Rok černého kašle

Nemoc je příležitostí ukázat solidaritu

Za poslední týden přibylo 449 případů černého kašle a nemocných je letos víc než za poslední čtyři roky dohromady. Vzrůst či pokles výskytu nemoci se objevuje s tří- až pětiletou periodou, proto je namístě mluvit o roku černého kašle. Vzhledem k tomu, že dle studií diagnostikujeme jen zlomek nemocných (s kašlem spousta lidí nejde k lékaři), může být nakažených i desetkrát víc. Nemoc je vysoce nakažlivá a je nebezpečná pro novorozence a seniory s narušenou imunitou. Poměrně spolehlivou ochranou je nechat se přeočkovat. Z hlediska zdravotnického či epidemiologického je tedy vše jasné a vlastně i triviální.

Jenže v pocovidové době se potýkáme se zesíleným odporem k vakcinaci. Přitom jedním z faktorů, který napomáhá šíření černého kašle, je „nová“vakcína, která se u nás používá asi od roku 2007. Ta je mnohem šetrnější a přináší daleko méně komplikací, ale její účinnost s časem vyprchává, proto imunologové zvažují nějakou novou. Z řečeného vyplývá, že obava z očkování není namístě, máme šetrnou a léty prověřenou vakcínu, která pomůže.

Je však otázkou, zda by se nemělo uvažovat o tom, aby bylo přeočkování bezplatné. Ne že by vakcína stála hromadu peněz, ale je na expertech, aby spočítali, zda by se to z hlediska zdraví populace vyplácelo. Přeočkovat se dnes totiž dají jen ti dospělí jedinci, kteří přínos očkování plně doceňují a investice několika stokorun jim přijde správná. Máme však v populaci nezanedbatelný podíl těch, které by mohlo přesvědčit třeba to, že by se za přeočkování neplatilo. Jedním z faktorů, který by nás mohl motivovat, je solidarita vůči seniorům – čím více se nás nechá přeočkovat, tím výrazněji infekci v populaci zbrzdíme. Když se u nové infekce covidu plamenně diskutovalo o počtu mrtvých, padala spousta obvinění na adresu vlády či obecněji politiků. Tady je však situace právě opačná, šíření černého kašle může pomáhat nebo zabraňovat pouze individuální rozhodnutí každého z nás.