Brusle bez chráničů jsou hazard

Hlavně když se s ním začíná. A bolest nemá rád asi nikdo. Jak se proti ní účinně bránit poradí lékař-traumatolog, který se s bolestí setkává velmi často.

Poté, co padla rozhodnutí přemístit se od monitoru do tenisek a nikdy zpět, bychom se na amatérské jarní sportování měli nějak připravit, aby to pro nás nebyla hned napoprvé zničující a bolestná vzpomínka. Primář traumatologického oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Petr Menšík říká, že základem je začít se zátěží a sportovní aktivitou postupně. Neměli bychom si zkrátka naložit s prvními hezkými dny enormní fyzickou zátěž.

„Ideální stav je udržovat se přiměřenou fyzickou aktivitou v kondici i přes zimní měsíce,“radí primář Menšík. „Faktory, které nás předisponují k úrazu, jsou únava a s ní související ztráta koncentrace.“Proto je pozvolná zátěž důležitá.

„Tělo po období inaktivity není ihned připraveno podávat veliké výkony,“vysvětluje lékař. „V případě neadekvátní zátěže hrozí poranění svalů, šlach a jejich úponů. Nehledě na možnost kardiovaskulárních potíží v případě netrénovaných svátečních sportovců.“

Zahříváme svaly

Amatérští sportovci, kteří po dlouhém čase nasáli čerstvý vzduch a po měsících lenošení na pohovce okusili sluneční paprsky a chtějí své tělo prokrvit pohybem, by se měli především nejprve rozcvičit. To je důležité před každou, a hlavně dynamickou sportovní aktivitou.

„Je potřeba ‚zahřát svaly‘ a protáhnout si klouby. Hlavně sporty s rychlou změnou směru pohybu nebo kolektivní sporty vyžadují tuto předsportovní aktivitu,“pokračuje zlínský traumatolog.

Co se týče výbavy, odborníci tvrdí, že by ji zpočátku až tak neřešili. Například běžec by si měl doma vybrat (nebo koupit) nejvhodnější boty a oblečení na běhání s tím, že člověk má být na běh oblečen tak, aby když vyjde ven, (než se rozeběhne) pociťoval mírný chlad.

Po pěti minutách běhu se zahřeje a bude cítit příjemné teplo, zatímco kdyby se oblékl komfortně, tak se po pěti minutách začne nadměrně potit. Zvolené tempo, to by mělo být takové, aby byl schopný jej v pohodě udýchat a nemusel v průběhu běhu zpomalovat, rozeběhne-li se člověk příliš rychle a pak je nucen zpomalit, tak to zase znamená nadměrné pocení.

Právě pro začínající běžce jsou nedůležitější otázky: v čem běhat, jak běhat a jak často a kolik běhat. Primář Petr Menšík tvrdí, že dobře vybraná, kvalitní běžecká obuv je prevencí úrazů a poškození váhonosných kloubů.

„Vhodné je naučit se správnou techniku běhu a třeba si nechat poradit s technikou běhu zkušeným běžcem,“říká lékař. „A odpovědí na to, jak často vyrazit a kolik kilometrů zdolat, je postupnost. Tělu nelze ihned naložit velikou zátěž, potřebuje přidávat postupně a nutné je mezi zátěž zařadit i odpočinek na regeneraci.“

A když už to přeženeme

Co se stane, když posledně dva jmenované faktory vynecháme? Podle primáře Menšíka má každá sportovní aktivita svá specifika, a proto se od ní odvíjí i charakter úrazů.

„Badminton a squash jsou spojeny s poraněním Achillovy šlachy. Fotbal je spojen nejčastěji s poraněním kolena a hlezna (kotníku – pozn. red). Házená a basketbal kromě poraněních dolních končetin zásobují traumatologickou ambulanci poraněním prstů na rukou,“upozorňuje zlínský traumatolog.

Dobrá výbava je podle něj důležitá třeba na kolečkových bruslích, koloběžkách i při jízdě na kole. Sportovat na kolečkových bruslích bez ochranných pomůcek, tedy bez chráničů a helmy, je vyložený hazard. To samé platí i pro jízdu na kole bez helmy.

Jaký a pro koho

Doktor Menšík by ze své trauma praxe zcela jistě označil jako nebezpečný a pro starší ročníky by nedoporučil všechny sporty s rizikem pádu. V současnosti se množí úrazy svátečních starších cyklistů na elektrokolech, které jsou perfektní pro možnost sportovat i při horší kondici. Bohužel, často vedou k přecenění sil a schopností při jízdě v náročnějším terénu, kam by se daný člověk bez elektrokola jinak ani nedostal.

„U malých dětí je noční můra traumatologa skákání na trampolíně. Více dětí různého věku skákajících na trampolíně současně je asi nejhorší aktivita vedoucí k těžším úrazům,“varuje lékař.

Naopak, doporučil by u menších dětí všechny aktivity pod dozorem rodičů vedoucích ke zlepšení koordinace. U větších dětí, mladistvých a dospělých jsou to sporty bez větší dávky rizika.

„Moderní aktivity jako parkour, skateparky, pump tracky (zvlněná trasa pro kola či koloběžky – pozn. red.) jsou bohužel zatíženy i vyšší úrazovostí. U starších lidí a lidí s kloubními potížemi bych jako sport doporučil kolo nebo chůzi s hůlkami. Tyto aktivity jsou prospěšné pro kardiovaskulární systém, posilují svaly a nezatěžují tak moc klouby,“uzavírá lékař.