Rekordní hazard. Legálně i načerno

Stát a samosprávy se podělí o více než 18 miliard korun, vybraných loni od provozovatelů hazardních her. Černý trh přesto kvete

Čím víc kontrol, tím víc odhaleného nelegálního hazardu. Černé herny v Česku nemizí, i když státní regulace – zejména zvyšování daní – a vyhlášky samospráv stále víc omezují hazardní byznys. Přesto ale výnos daně z legálních heren, kasin a internetových her všeho druhu, rozdělovaný mezi stát a samosprávy, dosáhl za celý loňský rok rekordně vysoké sumy 18,6 miliardy korun. Což je zhruba o 9 procent vyšší částka než v předcházejícím roce.

Údaj získaly LN od Institutu pro regulaci hazardních her (IPRH), který vychází z dat ministerstva financí. Daň odvádí provozovatelé hazardu procentuální sazbou (liší se podle druhu hazardu) z částky, která jim zbude po odečtení výher od hráči prosázených částek.

Tyto detailní částky za loňský rok ještě ministerstvo nezveřejnilo. Jedná se ale každoročně o závratné sumy. Předloni, kdy inkaso hazardních daní činilo 17 miliard korun, prosázeli hráči (od losů a loterií přes kurzové sázky až po automaty) v celém Česku 759 miliard korun a na výhrách jim bylo vyplaceno 705 miliard. „Výnos“, ze kterého pak provozovatelé platili vedle svých nákladů i daň, tak v roce 2022 činil 54 miliard korun. Za loňský rok bude částka o něco vyšší.

Jisté také je, že větší díl daňového inkasa připadl na hazard prostřednictvím internetu. Jeho podíl převyšuje daně z kamenných provozoven už od roku 2021.

Za všechno může inflace?

Podle šéfa IPRH Jana Řeholy je rekordní daňové inkaso důsledkem extrémně vysoké inflace a neznamená to, že by provozovatelé loni vydělali víc peněz. „Nominálně rostly mzdy, což mohlo znamenat větší útraty hráčů. Nárůst základu a samotné daně je ale nižší, než o kolik rostla inflace. Provozovatelé měli vlivem obrovských cen energií a dalších nákladů větší výdaje. Trh tedy stagnoval, nebo ještě spíš reálně klesl,“soudí šéf institutu, což je sdružení zastupující firmy jako Sazka, Tipsport, Fortuna a další velké hráče na českém trhu.

O tom, že byznys provozovatelů hazardu jde rok od roku „z tlustého do tenkých“, svědčí nejen rapidně klesající počet heren, kasin a legálně evidovaných automatů a dalších zařízení, ale i stále vysoký a možná i rostoucí podíl černého, nezdaněného trhu.

Přestože celníci úspěšně odhalují a zavírají další a další nelegální provozovny, jejich majitelé je bleskurychle obnovují. Nejnovější data Celní správy naznačují, že nepoctivci v hazardu mají stále početné zastoupení. Během loňska celníci v rámci 908 zahájených a 872 skončených kontrol odhalili 116 nelegálních heren (meziročně plus 21), 481 případů nelegálního online hazardu (plus 40), zadrželi 511 automatů, kvízomatů a dalších technických zařízení (plus 138).

Loňský nárůst odhalených případů souvisí podle Petra Poura z tiskového oddělení Generálního ředitelství cel s loňským nárůstem počtu kontrol. V roce 2022 Celní správa přesunula značnou část svých lidí ke střežení česko-slovenské hranice, loni se ale opět mohla soustředit víc na kontroly domácího trhu.

„Důvodů přítomnosti nelegálních heren na území České republiky je celá řada. Jedním z hlavních jsou osoby zapsané v Rejstříku vyloučených osob (lidé na sociálních dávkách, v exekuci a podobně mají zakázaný přístup do heren a kasin), které vytvářejí poptávku po nelegálním provozování hazardních her. … Dalším aspektem výskytu nelegálního provozování hazardních her mohou být restriktivní obecně závazné vyhlášky obcí, jimiž obce zakazují provozování všech hazardních her na katastrálním území obce nebo zavádí zákaz provozování technické hry,“uvedl Pour.

Na poplach bije i Institut pro regulaci hazardu. „Černota“totiž likviduje i byznys těch poctivých. Podle takzvané Černé knihy nelegálního hazardu tvoří u nás v současné době nelegální trh 20 až 30 procent peněz, které v tomto oboru přes všechny provozovatele ročně protečou. A stát a obce tak přicházejí ročně o víc než dvě miliardy korun.

Prohibice není řešení

Vyhlášku, jež omezuje provoz kasin a heren, ale stále častěji zavádí ve svém katastru úplnou plošnou prohibici, má stále víc samospráv. Včetně většiny krajských měst – nově například v Praze a Plzni. V domnění, že když herny zmizí z očí, zmizí i reálně a s nimi i související problémy s kriminalitou nebo sociálními dopady chování gamblerů.

„Mnoho lidí, kteří podlehli gamblerství, tedy hře na automatech a v kasinech, končí v neřešitelných dluzích, což následně ovlivňuje celé jejich rodiny. Je proto ve veřejném zájmu hazard tvrdě regulovat,“zdůvodnil od letoška zavedený plošný zákaz všech heren a kasin v Plzni radní pro oblast bezpečnosti Jiří Winkelhöfer.

Loňská studie Centra ekonomických a tržních analýz však dokládá, že radnice nejsou schopny doložit příznivý efekt takové prohibice a hráči (včetně těch patologických) si okamžitě nacházejí náhradu ve vznikajících ilegálních hernách, v těch za katastrem měst nebo na internetu. Podobně to vidí i šéf IPRH Řehola. „Prohibice nefunguje inzerce a nikdy v žádné oblasti nefungovala. Je to jen vítězství populismu nad snahou hledat racionální a fungující řešení,“uvedl. Adiktologové a další odborníci na závislosti doporučují spíš řešení formou omezené regulace heren, jejich vymezení do určitých lokalit a důslednou kontrolu provozoven a hráčů.