Macron vs. Scholz: moment pravdy
Podle serveru Eurointelligence.com nastal začátkem týdne „okamžik pravdy“pro Evropu. Po pařížském summitu Emmanuel Macron řekl, že by nevyloučil vyslání vojáků z členské země NATO (tedy i vlastních francouzských vojáků) na Ukrajinu. Macron doslova řekl: „Nemělo by být vylučováno nic. Uděláme, cokoliv bude potřeba, abychom zajistili, že Rusko tuto válku nevyhraje.“Německý ministr hospodářství Robert Habeck na to opáčil: „Těší mne, že Francie tolik myslí na to, jak zvýšit pomoc Ukrajině, ale dovolil bych si poradit pár slovíčky. Posílejte Ukrajině více zbraní.“Když se Habecka novináři zeptali, zda by poslal německé vojáky na Ukrajinu, opáčil, že „v žádném případě“. Doporučil Francii, aby „dělala, co mohla“, a poslala Ukrajině munici a tanky co nejdřív.
Německý kancléř Olaf Scholz vyjádřil obavy z toho, že Západ ohledně války na Ukrajině ztrácí podporu své veřejnosti. Scholz vysvětlil novinářům, proč Německo nepošle Ukrajině střely Taurus. Jakékoliv jejich použití podle něj vyžaduje zvláštně trénované německé jednotky, které by musely být přítomny na Ukrajině. Vyjádřil překvapení, že leckdo v Německu a jinde v západní Evropě by podporoval aktivní účast Německa ve válce s Ruskem. Lidem, kterým by to nevadilo, vzkázal, že nevěří tomu, že by veřejnost něco takového dostatečně dlouho podporovala.
Německo je v Evropě daleko největším poskytovatelem finanční a vojenské pomoci Ukrajině a je dlouhodobě kritikem francouzských příspěvků, které jsou mnohem skromnější, přestože obě země mají rozpočet na obranu podobného rozsahu. Francie ale argumentuje tím, že nemá k dispozici tak velké zásoby starých zbraní, které by mohla vyřadit a poslat na Ukrajinu. Paříž poukazuje na to, že dodává sofistikované zbraně jako třeba křižující střely SCALP.
Deník Financial Times cituje nejmenovaného diplomata, který řekl, že Macronovo prohlášení mělo vyvolat odstrašení Ruska a „strategickou nejednoznačnost“. Cílem je vyvolat v Rusku nejistotu ohledně toho, jaké jsou záměry Západu. Stejný činitel v FT říká: „Každý přece ví, že zvláštní síly ze Západu na Ukrajině jsou, jenom se to nepřiznává oficiálně.“
Eurointelligence.com konstatuje, že když se Macron a Scholz neshodnou na ukrajinské strategii, znamená to, že se vlastně neshodne celá Evropa. Scholz by podle serveru – i když to oficiálně neříká – přivítal nějaké příměří. Rozhodně nechce, aby Vladimir Putin okupoval více Ukrajiny, ale také asi není ochoten podporovat Ukrajinu v tom, že osvobodí všechna území okupovaná Rusy.
Evropský Vietnam
Těžko si představit, že by na Macronově nápadu jakkoli participovalo Německo. Takže jde o iniciativu Francie, možná společně s Británií. To, co Macron říká, může spíše ale pouze podtrhnout rozdíly názorů a rozpory v Evropě. Ani to nepomůže momentální situaci na bojišti na Ukrajině. Západ v důsledku toho nedodá na Ukrajinu více munice, neboť ji sám fyzicky nemá.
Podle serveru není EU na takové akce vůbec připravená. Vlády i parlamenty jsou v tomto ohledu příliš rozdělené a podpora veřejnosti – i ve Francii nebo v Británii – by mohla velmi rychle poklesnout s tím, jak by přicházely zpátky první pytle s mrtvolami. Pokud prý nemáme jasno, jaký má být strategický cíl války, nemůžeme ji ani nijak vyhrát. Ukrajina momentálně vypadá jako evropský Vietnam.
Den po Macronově výroku o vyslání pozemních jednotek to v rámci německých médií spíše vypadalo, že se nevede válka na Ukrajině, ale mezi Německem a Francií. Berthold Kohler, hlavní komentátor deníku FAZ, ale střílí do vlastních řad a kritizuje Německo. Podle něj v Kremlu otevírají šampaňské. To, že se Němci takto rozzlobili, souvisí prý s tím, že si nikdy nedefinovali závazky vyplývající ze strategických cílů. Podle Kohlera by kancléř Scholz raději akceptoval porážku Ukrajiny, než aby vedl Německo do války s Ruskem.
Faktem ale je, že Němci podporují Ukrajinu jasně vojensky i finančně. Macron se spíše soustřeďuje na bombastické deklarace. Německo poslalo na Ukrajinu vojenskou pomoc ve výši 0,57 procenta HDP, Francie 0,08 procenta HDP.
Autor je předsedou správní rady IPPS