NATO na Ukrajině?
Návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že na Ukrajinu mohou být rozmístěny západní jednotky, vyvolalo rozruch. Znamenal by tento přístup rozdmýchaní války s Ruskem? Zkusme se na to podívat i jinak.
Macron volil slova pečlivě: „Uděláme vše, co je v našich silách, abychom zabránili Rusku tuto válku vyhrát.“A dodal, že myšlenka na vyslání vojáků na Ukrajinu by neměla být stažena ze stolu. Za sebe uvedl, že Francie hodlá v této otázce zachovat takzvanou strategickou nejednoznačnost. Co tím myslel a čeho chtěl dosáhnout?
Promyšlený krok
Macronova slova představovala odstrašení a byla v souladu s širším francouzským myšlením o bezpečnosti. Nejednoznačnost je klíčovou součástí účinného odstrašování. Jiné země v tomto duchu možná udělaly dobře, když odrážely francouzský přístup, než aby spěchaly s odmítnutím této možnosti. Minimálně strategická nejednoznačnost se zdá správným přístupem. Proč poskytovat ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi uklidňující ujištění, že nebude čelit západním vojákům?
Má samozřejmě smysl zajistit, aby se z toho nestala válka mezi Ruskem a NATO, a dát jasně najevo, že to je náš záměr. To ostatně byl a je základní rámec pro veškerou dosavadní podporu Ukrajině. V případě Macrona šlo o promyšlený krok, jak se zapojit, ale nevyvolat dojem, že jde o celé NATO.
USA, Spojené království, Německo, Itálie, Španělsko a další země přispěchaly s opakováním základního předpokladu, žádné západní jednotky (kromě několika poradců) na Ukrajině. To poskytuje na jedné straně Putinovi jistotu, že může pokračovat v prosazování svých cílů na Ukrajině, a na druhé klamné ujištění pro obyvatele Západu, že válka s Ruskem není na dosah.
Ukrajině to však jistotu neposkytuje. Neposkytuje to ujištění ani pro ty, kteří se obávají ruské invaze například do Pobaltí. Macron řekl, že Rusko pravděpodobně půjde dále, nezastaví se jen u ovládnutí Ukrajiny. Ostatní lídři si myslí totéž. Rusko tak neposkytuje záruku pro budoucnost míru v nenapadené části Evropy.
Čím déle se budeme vymlouvat, tím méně budeme podporovat Ukrajinu. Čím více postoupíme bojiště Putinovi, tím více ohrozíme západní bezpečnost a zvedneme cenu pro Ukrajinu i pro nás ostatní.
Budování vojenských kapacit
Existuje mnoho způsobů, jak můžeme pro Ukrajinu udělat více, aniž bychom vstoupili do války s Ruskem. Se západními silami a kapacitami na Ukrajině bychom mohli udělat více, aniž bychom překročili červenou čáru. Nabízí se pomoci Ukrajině provozovat nejúčinnější možný integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany. Mohli bychom nasadit značné síly k výcviku, vybudovat a bránit ukrajinský obranný průmysl a pomoci s odminováním.
Putin přitom může ukončit útok na Ukrajinu, kdykoli bude chtít. Západní země nežádají po Rusku nic mimo mír a stažení z Ukrajiny. Putin a političtí představitelé Ruska vyhrožují jadernou válkou a zničením našich měst. Proto by je nemělo překvapit, že západní země jednají tak, aby zajistily, že Rusko nebude pokračovat v okupaci a podmanění suverénní a nezávislé evropské země. Putina by nemělo překvapit, že NATO pozve Ukrajinu ke vstupu do Aliance, jak by se to mělo stát na červencovém summitu NATO ve Washingtonu.
Je třeba dodat, že v současnosti Evropa bez USA nemá reálnou schopnost se vojensky Rusku postavit. Vyjádření prezidenta Macrona je proto možná taktika. Rusko reaguje jen na protivníka, který má reálnou vojenskou schopnost ničit. Naštěstí se začínají budovat vojenské kapacity evropských států a to je nejlepší způsob, jak vyslat jasný vzkaz Kremlu.
Své destruktivní schopnosti musíme dál pěstovat a kultivovat, ne je nechat zakrnět nebo je otevřeně demontovat. Ať už jsou vyhlídky na brzké obnovení zbývajícího ukrajinského území zabraného Ruskem jakékoli, měli bychom zajistit, aby Rusko v roce 2024 nedosáhlo žádných dalších zisků.