Poplatek za „ČT v mobilu“

„Omezovat placení rozhlasových a televizních poplatků v dnešní době pouze na vlastnictví přijímače je neudržitelné. Zejména mladší generace využívají služby Českého rozhlasu a České televize především prostřednictvím mobilních zařízení,“uvedla mluvčí ministerstva kultury Petra Hrušová.

Za rozšířením okruhu plátců stojí i zástupci veřejnoprávních médií. „Původní definice rozhlasového přijímače už je dávno překonaná a ministerstvo kultury v novele v tomto ohledu myslí správně do budoucna, kdy nestaví před veřejnou službu žádné zbytečné technologické bariéry,“zmínil pro LN mluvčí Českého rozhlasu Jiří Hošna. Dodal, že jde také o narovnání stávající situace. „Proč by měly hradit rozhlasový poplatek jen domácnosti, které mají klasické rádio, a ne ty, které využívají služby Českého rozhlasu přes internet? Je z našeho pohledu správné, že novela neomezuje platbu za rozhlas z hlediska technologie či distribuce,“pokračoval Hošna.

Generální ředitel České televize Jan Souček uvedl, že „média veřejné služby jsou instituce, které si společnost zřizuje jako pojistku a etalon určité kvality servisu, jenž je pro fungování svobodné demokratické liberální společnosti nezbytný“. „Poplatky za média veřejné služby nejsou za to, že zrovna máte chuť se podívat na seriál,“zdůraznil pro LN.

Zavedení paywallu

Ministerstvo financí a resort průmyslu a obchodu navrhly místo rozšíření okruhu plátců zavést paywall: ten, kdo neplatí koncesionářský poplatek, by neměl na internetu přístup do archivu a živého vysílání ČT, respektive ČRo.

„Uvedené opatření v poslední době zmiňoval generální ředitel České televize pro možnost využívání služeb poskytovaných na internetových stránkách ČT. Jedná se o opatření, které ke své účinnosti vyžaduje pouze příslušné technologické řešení, bez nutnosti jeho právní úpravy,“komentovala to Hrušová.

Boj proti dezinformacím

Podle vedení Českého rozhlasu je ale takové opatření v rozporu s principem veřejné služby, kdy její obsah má být dostupný co možná nejširší veřejnosti. „Zároveň si je potřeba uvědomit, že Český rozhlas vždy hrál důležitou roli pro společnost v nejrůznějších krizových situacích – ať už to byly živelní katastrofy, či válka na Ukrajině. Dále ČRo hraje nezastupitelnou roli v boji proti dezinformacím. Nebylo by správné, aby byla část obyvatel odříznuta od veřejné služby pomocí nějaké registrační brány a neměla k ní přístup,“poznamenal Hošna.

Velkou kritiku schytalo navrhované nastavení poplatků pro firmy. Nově nemají platit za každý přijímač, jejž vlastní či používají k podnikání, ale podle počtu zaměstnanců. Firmy se podle novely mají rozdělit do šesti pásem, neplatily by jen ty nejmenší – s maximálně pěti zaměstnanci.

Pro největší společnosti by se ale poplatek za televizi vyšplhal na 16 tisíc a za rozhlas na 5,5 tisíce korun měsíčně. „Nechápeme, proč by firmy měly platit za služby, které jsou z jejich strany nevyžádané a které nevyužívají,“komentoval to člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Jiří Holoubek. Na tomto principu se podle Hrušové nic měnit nebude, diskutují se ale varianty skupin podle počtu zaměstnanců.

Resort zdravotnictví dokonce v připomínkovém řízení navrhoval poplatky nezvyšovat vůbec. Jejich zdražení prý nejvíce dopadne na lidi s nízkými příjmy, třeba invalidní důchodce. V průběhu vypořádávání ale ministerstvo tuto připomínku podle Hrušové stáhlo.