Test Podněstřím

Co vše projde Moskvě a co Washingtonu?

Zkuste si test. Vzpomenete si na případ, kdy nějaká skupina – stát, pseudostát, separatisté či jen 99 pragováků – požádala Moskvu o ochranu a Moskva odmítla? Těžko, že. Proto k sobě takovou pozornost přitahuje Podněstří. Je to na první pohled bizarní útvar, nudlička. Z hlediska mezinárodního práva je to část Moldavské republiky. Ale v praxi je to pseudostát obývaný půlmilionem etnických Rusů a s ruskými jednotkami („mírovými silami“, říká Moskva) na svém území. A teď požádal o ochranu Moskvu.

Jistě, takových pseudostátů je na světě více. Třeba Pásmo Gazy, Svobodný Kašmír (rozuměj Pákistánem obsazená část), najdou se v Libyi či v Nigérii. Ale žádný z nich nemá tak mocného a jaderného patrona, jako je Rusko. Už proto nikdo nebere žádost Podněstří o ochranu na lehkou váhu.

Nejde o to, že Podněstří působí jako bizarní nudle. Jde o strategické věci, které ukáže až mapa zahrnující celou Ukrajinu. Smůla je, že mapy většinou ukazují mezinárodně uznávané hranice. Má to své dobré důvody, ale deformuje to reálný obraz. Podle takové mapy musí Rusko překonat do Podněstří 600 km. Jenže to platilo do února 2014. Když tehdy Rusko obsadilo Krym, ta trasa se zkrátila na 300 km. Když na jaře 2022 obsadilo jih Ukrajiny včetně Chersonské oblasti, zbývá mu do Podněstří 150 km. Kdyby dobylo Oděsu, tak jen 50 km. A kdyby obsadilo celou Oděskou oblast, bylo by přímo na hranici Podněstří. Pak by mohlo anexe šmahem propojit: od Donbasu přes Krym a Oděsu až po řeku Dněstr. Či snad ještě dál?

Tím není řečeno, že to Rusko udělá, ale ta hrozba reálná je. Když z Washingtonu zazní (jako ve středu), že bude hájit moldavskou suverenitu a celistvost v rámci mezinárodně uznaných hranic, Moskva to vnímá jako útok a hrozí jadernou válkou. Tady nejde o půl milionu lidí na břehu řeky Dněstr. Jde o test, který ukáže, co projde Moskvě a jaké reakce to vyvolá. Našinec si snadno představí, jak o ochranu žádají Moskvu Rusové z Lotyšska či Estonska. Či snad ne?