Ukrajinci jsou v krizi. Rusové hlásí zisky
Psal se srpen 2023, když Ukrajinci dobyli ves Robotyne a fakticky si uvolnili cestu k nejkratšímu směru, kterým se mohli po prolomení ruské obrany dostat na pobřeží Azovského moře. Šlo tehdy o největší úspěch ukrajinské protiofenzivy. Nyní je však Robotyne na jihovýchodě Ukrajiny v Záporožské oblasti zřejmě zpátky pod ruskou nadvládou. Rusové navíc tlačí na Ukrajince i na řadě dalších míst fronty.
Co se týče Robotyne, ruské ministerstvo obrany včera uvedlo, že do obce vstoupily útočné skupiny motostřeleckého pluku podporované bojovými vozidly pěchoty a tanky poté, co se jim podařilo vyčistit cestu minovým polem a Ukrajince zaskočit. Zda se ti z oblasti úplně stáhli, či nikoliv, nebylo jasné. Zprávy z místa kvůli probíhajícím bojům nelze nezávisle ověřit. Faktem však zůstává, že už v předchozích dnech informace nejen z ukrajinské strany nevyznívaly nikterak příznivě.
„Ukrajinská armáda je v krizi a na některých úsecích fronty má zásadní problémy,“sdělil ostatně tento týden LN bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.
Syrskyj: Velitelé chybovali
Ruská armáda začala na Ukrajince výrazněji tlačit po dobytí města Avdijivka v polovině února. To se nachází asi 200 kilometrů severovýchodně od Robotyne. Rusové tvrdí, že po Avdijivce dobyli na tomto úseku fronty v Doněcké oblasti také vsi Poběda u Marjinky a Lastočkyne asi dva kilometry západně od Avdijivky. Ukrajinci se nyní snaží zastavit další postup Rusů na západ země.
„Zvlášť napjatá situace vznikla v avdijivském a záporožském směru, kde se ruské útočné jednotky snaží prolomit obranu našich vojsk a dobýt osady Toneňke, Orlivka, Semenivka, Berdyči, Krasnohorivka.
Tvrdé boje pokračují v oblastech Verbove a Robotyne, nad kterými se nepřítel snaží získat zpět kontrolu,“uvedl včera pro média velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj s tím, že někteří z velitelů jednotlivých uskupení udělali v předchozích dnech chyby a nesprávně vyhodnocovali situaci.
Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně by Ukrajina nyní potřebovala zejména ohromné množství spotřebního materiálu, jakým je munice či malé, lehké a laciné drony. „V tomto intenzivně pomáhá i Česká republika. Co se týče vojenské síly, Ukrajina naráží na demografické i materiální limity. Nejde lidi jen tak mobilizovat, musí je také vycvičit a podobně,“řekl LN.
Putin hrozí atomovkou
Rusko mezitím včera žilo pravidelným výročním projevem prezidenta Vladimira Putina o stavu země před oběma komorami parlamentu. „Bojové schopnosti (ruských) ozbrojených sil se mnohonásobně zvýšily. Naše jednotky pevně drží iniciativu. S jistotou postupují v řadě operačních směrů a osvobozují nová území,“prohlásil například.
Připomenul také rozšíření Severoatlantické aliance (NATO) o Finsko a Švédsko a pondělní slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který na pařížském summitu o pomoci Ukrajině pronesl, že nelze vyloučit vyslání pozemních sil na Ukrajinu. Byť něco takového od té doby mnohé západní státy odmítly, Putin se rozhodl vyslat varování. „Vše, co vymýšlí Západ, reálně hrozí konfliktem s použitím jaderných zbraní, a tedy zničením civilizace,“pohrozil.
Zároveň už poněkolikáté obvinil Západ ze snah oslabit Rusko a z rozpoutání konfliktu na Ukrajině. Ten přitom dne 24. února 2022 začal útokem Ruska.