Německý fanoušek, duše romantická
Pokus o přilákání kapitálu do vrcholového fotbalu vzbudil nebývalý odpor a vedení ligy bylo nuceno od plánu ustoupit
Leverkusen je průmyslové město ležící na Rýně, začíná hned na severním okraji Kolína. Jeho přibližně 160 tisíc obyvatel žije z toho i s tím, co poskytuje chemický koncern Bayer. Ten si od roku 1904 může dovolit mít fotbalový klub, který je v letošní sezoně bundesligy mimořádně úspěšný.
Českým fanouškům to netřeba vysvětlovat, protože v Bayeru Leverkusen má nyní smlouvu i nejúspěšnější fotbalista České republiky Patrik Schick a spolu s ním další dva Češi, Adam Hložek a Matěj Kovář. Pro ty méně znalé tu je ale nebezpečí záměny, protože jedno jediné písmeno v německém názvu klubu odlišuje leverkusenský celek od názvu sebevědomého Svobodného státu Bavorsko na jihu Spolkové republiky. Ze sportovního hlediska dělí Bayer Leverkusen a Bayern Mnichov světy – za normálních okolností.
Bayer versus Bayern
Bayern Mnichov – což není zapotřebí fotbalovým fanouškům vysvětlovat – vyhrál už vše, co se dalo v rámci bundesligy i mezinárodních lig vyhrát. Třiatřicetkrát byl německým mistrem a dvacetkrát vyhrál tamní pohár. V posledních letech vyhrál Bayern titul i navzdory slabším výkonům, protože jeho soupeři předváděli výkony ještě slabší. Někdy to ale byla křeč, kvůli níž byli v přibližně dvouletých cyklech vyhozeni trenéři Nico Kovač, Hansi Flick (který se poté stal koučem národního mužstva), Julian Nagelsmann (ten ho v čele národního týmu vystřídal), a v téže době přišlo o práci i celé vedení klubu okolo Olivera Kahna. Dozorčí rada Bayernu nepromíjí, když je klub v lize pouze druhý.
Bayer Leverkusen si oproti tomu v minulosti vysloužil pochybnou pověst celku, který v rozhodujících chvílích ztrácí nervy, ať jde o závěrečnou fázi bundesligy, či finále německého poháru. „Vicekusen“zní proto jedna ze sportovních přezdívek klubu. Jiní ho nazývají dokonce „Neverkusen“.
To by se nyní mohlo změnit. Leverkusen totiž pod novým španělským trenérem Xabim Alonsem hraje velmi atraktivní a také úspěšný fotbal. Až do konce uzávěrky LN platilo, že neprohrál 34 zápasů v řadě a měl na Bayern Mnichov náskok deseti bodů. Vedení bavorského celku zareagovalo jako obvykle: po třech porážkách za sebou bude muset odejít na konci sezony hvězdný a tolik žádaný trenér Thomas Tuchel, který v klubu podepsal smlouvu teprve loni a předtím mimo jiné vyhrál Ligu mistrů s FC Chelsea. „Mezi trenérem a mužstvem to neklape,“zněl závěr prezidia klubu.
Někteří fanoušci se domnívají, že tohle mužstvo je dokonce „netrénovatelné“. Jiní vedení klubu kritizují a ptají se, jakého to hvězdného trenéra si FC Bayern chce pořídit, když kouč dostane padáka jen proto, že jeho mužstvo je v tabulce „pouze“druhé.
Bayer Leverkusen by tak mohl přerušit úspěšnou sérii Bayernu Mnichov, a celé fotbalové Německo proto – s výjimkou fanoušků bavorského klubu – drží týmu vlastněnému koncernem
Bayer palce. Němci trpělivě snášeli 16 let kancléřování Helmuta Kohla i Angely Merkelové stejně jako 15leté působení spolkového trenéra Joachima Löwa. Avšak dvanáctý titul Bayernu v řadě…?
Když to bude zapotřebí, překousnou zarytí fotbaloví fanoušci i skutečnost, že šanci má právě Leverkusen čili jeden z oněch neoblíbených klubů, za nimiž stojí velké peníze. Podobné postavení mají i týmy TSG Hoffenheim (majitelem je softwarová firma SAP)
a RB Leipzig (vlastněná výrobcem energetických nápojů Red Bull). V nitru mnoha fotbalových fanoušků, dbajících na tradice, kteří jsou plni romantického nadšení pro tento sport a jimž návštěva stadionu v podstatě nahrazuje nedělní mši, totiž stále dřímá malý rebel proti kapitalismu. Je to sice naivní postoj, protože kupříkladu Borussia Dortmund, jeden z nejoblíbenějších celků v Německu, vstoupila před lety jako první bundesligový klub na akciovou burzu.
Útok na komercializaci fotbalu
To ale fanouškům nezabránilo, aby v posledních měsících mohutně nezaútočili na poslední projekt Německé fotbalové ligy (DFL), sdružující kluby první a druhé bundesligy. Ty se postupně přetransformovaly na akciové a komanditní společnosti či společnosti s ručením omezeným.
DFL se totiž pod vedením výkonného ředitele Dortmundu Hanse-Joachima Watzkeho před několika týdny rozhodla, že si najde zahraničního investora, což by bundesligovým týmům přineslo pět set milionů eur ročně. Většinu pro tento projekt se mimochodem podařilo na valné hromadě DFL získat až napodruhé, neboť malé kluby se nikoli neprávem obávaly, že se ekonomická (a tím i výkonnostní) propast, která je dělí od těch velkých, stane nepřekonatelnou, a jednou pro vždy se tak stvrdí dominance fotbalových obrů.
Watzke a jeho spojenci ovšem podcenili, jak silný může být odpor dobře zorganizovaných fanoušků. Ti se obávali ještě větší komercializace fotbalu a následně i ztráty vlastnických práv a kontroly, kterou kluby vykonávají nad jimi tolik milovanou profesionální ligou. Stále zde totiž platí (s výjimkou Leverkusenu) pravidlo 50-plus-1, podle kterého nesmí investor v klubu, který se přeměnil na akciovou či komanditní společnost, převzít většinu.
To, co následovalo, bundesliga ještě nikdy nezažila. Fanoušci, kteří se domlouvali přes sociální sítě, si po několik týdnů vynucovali přerušování zápasů, během kterých hromadně házeli na hřiště tenisové míčky, čokoládové mince a během tradičního karnevalu pořádaného v Kolíně nad Rýnem také bonbony. Obzvlášť zábavné bylo jednou pozorovat, jak pořadatelé běhají za dvěma na dálku ovládanými autíčky, která neustále měnila směr jízdy. Některým zápasům hrozilo, že budou muset být opakovány, a týmy, trenéři i sudí byli stejně tak rozzlobení jako bezradní. Newyorská investiční společnost BlackRock, kterou se DFL snažila pro věc získat, z projektu nakonec vycouvala a čím dál skeptičtější byly i některé kluby.
Před dvěma týdny DFL oznámila, že od svého záměru získat peníze v zahraničí ustupuje. Znamená to vítězství fanoušků? Tady se názory liší. Skutečnost, že se vstup zahraničního investora nezdařil, může vést k tomu, že kluby, jako je Bayern a Dortmund, budou individuálně hledat, jak v zahraničí ještě lépe prodávat své jméno coby světoznámou značku. Z toho by pak méně majetní účastníci fotbalového klání v zemi neměli mít už vůbec nic. A co pak bude z bundesligy?
Třeba soutěž, již budou chtít velkokluby vyhrát jen mimochodem, což se může tu a tam nezdařit – jako v minulých letech Bayeru Leverkusen. Fotbalová liga v Německu je v každém případě napínavá jako už dlouho ne.
V mnoha fotbalových fanoušcích, jimž návštěva stadionu nahrazuje nedělní mši, stále dřímá malý rebel proti kapitalismu