Kdo zabil šéfa Deutsche Bank?
Německá policie zadržela v pondělí v Berlíně členku krajně levicové teroristické organizace Frakce Rudé armády (Rote Armee Fraktion, zkratkou RAF) Danielu Kletteovou (65), která se úspěšně skrývala více než 30 let. RAF, označovaná i jako Skupina Baader-Meinhofová, byla aktivní v letech 1970 až 1998. Její členové zavraždili 30 lidí a zhruba 200 zranili. Dopadení Kletteové považuje dolnosaská ministryně vnitra Daniela Behrensová za milník německé kriminalistiky. Je to sice pravda, ale lidé se také ptají, jak je možné, že se této nebezpečné osobě dařilo unikat před spravedlností více než tři desetiletí, čímž se německá policie a tajné služby asi chlubit nebudou.
Novináři zjistili, že teroristka, jež měla italský pas, žila běžným společenským životem. V jejím bytě našla policie vojenské zbraně, zásobníky do pistole a munici. Průlom v pátrání média spojovala s pořadem veřejnoprávní stanice ZDF Aktenzeichen XY... Ungelöst (Akta XY... Nevyřešeno), který televize odvysílala nedávno. Policie poté dostala přes 250 tipů. Šéf dolnosaského kriminálního úřadu Friedo de Vries řekl, že průlom s pořadem nesouvisel a že policie dostala rozhodující informaci už loni v listopadu. Úřady ale dále pátrají po dalších členech RAF, po Burkhardu Garwegovi (55) a Ernstu-Volkeru Staubovi
(69). Už jsou jim prý na stopě. To, kde všude se Kletteová skrývala a kdo jí pomáhal, policie ještě neví. Z analýzy DNA vyplývá, že v letech 1999 až 2016 trojice, která patří k tzv. třetí generaci RAF, přepadávala v Německu supermarkety a vozidla na přepravu peněz. Tyto zločiny údajně nebyly motivované politikou, ale penězi, jimiž trojice prý financovala život v ilegalitě.
Otázka je, zda tvrzení policie o motivu obstojí, protože dopadení Kletteové může být klíčové při doposud neobjasněných vražd dvou významných německých manažerů – šéfa Deutsche Bank Alfreda Herrhausena v listopadu 1989 a šéfa někdejšího fondu privatizace národního majetku (Treuhandanstalt) Detleva Karstena Rohweddera v dubnu 1991. Tyto vraždy, které otřásly nejen německou politikou, ale také společností, jsou připisovány právě členům třetí generace RAF.
Varování pro kancléře Kohla? Rohweddera zastřelili doma u jeho psacího stolu střelou přes okno ze vzdálenosti 60 metrů, druhá kulka zranila jeho manželku. Vražda šéfa Deutsche Bank, který byl v té době považován za nejmocnějšího bankéře v Evropě, byla mnohem brutálnější. Atentát na pancéřovaný mercedes Herrhausena, který nosil neprůstřelnou vestu a všude chodil s ochrankou, byl precizně připraven. Sedmikilová nálož položená na zaparkovaný bicykl, byla s přesností setiny vteřiny odjištěna a z konvoje vozů zasáhla jen bankéřovo auto. Vyšetřovatelé hledali viníky atentátu, který vygeneroval mnoho konspiračních teorií, nejen mezi členy RAF. Podezření padlo například na Palestince či bývalé příslušníky Stasi, dokonce i na CIA či Mosad.
Herrhausen, jemuž se říkalo „poslední bankéř se svědomím“, nebyl jen finančníkem (člen nejužšího vedení Deutsche Bank od roku 1971 a skupiny Bilderberg), ale i nejbližším přítelem a hlavním poradcem německého kancléře v letech 1982 až 1998 Helmuta Kohla (oba se narodili v roce 1930). Jeho smrt Kohlem nesmírně otřásla. Říká se, že atentát byl varováním pro kancléře, který ve svých memoárech popisuje, jak na summitu Evropského společenství ve Štrasburku v prosinci 1989 zažíval své nejčernější chvíle.
V této době totiž nastal konflikt mezi obřími západními kapitálovými strukturami o tom, kdo ovládne postsovětský blok. Otázka byla, jak se bude rozvíjet průmysl a finanční sektor, potažmo vliv na politickou moc. Existovaly dvě skupiny s rozdílnou strategií: Němci a Francouzi proti angloamerickým finančním kruhům. První, kterou podporoval Kohl a Herrhausen, představovala jakýsi nový Marshallův plán, jehož hlavním bodem bylo odepsání dluhu postkomunistických států. Druhá, která s velkou převahou zvítězila, s odpuštěním úvěrů nepočítala a roztočení ekonomiky si představovala poskytnutím dalších půjček. Šéf Deutsche Bank své představy prezentoval zástupcům Světové banky i skupiny Bilderberg. A silně narazil.
Obrovský titulek deníku Bild 1. prosince 1989 se ptal: Proč? A můžeme se ptát i dnes. Otázka je, zda zatčená teroristka pomůže policii vraždy Herrhausena a Rohweddera konečně objasnit.