místní městský úřad s tím v Bílovci.

Jen za minulý rok udělili úředníci v Třinci pokuty za nedovolený vjezd na železniční přejezd za více než 600 tisíc korun, to vše za 273 zjištěných přestupků. „Předpokládali jsme, že v průběhu roku dojde k postupnému poklesu, avšak trend je kupodivu setrvalý. V drtivé většině byla výše pokuty ukládána na spodní hranici sazby, čili 2500 korun. Od letoška ovšem platí přísnější postihy,“upozornil Cieslar. Kamera ve Vendryni letos v období od 5. do 17. února zaznamenala už deset přestupků.

Pokuta za vjíždění na přejezd přes zákaz se nyní pohybuje v případě trestního příkazu na místě v rozmezí od 4500 korun do 5500 korun, ve správním řízení je to v rozmezí od 7000 do 25 tisíc korun. Řidič automaticky obdrží i nejvyšší možný počet trestných bodů – tedy šest. „Policisté zjišťují přestupky spočívající ve vjíždění na železniční přejezd v případě, že je to zakázáno, dvěma způsoby. Tedy že buď je řidič přímo na místě zastaven a kontrolován policejní hlídkou, nebo se na zadokumentování přestupku používá automatizovaného technického prostředku,“popsal LN mluvčí Policejního prezidia David Schön. Počet takto zjištěných přestupků v celé republice v minulém i předminulém roce překročil hranici jednoho tisíce případů; za letošek jich policisté registrují už více než dvě stovky.

Česko patří mezi země s nejvyšší hustotou přejezdů na kilometr tratě. Dle dat Správy železnic se nyní na české železnici nachází 7576 přejezdů, více než polovina z nich – 4 286 – je zabezpečena výstražnými světly či světly se závorami, přičemž světly bez závor je jich vybavených 2187. Přejezdů zabezpečených výstražným křížem je 3290. Tato čísla se každý rok mění s tím, jak se postupně zvyšuje zabezpečení přejezdů, některé jsou také rušeny.

„Za minulý rok se takto zmodernizovalo 124 přejezdů, náklady na to činily téměř 2,2 miliardy korun. Jednou z možností je jejich úplné zrušení, k čemuž loni došlo na více než šesti desítkách míst,“vyčíslila mluvčí Správy železnic.

Dopravní expert z Platformy Vize 0 Roman Budský pro LN popsal, že srážka se železničním vozidlem patří k tomu nejhoršímu, co může každého účastníka silničního provozu potkat – prakticky všechny takové incidenty končí přinejmenším zraněním. A zdůraznil, že vjet na železniční přejezd v době, kdy je to zakázáno, je nejen v hrubém rozporu s pravidly silničního provozu, ale je to také mimořádně nebezpečné.

Vyjde to, nebo ne?

„Drtivá většina lidí tam nenajíždí s tím, že to buď vyjde, anebo ne, ale jsou přesvědčeni, že se nemůže nic stát a že vše mají pod kontrolou. Realita je ale mnohdy zcela opačná,“podotkl Budský.

Podle údajů Evropské agentury pro železnici takovým riskantním způsobem najíždějí na přejezdy z 98 procent případů lidé, kteří to v oněch místech dobře znají. Není to tedy tak, že by si přejezdu nevšimli. Podle Budského jde často o jedince, kteří postupem času ztratili ostražitost. „Často tvrdí, že vědí, jak vlaky jezdí. Někteří jsou dokonce schopni přejet i před vlakem, přestože už ho vidí,“vysvětlil Budský. Připomněl také, že pro řidiče platí univerzální povinnost přesvědčit se před vjezdem na přejezd, zda něco jede, nebo ne. To platí i v době, kdy bliká bílé světlo.