Mlčení kolem opravy speciálu

Na doplňující dotazy LN již oddělení komunikace Armády ČR do uzávěrky novin nereagovalo. Šlo například o to, za jak dlouho bude náhradní díl dodán. Jak ale zdůraznila mluvčí armády Magdalena Dvořáková, situace neohrozí další zahraniční cesty. „Základna přepracuje svůj letový plán a zabezpečí plánované lety jinými letouny,“uvedla LN mluvčí aniž by specifikovala, o jaký let představitelů státu mělo jít.

Kolik tedy mohla stát „záchrana“šéfa české diplomacie, který si zkrátil čekání návštěvou Miss World? Podle informací, které ministerstvo obrany poskytlo deníku MF DNES před půl rokem v souvislosti s využitím jednoho z vládních airbusů, vychází jedna letová hodina na 180 tisíc korun. Pokud vezmeme v potaz, že zpáteční let byl s mezipřistáním v Bahrajnu v Perském zálivu kvůli doplnění paliva, dopočítáme se zhruba 26 hodin letu vládního speciálu tam a nazpátek. Po vynásobení pak dospějeme k částce zhruba 4,6 milionu korun.

Nelze přesně vyčíslit náklady na personál, neboť ten tvoří vojáci. Stejně tak nelze říci, jak vysoké mohly být různé letištní poplatky, neboť bývá obvyklé, že vládní speciály využívají vojenská letiště nebo jsou jim poplatky odpuštěny.

Kdo zajistí opravu?

LN dále kontaktovaly Vladimíra Stulančáka, ředitele firmy Job Air Technic. Ta poslední necelé dva roky letouny „vládní letky“servisuje. „Nemáme oprávnění se k dané věci vyjadřovat,“vzkázal ředitel přes mluvčího. Hodnota uzavřené smlouvy mezi resortem obrany a firmou Job Air Technic spadající do holdingu Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada činí 1,68 miliardy. Smlouva dostupná v registru obsahuje pasáž týkající se případů naléhavé havarijní situace, která znemožňuje let. Ministerstvo obrany v takovém případě může žádat plnění smlouvy v takzvaném urgentním režimu, kdy je firma do dvou kalendářních dnů povinna resortu předložit mimo jiné technický a časový plán plnění. V případě prodlení v tomto režimu mimo jiné hrozí pokuty ve výši 8000 korun za každý započatý den prodlení, a to až do zahájení závazku.

Ze smlouvy také vyplývá, že při provádění údržby – i neplánované – mimo ČR je firma povina na své náklady zabezpečit pobyt osádky letounu a technické směny. To je právě tento případ: vládní airbus musí být opraven na místě, tedy v indické Bombaji.

Podle experta na servis vládní letky, který si nepřál být jmenován, záleží, jak má firma Job Air Technic nasmlouváno řešení případných oprav. Jestli si je zajišťuje sama, či zda tuto činnost přehazuje na externí dodavatele. Spravovat dvě letadla totiž samo o sobě nedává ekonomicky smysl. Proto se v minulosti stávalo, že firma, která zakázku od ministerstva obrany získala, si zaplatila servisování u velkého civilního leteckého dopravce. Poté záleží na tom, jakou dodavatelskou sítí firma disponuje: je lehčí získat náhradní díl ve státu, kde má daný výrobce letadel svou výrobní linku.

Kromě dopravních airbusů může vláda také využívat armádní techniku: například letouny Casa. Ty však vzhledem k nižšímu doletu a vyšší hlučnosti uvnitř kabiny nejsou vhodné pro cesty do vzdálenějších míst. Armáda dále disponuje šesti menšími letouny kratšího doletu Turbolet L-410 či vrtulníky PZL W-3A Sokol, Mil Mi-17 a Mil MI-8S. Současná situace vyvolává otázku, zda by ČR neměla mít více vládních speciálů na dlouhé trasy. Jak zhodnotil pro LN exministr zahraničí Tomáš Petříček (Socdem), doba, kdy se stát snaží ušetřit každou korunu, není vhodná pro nákup dalšího letadla. I pro něj v minulosti musel do Švýcarska letět náhradní letoun poté, co se porouchal ten původní.

Závada během letu: žádná novinka

Dosud poslední porucha vládního airbusu zasáhla loni v říjnu do evakuace českých občanů z Izraele po teroristickém útoku hnutí Hamás. Kvůli závadě tehdy nemohl k repatriačnímu letu odstartovat stroj s větší kapacitou. Armáda vyslala vojenský letoun Casa a druhý Airbus A319, který má kvůli využívané úpravě kabiny menší, jen zhruba čtyřicetimístnou kapacitu.

Potíže se airbusům, které armáda pořídila v roce 2007, nevyhnuly ani ve vzdálenější minulosti. V květnu 2013 letounu s premiérem Petrem Nečasem (ODS) na cestě do Ruska prasklo čelní sklo. Airbus A319 druhou polovinu letu absolvoval ve snížené výšce a bezpečně přistál v Moskvě. V prosinci 2014 pak další porucha airbusu zkomplikovala cestu vládní delegace na summit do Bělehradu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) spolu s dalšími členy výpravy nakonec odletěl záložním letounem Challenger.

Právě zmíněný letoun Challenger, který je již nyní zcela vyřazený, míval opakovaně potíže. Například v listopadu 2004 mu prasklo čelní sklo a tehdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) kvůli tomu nedoletěl na Blízký východ – speciál se musel vrátit do Prahy. Kvůli další podobné prasklině pak musel v dubnu 2005 prezident Václav Klaus do Říma na pohřeb papeže Jana Pavla II. cestovat větším Tu-154. Právě airbusy nahradily zastaralé Tupolevy Tu-154M.