Lidové noviny

„Putin do konce mandátu nevydrží“

Ruský Nejvyšší soud odmítl pustit protiváleč­ného politika Borise Naděždina do souboje o post ruského prezidenta. Přestože se v březnovém hlasování hlavou Ruska nestane, v exkluzivní­m rozhovoru pro LN Boris Naděždin sdělil, že boj o kremelský trůn vzdát ne

- JIŘÍ JUST spolupraco­vník LN v Rusku

Borisi Borisoviči, opravdu jste věřil, že se ve volbách střetnete v boji o kremelské křeslo přímo s Vladimirem Putinem?

LN

Ano, opravdu jsem s tím počítal. Sbíral jsem podpisy po celém Rusku, abych byl zaregistro­ván jako kandidát. Tato možnost (registrace) teoreticky existovala. Věřil jsem, že jsem svou práci dělal poctivě.

LN Vaším cílem skutečně bylo stát se prezidente­m Ruska? Mnozí se domnívali, že svou účast ve volbách nemyslíte vážně.

Opravdu jsem se chystal bojovat o prezidents­ký post. Je to pravda. Dokonce se mi zdá, že jsem na této cestě dosáhl určitých úspěchů.

Jaké úspěchy máte na mysli?

LN

Jsem přesvědčen, že se mi podařilo dosáhnout velmi důležitých věcí. Díky mé kampani celý svět mohl vidět, že v Rusku je ohromné množství lidí, kteří podporují mír a se zvláštní vojenskou operací nesouhlasí. A že také mnoho Rusů nepodporuj­e Putina.

LN Proč jste si jako ústřední téma své kampaně vybral právě protiváleč­nou tematiku? V Rusku to není příliš bezpečné téma.

To je jednoduché. Protože zvláštní vojenskou operaci považuji za Putinovu fatální chybu. To jsem řekl okamžitě, co byla zahájena. Jsem přesvědčen, že tuto záležitost je třeba ukončit a zahájit mírová jednání. Mimochodem, většina lidí v Rusku je stejného názoru.

LN Nejvyšší soud nepodpořil vaše odvolání proti stažení z voleb. Budete i nadále pokračovat ve své protiváleč­né agendě?

Ano, protože je stále aktuální. Nedávno jsme provedli průzkum veřejného mínění. Jednou z otázek bylo: co dělat se zvláštní vojenskou operací? Odpovědi byly různé. Včetně těch extrémních, že by se nemělo vyjednávat, ale bojovat až do úplného vítězství.

Tuto extrémní pozici podporuje málo lidí, zhruba 15 procent. Jde především o starší lidi ve věku 60 a více let.

Zhruba čtvrtina Rusů by si přála okamžitá mírová jednání. A že je nutné konflikt vyřešit za jednacím stolem, si myslí dalších 20 procent lidí. Výrazně víc respondent­ů se vyslovilo pro mír než pro pokračován­í války.

Mír chtějí především mladí Rusové. Podpora mírových jednání je mezi nimi nejvyšší.

LN Výsledky průzkumu jsou nadějné, existuje ale vůbec šance, že by se válka mohla v dohledné době zastavit?

Myslím si, že jiná možnost než zastavení války neexistuje. Nevěřím, že by mohlo dojít k úplnému vojenskému vítězství jedné ze stran konfliktu, ať už Ruska, nebo Ukrajiny. To mi nepřipadá jako reálné.

LN Jaké máte další plány v politice, když teď nemůžete bojovat o prezidents­ké křeslo? Zaslechl jsem, že byste se rád za dva roky vrátil opět do Státní dumy.

Plán je následujíc­í: chci se zúčastnit příštích prezidents­kých voleb (uskuteční se v roce 2030 – pozn. red.), ale už bez nutnosti shromažďov­ání podpisů.

Tisíce lidí svým podpisem podpořily mou kandidatur­u. Procedura je však taková, že vždycky je možné najít malý počet chybných podpisů, a tím poškodit ty statisíce správných. Což se mi stalo.

Proto letos v září strana Občanská iniciativa bude kandidovat v regionální­ch volbách, konkrétně ve 12 regionech. Pokud se alespoň v jednom regionu dostane do zastupitel­stva, nebude muset v následujíc­ích volbách do Státní dumy shánět podpisy k nominaci kandidátů. A pokud se následně dostane do Státní dumy, tak nebude muset řešit podpisy pro prezidents­kého kandidáta.

Proto například komunistic­ký kandidát nebo kandidát od LDPR (partaj nacionalis­tických populistů – pozn. red.) nemuseli sbírat podpisy, aby se prezidents­kých voleb zúčastnili.

Plánujete navázat spolupráci s dalšími kandidáty, kteří se nedostali do boje o prezidents­ké křeslo? Třeba s Jekatěrino­u Duncovovou (Duncovová chtěla jako nezávislá kandidovat na prezidentk­u, rovněž se vymezuje proti ruské válce na Ukrajině – pozn. red.)?

LN

Ano, s Jekatěrino­u Duncovovou jsme v kontaktu a plánujeme koordinova­t naše další kroky. Ona také plánuje, že se bude účastnit voleb.

Během kampaně jste se stal doslova nadějí milionů Rusů. Jak jste tuto svou, bezesporu novou, roli vnímal?

LN

Ano, ta podpora – lidi, kteří stáli ve frontě, jen aby podpisem podpořili mou kandidatur­u – to bylo něco neuvěřitel­ného. Navštívil

jsem řadu měst po celé zemi. Velkých, jako je Petrohrad, Moskva, Kazaň nebo Novosibirs­k, ale i menších, jako je Jaroslavl nebo Kostroma. Všude za mnou přicházely stovky lidí. Byla to neuvěřitel­ná podpora.

A tehdy jsem si uvědomil, že lidé podporují myšlenky, které prosazuji.

Jak podle vás bude vypadat Rusko za šest let, tedy v roce 2030?

LN

Jsem absolutně přesvědčen­ý, že příští prezidents­ké volby budou dřív než v roce 2030. Putin u moci nevydrží do konce funkčního období. Proto parlamentn­í volby v roce 2026 budou velmi důležité. Budou mít velký vliv na další vývoj země.

Jsem zcela přesvědčen­ý, že v roce 2030 bude Rusko poklidnou a svobodnou zemí. Že dojde k obnovení normálních vztahů se sousedy. A také jsem přesvědčen, že za 50 let bude Rusko členem EU.

 ?? FOTO PROFIMEDIA ?? Za 50 let bude Rusko v EU, domnívá se Boris Naděždin, vyloučený z boje o Kreml. Ten vyvrcholí za dva týdny, v neděli 17. března.
FOTO PROFIMEDIA Za 50 let bude Rusko v EU, domnívá se Boris Naděždin, vyloučený z boje o Kreml. Ten vyvrcholí za dva týdny, v neděli 17. března.
 ?? ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia