Hrom do Brestu!

Nevím, jestli je v obecném povědomí, kdo takhle nádherně nadával. Hrom do Brestu! A zdaleka ne všichni taky asi vědí, kde ten Brest vůbec leží. Ale tři sta třiatřicet střílen už autora možná prozrazuje...

Je jím kapitán Haddock, ochránce spravedlnosti a trochu násoska, jenž se neohroženě vrhá do nebezpečných situací, jimž je vystaven jeho přítel detektiv Tintin, hlavní postava komiksové série belgického autora Hergé. Kapitánovi se většinou dobrá snaha o pomoc nějak zvrtne, poněkud zakopává sám o sebe, tudíž musí neustále klít a nadávat. Ale dělá to mistrně. Nadávat jako kapitán Haddock je vysoké umění. Představme si, jak na sebe ve zlosti děti volají: ty bašibozuku, bakunine, vyšinutý polykarbonáte, flybustýre, basbombardóne; nebo jsou-li v houfu: vy troglodyti, čučkové čokoládoví, pakomáři, satrapové, ektoplazmy, kořenonožci, obrazoborci! Jak by si obohacovaly slovní zásobu, kdyby to dělaly! Ale nadávka „ty onuce jedna vyšinutá tlustým z ježka zmaštěná“je ze všech nejlepší! Naše vulgární kletby vedle ní blednou a vyvolávají jen nudu a smutek.

Samozřejmě mi nejde jen o báječnou jazykotvornou nápaditost jednoho geniálního Belgičana, ale v tomhle případě především o fenomenální překlad Kateřiny Vinšové. Nemůžu porovnat s originálem a posoudit, nakolik jí autor sám napovídal nebo nakolik se nechala inspirovat a v duchu kapitána si „vymýšlela“, aby nadávky i v češtině zněly šťavnatě.

Překlad je umělecká disciplína, náročná a nedoceněná. Překladatelům se stále nedostává patřičného kreditu, jako by se dílo přeložilo samo. Některá nakladatelství už na obálce knihy překladatele uvádějí, někdy si všímají i recenzenti. Ale sazby za stránku jsou stále nepatřičně nízké a čas strávený na zadku za stolem, ne nadarmo se říká, že k překládání potřebuješ především sitzfleisch, se platící měnou nezhodnotí.

Je to další z uměleckých branží (o divadelnících jsem už psala), ve kterých se není možné poctivou prací uživit. Zvlášť ne v téhle podivné době. Hrom do Brestu!