Anatomie pádu

Mzdy stále klesají. Proč?

Už deváté čtvrtletí v řadě za sebou klesly v Česku reálné mzdy, tedy kupní síla obyvatel. Proč, když se nějaký čas už mluví o tom, že mzdy by měly růst a pomoci tak české ekonomice?

Průměrná mzda se v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšila o 6,3 procenta a dosáhla 46 013 korun. To není málo. Jenže inflace byla ještě vyšší, dosáhla 7,6 procenta, takže reálně se příjmy zaměstnanců snížily v průměru o 1,2 procenta. Z toho plyne, že lví podíl na propadu mezd měla obří inflace, kterou česká centrální banka prostě nedokázala zkrotit. Vše bylo dražší a dražší, takže přidání nestačilo. Otázkou ale je, proč zaměstnavatelé, kteří měli v průměru slušné zisky, nepřidávali víc? Vždyť nezaměstnanost byla nízká a stále se mluvilo o tom, že je těžké vlastně sehnat někoho, kdo by vůbec pracoval. Tady už z čísel jednoznačné vysvětlení neplyne, a tak zbývá, dokud nebudou k dispozici další údaje, jen spekulovat.

První možností je, že to s tím napětím na trhu práce, kde nejsou lidé, nebylo a není tak hrozné, jak to vypadá, a lidé jsou. Jen z nějakého důvodu nepracovali a postupně se vracejí či nově vstupují na trh práce. Ostatně teď roste nezaměstnanost i zaměstnanost. Jenže to by asi nestačilo. Možná si ale z nějakého důvodu u nás lidé moc nechtějí říkat o přidání, což potvrzují i průzkumy, a zaměstnavatelé jim zase nechtějí přidávat a je jim jedno, že odejdou. Pokud v ekonomice není velká konkurence, neinovuje se a hospodářství stagnuje, je to pochopitelné. Stagnace či propad ekonomiky vede ke stagnaci a v kombinaci s inflací i k propadu výdělků. Najednou padá všechno dolů.

Problém je ale v tom, že náš chabý ekonomický výkon je způsoben hlavně propadem domácí poptávky. A ta se propadla proto, že lidé nemají peníze, protože jim poklesly reálné příjmy. A i ti, kdo peníze mají, z velké části šetří, protože se bojí, že bude hůř. Zkrátka, dostali jsme se do začarovaného kruhu a uvidíme, kdy se z něj vybabráme ven.