Zbraň na černý kašel selhává

Současná vakcína často nestačí, říká epidemiolog Prymula. Je třeba se nechat očkovat opakovaně

Češi už ho považovali za vymýcený, jenomže není. Černý kašel se vrací. Jen za první dva měsíce tohoto roku zaútočil na plíce 1666 lidí. To je nejvyšší číslo za posledních deset let.

Důvod je podle epidemiologů jednoduchý: očkování nefunguje stoprocentně. Acelulární vakcína, která se používá od roku 2007, totiž sice ochrání člověka před vážným průběhem nemoci, nezaručí mu ale naprostou bezinfekčnost.

„Člověk se tedy stále může černým kašlem nakazit. Nemá pak sice žádné vážnější příznaky nemoci, bakterie v sobě ale nosí. Může je také předávat ostatním,“vysvětlil LN epidemiolog Roman Prymula. Proto se podle něj začala choroba v posledních letech znovu šířit.

V minulosti se podle Prymuly používala jiná vakcína, která byla účinnější. „Šlo o monovalentní očkovací látku, která se připravovala z celých bakterií, nikoliv jen z jejích antigenních částí,“popisuje. Jenomže tato látka měla i své nevýhody – řada lidí se po ní potýkala s nežádoucími účinky. „Postupně se proto od ní upouštělo, až ji nahradila látka nová,“říká epidemiolog.

Očkování každé čtyři roky

Touto novou „podjednotkovou“vakcínou už se očkuje jen v kombinaci s dalšími látkami, například proti tetanu a záškrtu. „Vyvolává zřetelně méně nežádoucích reakcí, současně nás ale nechrání tak dobře. Po určité době se navíc získaná imunita oslabuje natolik, že může být člověk po čase znovu infikován,“podotýká Prymula.

K tomu, aby se mezi lidmi nešířil černý kašel s fatálními dopady, je proto podle epidemiologů potřeba pravidelné přeočkování. Ideálně jednou za čtyři až dvanáct let. „Jenomže to řada lidí netuší. V dospělosti, kdy už si musí vakcinaci hlídat a platit každý sám, je tak naočkovaná jen malá část obyvatel,“říká infektoložka z pražské Nemocnice Na Bulovce Zuzana Blechová. Většina lidí proto podle ní prodělá černý kašel zhruba dvakrát až třikrát za život.

„Pokud jde o dospělé jedince, jejich imunitní systém si s nákazou většinou bez problémů poradí. O nemoci nemusejí ani vědět,“říká epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová. U takových lidí se totiž černý kašel projevuje jako řada jiných respiračních onemocnění – tedy rýmou, silným kašlem a teplotami. Problém ale nastává, když choroba přeskočí na miminko.

„Čerstvě narozené děti totiž ještě neumějí kašlat. Při záchvatech kašle se proto zalykají a dusí. Mívají také vysoké horečky, křeče, poruchy vědomí nebo krvácení do kůže, spojivek a mozku,“popisuje Fabiánová. Zhruba polovina nemluvňat proto musí do nemocnice. Každý stý nemocný kojenec na černý kašel zemře.

Ochrana přes placentu

„Očkování proto doporučujeme už těhotným ženám, které miminko teprve čekají. Vakcínu by si měly nechat vpíchnout ve třetím trimestru těhotenství,“radí vakcinolog Prymula. Matka totiž podle něj dokáže dítěti předat protilátky přes placentu, takže je hned po narození chráněné. Ostatní novorozenci si protilátky vytvoří zhruba dva týdny poté, co jim lékaři aplikují druhou dávku povinné vakcíny. Tedy přibližně ve čtyřech měsících věku. „V takovém případě by ale měli přeočkování proti černému kašli zvolit všichni blízcí lidé v jejich okolí,“podotýká Prymula.

Černý kašel je vysoce nakažlivá kapénková infekce, kterou způsobuje bakterie Bordetella pertussis. Pokud pronikne do těla, propuká nemoc mezi šesti až jednadvaceti dny. Choroba pak má obvykle tři fáze. Pacienta nejprve trápí rýma a suchý noční kašel. Později začne pacient kašlat i přes den. Hrtan se dostává do křeče a člověk se dusí. Po záchvatech se může objevit zvracení a vysoké teploty. Třetí fáze nastává zhruba ve čtvrtém týdnu, kdy kašel začíná ustupovat. U některých lidí může nemoc trvat až tři měsíce.