Zkusí si Slovensko řeckou cestu?
Zatímco před několika lety se mohly sazby slovenských dluhopisů srovnávat s Rakouskem, dnes se porovnávají s Řeckem. Slovenské veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné.
Slovensko se nachází v nelichotivé situaci, která se může ještě zhoršit, pokud nezmění způsob, jakým spravuje své veřejné finance. Podle analytiků již země pomalu pociťuje, co si o ní finanční trhy myslí. A není to hezký obrázek.
Rostoucí úroky
Veřejné finance Slovenska se dostaly do bodu, kdy je vážně ohrožena jejich dlouhodobá udržitelnost, a jsou na tom nejhůře v eurozóně. Jinými slovy, ekonomika nevytváří dostatečné příjmy na pokrytí všech výdajů, které vlády dlouhodobě plánují.
„Pokud do rovnice dosadíme současnou výši zadlužení, současný úvěrový rating a geografickou blízkost války na Ukrajině, dostaneme nelichotivý výsledek,“říká Boris Fojtík, ekonomický analytik Tatra banky.
Úroky, které Slovensko platí za vypůjčené peníze, rostou rychleji než v kterékoli jiné zemi eurozóny. Zatímco před několika lety se daly srovnávat úroky slovenských dluhopisů s Rakouskem, dnes se porovnávají s Řeckem. Proto bude letos podle Fojtíka zajímavé sledovat výši úrokových sazeb, za kterou bude Agentura pro řízení dluhu a likvidity (ARDAL) schopna „prodat“státní dluhopisy potřebné na krytí starého i nového dluhu.
Před dvěma týdny se konala aukce státních dluhopisů, v níž stát, respektive ARDAL, dokázal využít příznivých tržních podmínek a efektivně pokrýt poptávku trhu po dluhopisech s dlouhou i kratší splatností. V aukci se tak prodaly dluhopisy v hodnotě 567 milionů eur (více než 14 miliard Kč).
„Slovensko tak nadále těží především z očekávání trhů, že v příštích měsících dojde k obratu v cenách dluhopisů, což bude souviset především s očekávaným snížením sazeb ze strany Evropské centrální banky a pokračujícím ochlazováním světových ekonomik, což bude následně tlačit ceny, a tedy i výnosy stávajících dluhopisů výše,“myslí si Marián Kočiš, makroekonomický analytik Slovenské spořitelny. Vyšší objem prodejů, včetně mimořádné
aukce na začátku února, může být podle něj způsoben především tržními podmínkami.
„Je však třeba dodat, že důležitá je i cena, za kterou si můžeme půjčit. Dlouhodobější pohled ukazuje, že v průběhu let je trend negativní a výnosy našich dluhopisů v eurozóně překonávají pouze ty italské, přičemž Itálie nemá zrovna pověst nejzodpovědnějšího člena měnového bloku,“upozorňuje Kočiš. Výnosy řeckých nebo španělských dluhopisů již nesou nižší rizikovou prémii, přestože ještě před několika lety za ně investoři požadovali dvojnásobný výnos než za slovenské.
Od začátku roku jsou trhy podle Kočiše také svědky zvýšené motivace ze strany státu. Po prosincovém snížení ratingu Slovenska agenturou Fitch totiž existovala značná pravděpodobnost, že v následujících měsících sníží rating země i další agentury. To mohlo znamenat zvýšení požadované rizikové prémie oproti referenčním německým dluhopisům ze strany investorů. Co to znamená v praxi? Obsluha slovenského dluhu by se tím ještě více prodražila a deficitní rozpočet by byl v příštích letech pod ještě větším tlakem.
„V minulých dnech snížila Slovensku rating menší agentura Scope, ale zvýšení rizikové prémie jsme v aktuální aukci nezaznamenali, takže trhy na to alespoň zatím
nereagovaly,“dodává analytik.
Zhoršení ratingu
Připomeňme, že mezinárodní agentura Fitch Ratings již v prosinci snížila úvěrové hodnocení Slovenska na A- se stabilním výhledem. Její předchozí rating byl A s negativním výhledem. Podle agentury Fitch snížení ratingu Slovenska odráželo zhoršení stavu veřejných financí v předchozích měsících.
Agentura rovněž negativně hodnotila výrazný nárůst zadlužení. Připomněla, že přechodná vláda předložila rozpočtový plán založený na scénáři beze změn politiky, podle kterého se schodek v roce 2024 zvýší na 6,5 procenta hrubého domácího produktu, v roce 2025 na 6,9 procenta a v roce 2026 na 6,6 procenta. Agentura rovněž zohlednila změnu politické reprezentace. „Nová koaliční vláda je u moci od konce listopadu a do
konce roku provede revizi zákona o rozpočtu na rok 2024. Nedávno představila fiskální balíček v hodnotě téměř dvou miliard eur, který by byl v souladu s předvolebními sliby o konsolidaci o 0,5 procentního bodu v roce 2024,“uvedla agentura Fitch ve své zprávě.
V letech 2024 a 2025 agentura Fitch předpokládá postupné zrychlování hospodářského růstu, neboť očekává zvýšení soukromé spotřeby podporované růstem reálných mezd. Předpokládá také stabilní investice podporované čerpáním prostředků z fondů EU a Plánem obnovy a odolnosti. Analytici agentury tak očekávají, že slovenská ekonomika poroste v roce 2024 o 2,3 procenta a v roce 2025 o 2,8 procenta.
Pokud jde o současnou situaci, mohou se v hodnocení důvěryhodnosti Slovenska objevit další trhliny. „Na jedné straně je nízká úroveň konsolidace veřejných financí,
což přímo ovlivňuje jejich dlouhodobou udržitelnost. K tomu se nyní přidává reálná hrozba, že Slovensko alespoň na čas přijde o evropské fondy, respektive o peníze z ozdravného plánu, což souvisí se změnami v trestním zákoníku a obavami Evropské komise z možného ohrožení právního státu na Slovensku,“zvedá varovný prst Kočiš. To by mohlo vážně narušit směřování země.
Další hospodářský růst Slovenska je do značné míry přímo závislý na fondech EU, což budou muset finanční trhy dříve či později zohlednit ve svých rizikových modelech a očekáváních.
Zatím Slovensku podle analytika členství v eurozóně velmi pomáhá, protože investoři s velkou pravděpodobností očekávají, že dohodnutá pravidla vrátí zemi na cestu odpovědné konsolidace.
„V horším případě by stabilizační mechanismus eurosystému v případě problémů pravděpodobně nakonec zachránil Slovensko nebo peníze investorů. Pro zemi by to však byl nesmírně bolestivý proces, kterému se rozhodně chceme vyhnout,“uzavírá Kočiš.
Směrem dolů
Od toho, jak zahraniční agentury hodnotí slovenskou schopnost splácet dluhy a závazky, přejděme k tomu, jaký je celkový ekonomický
výhled Evropské komise pro Slovensko. Hospodářský růst v loňském roce zpomalil v důsledku poklesu soukromé i veřejné spotřeby. Oslabení ekonomických vyhlídek v hlavních exportních destinacích země vedlo k poklesu vývozu a dovozu, který byl doprovázen snížením zásob.
Reálný hrubý domácí produkt podle odhadů vzrostl v roce 2023 o 1,1 procenta, což je mírně pod úrovní podzimní prognózy.
Pomůže růst mezd
„Do budoucna by růst reálných mezd měl být dodatečným stimulem pro soukromou spotřebu, neboť se očekává, že vládní opatření budou i v roce 2024 chránit spotřebitele před dopadem vysokých cen energií,“odhaduje EK. Růst reálných příjmů se pravděpodobně protáhne i do roku 2025.
Vývoz by měl ve sledovaném období vzrůst, neboť se předpokládá zlepšení hospodářské situace v hlavních vývozních destinacích. Právě čerpání fondů EU je považováno za silný faktor přispívající k růstu investic v letech 2024 a 2025. Inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen dosáhla v roce 2023 jedenácti procent v důsledku vysokých cen energií a jejich promítnutí do ostatních složek. Letos se očekává pokles míry inflace na 3,5 procenta, neboť růst cen energií a potravin by se měl v horizontu projekcí výrazně zmírnit.