Pečující dostanou víc. Bude to stačit?
Příspěvek na péči v nejtěžším stupni závislosti, kdy je nemocný doma, by se od 1. července měl zvýšit ze současných 19 200 korun na 27 tisíc. Zároveň se jedná o tom, zda by sociální služby mohly provádět i některé zdravotní úkony.
Nedostatek peněz a chybějící pomoc. To jsou hlavní problémy, s nimiž se setkávají lidé, kteří v domácím prostředí pečují o své blízké. Úpravy, které by alespoň částečně mohly ulevit statisícům pečujících, nyní chystá ministerstvo práce a sociálních věcí společně s resortem zdravotnictví. Pro ty nejtěžší případy ale stále nemusí být pomoc dostatečná.
Pět let Lucie Ovsenáková z Libiše u středočeských Neratovic pečuje o svého manžela Martina, který trpí amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Kvůli postupující svalové atrofii je upoután na lůžko s plicní ventilací. Žena mu podává jídlo hadičkou přímo do žaludku, polohuje ho, stará se o hygienu a další potřebné věci. Nikdy ho nemůže nechat o samotě. „Nemůže si odkašlat, takže mu musím odsávat hleny. Kdybych to neudělala hned, mohl by se zadusit,“popisuje pro LN. Jenže pomoc chybí. „Pokud zůstane do konce života v nemocnici, hradí to za něj zdravotní pojišťovna ve výši 200 až 300 tisíc korun měsíčně. My ale máme proplacené jen tři hodiny péče zdravotní sestry denně, někdo ani to ne. Současný systém znevýhodňuje ty, kteří se rozhodli zůstat s nemocným doma,“líčí.
Napjatý rozpočet
Podle projektu Neviditelní spadá do skupiny neformálně pečujících, kteří se potýkají s příjmovou chudobou, stresem a omezeným sociálním kontaktem, až 800 tisíc lidí. Náročnou péči v režimu 24/7, kdy se nelze vzdálit ani na nákup, zastává jen zlomek z nich. Doma na plicní ventilaci je asi 300 lidí. Takzvanou
respitní péči, což je v podstatě odlehčující služba pro lidi, kteří v domácím prostředí trvale pečují o své blízké, by podle Ovsenákové potřebovalo zhruba dva tisíce lidí.
„Hovoří se o tom, že v naší republice je velké množství pečujících. Ale už se nemluví o tom, že existuje poměrně malá skupina pečujících, kteří se starají takto intenzivně. Jsou to dlouhodobě opomíjení lidé, kteří jsou na tom nejhůř a z jakéhokoli systému pomoci vždy vypadnou,“podotýká.
Pětičlenná rodina podle ní má velmi napjatý rozpočet, přestože její manžel pobírá invalidní důchod a dostává příspěvek na péči. „Chodí nám soukromě pomáhat jedna paní, abych mohla aspoň odvést děti na kroužky a oběhat doktory, a peníze jdou na to,“vysvětluje s tím, že finančně vychází jenom díky tomu, že dvě starší děti mají jiného tátu a dostávají alimenty. Její manžel navíc pořád ještě částečně pracuje, neboť ovládá počítač očima. „Ale i oční svaly jsou svaly a ty kvůli jeho nemoci také pomalu slábnou. To, že je namáhá, není úplně dobré,“říká Ovsenáková.
Určité změny, které by mohly těmto lidem pomoci, se už chystají. „Nyní je v legislativním procesu poslanecký návrh novely zákona o sociálních službách, v rámci kterého dochází k definici nové cílové skupiny ‚pečující osoba‘ a rozšíření pojetí základního sociálního poradenství, které mohou tyto osoby využívat,“řekl LN mluvčí resortu práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Ovsenáková ale kontruje, že pečující školení nepotřebují.
Problém: zastropování dávky
Resort práce a sociálních věcí také na začátku února představil návrh na navýšení příspěvku na péči. Nejvíce by měl růst právě u nejvyššího, čtvrtého stupně, kdy je nemocný doma. Ze současných 19 200 korun by se měl zvýšit na 27 tisíc. Tento stupeň příspěvku pobírá více než 26 tisíc dospělých příjemců v domácí péči a 4700 dětí.
„Jsme si vědomi toho, že je tady naléhavá situace a musíme příspěvek zvýšit. Naše úvaha se soustředila na to, abychom maximálně zacílili pomoc na lidi, kteří mají vyšší příspěvek na péči,“popisuje ministr Marian Jurečka (KDU- ČSL).
Dle šéfa organizace Asistence a zakladatele projektu Pátý stupeň Erika Čipery je však největším problémem pro lidi s nejvyšším stupněm závislosti na pomoci druhých zastropování čtvrtého stupně příspěvku na péči. „Za něj si nyní lze opatřit necelých pět hodin pomoci denně, což ale vůbec nestačí, ani to nepokryje základní potřeby jako nasycení, osobní hygienu či péči o zdraví,“říká. Také by podle Ovsenákové pomohlo zavedení speciálního příspěvku na péči pro lidi, kteří potřebují velký objem péče.
Zdůrazňuje i další zásadní problém: u manžela musí neustále být někdo, kdo mu v případě potřeby odsaje hlen. A to sociální služby nesmějí. Ze zákona totiž nemohou provádět zdravotní úkony. „Nedává mi to smysl. Opravdu by to chtělo, aby sociální služby mohly vystřídat pečujícího. Řeší se tady spousta sociálních problémů, vozí se obědy seniorům, pečuje se o vyloučené lokality, ale ve chvíli, kdy jste ten úplně nejtěžší případ a nemůžete od toho člověka odejít, nevejdete se do žádné škatulky pomoci,“uvádí Ovsenáková.
Podle mluvčího ministerstva Jakuba Augusty si je resort vědom nedostatku zdravotnického personálu, specifik a potřeb osob, o které se starají neformálně pečující. „I proto s ministerstvem zdravotnictví v této věci intenzivně jednáme,“dodává Augusta.
Existuje skupina pečujících, kteří se starají velmi intenzivně. Jsou to dlouhodobě opomíjení lidé, kteří jsou na tom nejhůř a z jakéhokoli systému pomoci vždy vypadnou.
Vyšší kvalifikace služeb
Jednání se podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) zaměřují na to, jak zvyšovat kompetence a kvalifikace pracovníků v sociálních službách, aby mohli potřebné úkony provádět. „Nyní porovnáváme jejich vzdělávací programy s programy sanitářů, ošetřovatelů i praktických zdravotních sester. Chtěli bychom jejich vzdělávání sjednotit. Bavíme se i o tom, jestli do náplně pracovníků v sociálních službách můžou patřit i úkony, které standardně dělají osoby blízké, bez jakéhokoliv zdravotnického vzdělání. To je například obsluha gastrosondy nebo domácí plicní ventilace,“vypočítává Pláteník pro LN.
Čipera zdůrazňuje, že by měl stát lidem s nejtěžším postižením garantovat možnost asistence a pomoci v takovém rozsahu, v jakém ji skutečně potřebují. Ať to bude prostřednictvím terénních služeb, v kombinaci s pečujícími, nebo převážně od pečujících. „Stávající systém s lidmi s nejtěžším postižením od svého začátku nepočítá a to je potřeba změnit,“vysvětluje.