Hra Kremlu o Podněstří

Tăbârtă podotýká, že podněsterský ekonomický model založený na bezcelním vývozu a pašování zboží, z čehož profituje tamní vedení, nemůže dál fungovat. „Moldavsko je navíc kandidátem na členství v Evropské unii. Proto musíme provést významné legislativní změny, včetně těch týkajících se ekonomiky,“vysvětluje expert.

Ekonomická válka?

„Pro podniky v Podněstří to byla zásadní rána,“komentuje uvalení dovozního cla v rozhovoru pro LN podněsterský politolog Anatolij Dirun.

„V Tiraspolu se letos v lednu konal velký mítink. Se vší pravděpodobností největší od roku 2006, kde lidé protestovali proti politice Moldavska. Poté bylo oznámeno, že bude svolán sjezd poslanců a zastupitelů všech úrovní, na kterém bude vyhlášen postoj Podněstří vůči těm (podle Tiraspolu) nespravedlivým opatřením, která dosud iniciovalo vedení Moldavska,“dodává expert.

Volení představitelé Podněstří poté na sjezdu, jejž svolal prezident samozvaného útvaru Vadim Krasnoselskij, přijali rezoluci, ve které obviňují Kišiněv, že „fakticky rozpoutal ekonomickou válku proti Podněstří“.

Šéf samozvané republiky Krasnoselskij se nechal slyšet, že Podněstří čelí genocidní politice, která se má projevovat snahou o „ekonomické zardoušení“, odmítáním právní ochrany a snahou o násilné vnucování (rumunského) jazyka.

Podněstří se proto obrátilo s žádostí o ochranu na ruský parlament a zároveň na generálního tajemníka OSN, Evropský parlament, postsovětské Společenství nezávislých států či OBSE, aby nedošlo k další eskalaci konfliktu mezi Tiraspolem a Kišiněvem.

„Ochrana zájmů obyvatel Podněstří, našich krajanů, je jednou z priorit. Všechny žádosti se vždy pozorně posuzují příslušnými ruskými úřady,“uvedl na žádost podle agentury TASS nejmenovaný představitel ruského ministerstva zahraničí.

Reakci ruského parlamentu rovněž očekává šéf zahraničního výboru Státní dumy a prezidentský kandidát Leonid Sluckij. „220 tisíc obyvatel Podněstří má ruské občanství. My je nenecháme v nesnázích,“dodal šéf partaje národoveckých populistů.

Tiraspol nicméně, alespoň ve veřejných prohlášeních, nepožaduje ruskou vojenskou intervenci. „Jedná se o žádost o poskytnutí diplomatické podpory Podněstří,“vysvětlil ve vysílání ruského kanálu Rossija 24 ministr vnitra samozvané republiky Vitalij Ignatěv.

„Co se týká spekulací o ruské anexi podněsterského regionu, o které se hovořilo v souvislosti se sjezdem poslanců, tak netuším nakolik je to iniciativa Moskvy, ale spíš se to jeví jako soukromá iniciativa Tiraspolu,“domnívá se moldavský politolog a poukazuje na načasování:

„Delegáti sjezdu věděli, že 29. února bude mít Putin projev k Federálnímu shromáždění. Proto byl sjezd svolán den před tím, aby se o něm hovořilo v médiích a aby pak Putin oznámil své rozhodnutí ohledně Podněstří. Jenže nehledě na to, že hovořil skoro dvě hodiny, Podněstří se vůbec nevěnoval. Z toho se dá usuzovat, že celá záležitost má ekonomický podtext,“myslí si Tăbârtă.

Hrozba konfliktu je malá

„Je to čistě ekonomický konflikt,“domnívá se Dirun. A poukazuje na to, že nynější situaci nelze srovnávat s rokem 2006, kdy ekonomický spor mezi Podněstřím a Moldavskem vyústil v referendum, v němž se drtivá většina hlasujících vyjádřila pro připojení území k Rusku. Což tehdy Moskva akceptovala, ale nepodnikla žádné kroky k začlenění vzbouřené republiky.

„Tehdy vše začínalo také jako ekonomický spor mezi Tiraspolem a Kišiněvem o vývozu podněsterského zboží. Změnila se i regionální politická situace. Na

Ukrajině došlo ke změně prostřednictvím oranžové revoluce (změna režimu v roce 2004 po zmanipulovaných prezidentských volbách, k moci přišel prozápadně orientovaný Viktor Juščenko – pozn. redakce). Zásadní vliv ale mělo moldavské schválení zákona o zvláštním statusu Podněstří bez konzultace s Tiraspolem. Tiraspol v reakci svolal sjezd všech volených představitelů, na kterém bylo rozhodnuto provést referendum,“popisuje situaci podněsterský politolog.

„Byl tam politický kontext s ekonomickým vlivem. V tomto případě jde podle Podněstří výlučně o ekonomický tlak,“dodává.

Oba politologové se shodují, že na rozdíl od jiných konfliktů na postsovětském prostoru ten podněsterský je stabilní a má unikátní model vzájemných vztahů, díky němuž je hrozba obnovení ozbrojeného konfliktu minimální.

Podle Diruna je to dáno i tím, že v regionu v současné době existuje mezi mocenskými hráči rovnováha sil. „Ani jeden z velkých mezinárodních hráčů – ani Evropská unie, ani Rusko, ani USA – zde nemá dominantní vliv. Každý má svůj vliv, ale je proporcionálně rozdělen, což nebrání průběhu vyjednávacího procesu,“myslí si podněsterský expert.

Podněstří prý čelí genocidní politice. Má se projevovat snahou o „ekonomické zardoušení“či o násilné vnucování rumunského jazyka.

JIŘÍ JUST