Proč je přestupný
Jak pravidelní, nebo alespoň pravidelnější čtenáři čtvrtečního Posledního slova jistě uhodli, nebudu se věnovat tomu, jaká chyba při stvoření světa způsobila, že kolotání Země kolem Slunce a její otáčení kolem osy nejsou sesynchronizované, ale slovu, jímž je následek takového kormutlivého fušerství označován.
Takže in medias res. Předpona „pře-“nese v češtině několik významů: například „překreslit“tak může znamenat buď „nakreslit znova“, nebo „překrýt minulou kresbu kresbou novou“, „přepočítat“nese význam „spočítat znova“, zatímco „přepočítat se“znamená „splést se ve výpočtu, zobecněně v odhadu“, a když se s „pře-“zkombinuje různost významů slovního základu, mohou nastat situace ještě zamotanější: ve spojení „přeprat tričko“má tato předpona jistě jiný význam než v příkladě „přeprat spolužáka“.
Různočtení této předpony, jakož i slovního základu generují řadu rozdílných významů i u slovesa „přestoupit“. Jedním z nich je „změnit dopravní prostředek“(„přestoupit z tramvaje na metro“), lehce odlišné je „změnit příslušnost k nějaké skupině osob“(„přestoupit ze Slavie do Sparty“), podstatně rozdílné významy jsou „překročit nějaký objekt“(„přestoupit práh“) a od toho pro abstraktní případy odvozené „překročit, porušit nějaké pravidlo“(„přestoupit zákon“). V češtině literárních klasiků 19. století najdeme ještě několik dalších, dnes již zastaralých významů tohoto slovesa. Žádná z uvedených variant však nevykazuje významovou souvislost s adjektivem „přestupný“ve spojení „přestupný rok“, přičemž v běžném jazyce se toto slovo v jiném spojení nevyskytuje. (V odborném diskursu se jistě najdou i kontexty, v nichž se o dnešním datu hovoří jako o „přestupném dni“nebo se v případě lunárních kalendářů zmiňují rovnou celé „přestupné měsíce“, vkládané pro vyrovnání s kalendářem solárním, ale to jsou opravdu mimořádnosti.)
Pro pochopení vzniku slova „přestupný“je proto třeba se porozhlédnout v dávnější minulosti češtiny – čemuž ostatně odpovídá i to, že termín „přestupný rok“používali naši předci již ve středověku, byť průkazné je to až na jeho samém konci, v němž lze rokem 1491 datovat doklad o „létu božiem 1492… kteréž jest přestupné“. Přídavné jméno „přestupný“přitom mělo ve staré češtině širší užití než dnes. Nejčastěji tak v pramenech narazíme na „přestupné konání“, které v náboženských spisech znamená jednání hříšné, přestupující Boží přikázání, a ve spisech právních prostě jednání nezákonné. V lékařských spisech pak najdeme zmínky o „přestupných nemocích“, jež bychom dnes ovšem označili za nemoci nakažlivé.
Jelikož však rok nemůže být hříšný, nezákonný ani nakažlivý, je potřeba hledat dále – dokud ve spisech Jana Husa nenajdeme sloveso „přestúpiti“ve významu „převýšit rozsahem, přesáhnout“, což je zřejmě hledaný zdroj. Neboť přestupný rok právě o těch dnešních 24 hodin přesahuje léta s pouhými 365 dny.