Rusko směňuje jídlo za granáty
Za nedostatkovou dělostřeleckou munici posílá Moskva do hladovějící Severní Koreje především potraviny
V září loňského roku se severokorejský diktátor Kim Čong-un ve Vladivostoku sešel se svým ruským protějškěm Vladimirem Putinem. Od té doby obchodní výměna mezi oběma státy, na které je uvalena celá řada mezinárodních sankcí, prudce roste. Horkým zbožím jsou hlavně granáty a potraviny, uvedl v úterý jihokorejský ministr obrany Sin Won-sik.
Severní Korea podle Soulu od zmiňovaného podzimního setkání odeslala do Ruska asi 6700 kontejnerů munice, aby podpořila Moskvu v jejím už dva roky trvajícím válečném tažení na Ukrajině. Do kontejnerů se podle Sin Won-sika mohly vejít více než tři miliony dělostřeleckých granátů ráže 152 milimetrů nebo půl milionu granátů ráže 122 milimetrů. „Mohl to být i mix těchto typů,“dodal jihokorejský ministr.
Prokleté, ale lepší než nic
Zajímavé přitom je, že sami Rusové si začátkem letošního roku na kvalitu severokorejských granátů stěžovali. „Podle dělostřelců mají poloviční dolet než naše,“stálo v lednu například na telegramovém účtu válečného kanálu Gray Zone. S tím, že severokorejské granáty jsou prý „prokleté“. Nakonec ale zřejmě převládl názor, že je lepší mít severokorejské granáty než se trápit jejich nedostatkem.
Což je problém, se kterým se nyní potýká i Ukrajina a na nějž začátkem týdne upozornil Volodymyr Zelenskyj. „Z milionu granátů, které nám Evropská unie slíbila, nedorazilo 50 procent, ale jen 30 procent, bohužel,“posteskl si ukrajinský prezident.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přitom včera slíbila, že do konce roku 2025 evropský blok výrobu munice zdvojnásobí na dva miliony kusů. Česko pak v minulých dnech začalo shánět dělostřeleckou munici pro Ukrajinu i ze třetích zemí mimo Evropskou unii.
Podle jihokorejského ministra obrany Sina stovky továren na výrobu munice v KLDR nyní pracují asi na 30 procent kapacity kvůli nedostatku materiálu i elektřiny. Ovšem ty vyrábějící granáty pro Rusko prý pracují na plné obrátky.
„Částečně kvůli našim sankcím a vývozním kontrolám se Rusko na světové scéně stále více izolovalo. Rusové tak byli nuceni hledat vojenské vybavení ve stejně smýšlejících státech. Jedním z nich je Severní Korea,“uvedl již v Bílém domě mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost John Kirby.
Hrozba hladomoru
Na oplátku za munici prý Rusko posílá do Severní Koreje také vojenský materiál jako střely země–vzduch, obrněná vozidla a různé součástky. Ale hlavním předmětem směny jsou podle jihokorejského ministra obrany Sina potraviny.
„Jídlo představuje vůbec největší podíl dodávek, které Rusko posílá KLDR. Máme za to, že to Severokorejcům pomohlo stabilizovat ceny potravin,“řekl. Upřesnil, že objem kontejnerů přepravených z Ruska do Severní Koreje od září je zhruba o třetinu větší než množství zboží proudícího opačným směrem.
Ze severokorejského pohledu směnný obchod dává smysl. Zatímco režim stále zbrojí a vydává podle amerických vládních odhadů okolo čtvrtiny svého skrovného HDP na armádu, loni se začaly opět objevovat zprávy, že je KLDR na pokraji hladomoru.
V případě této asijské země jde přitom o stále se opakující problém, který je dán mezinárodní izolací kvůli chování tamního režimu a třeba i pravidelným hrozbám jaderných útoků. KLDR tak na rozdíl od většiny států světa nemá možnost nakupovat potraviny v zahraničí a spoléhá se pouze na vlastní produkci.
Zatím největší hladomor se v dnes 26milionové Severní Koreji odehrál v letech 1995–1999. Podle oficiálních údajů tehdy zemřelo na 250 tisíc lidí, ale jiné odhady mluví až o 3,5 milionu obětí.