Bidenův strašák? Migrace
Pokračující chaos na americko-mexické hranici, kdy se nedaří snižovat nebývale vysoké počty běženců mířících do USA, vyhovuje republikánům. Ti z problému udělali hlavní téma prezidentské kampaně.
Bez pár drobných čtvrt milionu. Tolik pokusů o nelegální přechod hranice z Mexika do Spojených států zaznamenala americká pohraniční stráž za prosinec 2023. Jde o nejvyšší měsíční číslo v historii sledování.
V posledních třech letech, po odeznění koronavirových opatření, migrační tlak na jižní hranici USA prudce vzrostl a průzkumy veřejného mínění jej opakovaně označují jako jeden z nejvážnějších problémů, které řadové Američany trápí. Podle únorové sondáže Pew Research Centre hodnotí situaci na mexické hranici jako „krizi“či „velmi závažný problém“více než tři čtvrtiny Američanů.
A názor lidu má svůj odraz v rozbíhající se prezidentské kampani. Republikánská strana, jejíž voliči jsou k tématu imigrace historicky výrazně kritičtější než demokraté a jejímž nominantem se zřejmě stane exprezident Donald Trump, tlačí přistěhovaleckou agendu jako hlavní téma nadcházejících prezidentských voleb. Ty proběhnou 5. listopadu.
Ostrými náboji včetně připisování kolektivní viny se při tom nešetří. Naposledy se to ukázalo minulý týden, kdy byl z vraždy studentky na univerzitě v Georgii obviněn imigrant původem z Venezuely, který se do USA dostal ilegálním přechodem hranice v roce 2022.
„Bidenova migrační invaze ničí naši zemi a zabíjí naše občany,“napsal Donald Trump na síti X s odkazem na zmíněnou vraždu.
Přisadil si i republikánský guvernér státu Georgia Brian Kemp. „Máme tady noční můru, jmenuje se masová migrace,“ řekl podle serveru ABC News po vraždě reportérům na půdě univerzitního kampusu.
Dohody s latinskoamerickými státy nestačí
Vyřešit problém s migrací přes jižní hranici svěřil úřadující prezident Joe Biden na začátku svého funkčního období své viceprezidentce Kamale Harrisové. Ta sice zařídila s několika latinskoamerickými zeměmi, odkud běženci do USA přicházejí, dohody, jejichž podstatou jsou investice a pobídky směřující ke zlepšení životních podmínek tamních obyvatel, ale to na snížení počtu migrantů přinejmenším v relativně krátkém časovém úseku nestačí.
„Není v silách žádné administrativy mít funkční smlouvy se všemi zeměmi, odkud lidé do USA utíkají,“řekl listu The Los Angeles Times Aaron Reichlin-Melnick, ředitel Americké imigrační rady.
Statistiky americké pohraniční stráže navíc ukazují, že složení přistěhovalců se v čase nepředvídatelně mění. Zatímco historicky tvořili velkou většinu ilegálních příchozích do USA lidé z Mexika, Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru, teď už to neplatí: v posledním roce prudce narostl počet Venezuelanů, Kolumbijců, Kubánců a také – překvapivě – Číňanů.
Mezi nejčastěji uváděnými důvody, proč lidé z latinskoamerických států odcházejí, je chudoba a také bezpečnost. Podle lidskoprávních organizací jsou proto USA ochotny podporovat i nedemokratické praktiky tamních vládců, pokud to dokáže obyvatele udržet doma. Příkladem je Salvador, jehož autoritativní prezident Nayib Bukele dokázal sice tvrdým postupem proti zločineckým gangům výrazně snížit zločinnost (a tím i exodus obyvatel ze země), zřejmě ovšem za cenu masivního porušování lidských práv.
Situaci na mexické hranici hodnotí podle průzkumů jako „krizi“či „velmi závažný problém“více než tři čtvrtiny Američanů
Klíčová legislativa v nedohlednu
Zpřísnění režimu na americko-mexické hranici je přitom ve hvězdách. Původní návrh, který spojoval toto zpřísnění (a také navýšení prostředků na ochranu jižní hranice) s balíčkem finanční pomoci pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan, totiž nakonec z vůle republikánských legislativců před necelým měsícem v Senátu Kongresu USA neprošel – navzdory tomu, že se na něm původně shodli zástupci obou stran.
Podle demokratů k tomuto obratu došlo právě po tlaku exprezidenta Donalda Trumpa, který má v Republikánské straně výrazný vliv a jemuž chaos na mexické hranici vyhovuje jako „palivo“v kampani proti Joeu Bidenovi.