Nemocnice šetří. Slíbené peníze nestačí

„Lékaři v některých nemocnicích totiž využili příležitosti a zatlačili na své vedení. Vyjednali si díky tomu mnohem lepší peníze,“potvrzuje Michal Čarvaš z Asociace českých a moravských nemocnic. Tvrdá jednání se vedla například právě v Brně.

Přesto nejsou s výsledky loňského protestu, v rámci kterého lékaři požadovali kromě vyšších mezd i méně přesčasové práce, paradoxně spokojení ani samotní zdravotníci. Částky na výplatních páskách se jim totiž nezvedly tak, jak si přestavovali.

„Jsme velmi zklamaní. Některé fakultní nemocnice totiž sice zdravotníkům navýšily základní plat, vedle toho jim ale výrazně osekaly zvláštní příplatky nebo mimořádné odměny,“řekla předsedkyně zdravotnických a sociálních odborů Dagmar Žitníková. Lidé tak podle ní v lednu kasírovali stejné, nebo dokonce i nižší peníze, než tomu bylo před protestem.

Cílem bylo méně služeb

Totéž potvrdil i šéf České lékařské komory Milan Kubek. „Je to tak, někteří lékaři se skutečně nemuseli v lednu dočkat vyššího výdělku. Je to dáno tím, že se celková částka na výplatní pásce skládá z řady různých složek, z nichž některé se odvíjejí od sumy v předchozím kvartále. Pokud tedy v prosinci nesloužili, mají logicky i nižší příjem,“řekl LN.

To by se ale podle něj mělo v příštích měsících narovnat. „A pokud ne, lékaři mohou alespoň říct, že tolik neslouží, což je taky pozitivní,“uvedl Kubek a připomenul, že právě k tomu směřoval nemocniční protest především.

O odměňování zdravotníků se přesto podle něj bude ještě jednat, neboť by ho měl v budoucnu upravit samostatný zákon. Vláda by ho měla předložit ještě letos.

Podle vůdce loňského protestu a současně viceprezidenta lékařské komory Jana Přády se ale objevují i problémy s dodržováním zákoníku práce. Některé špitály podle něj stále své zaměstnance přetěžují a nutí je sloužit i několik nocí za sebou. „Nemůžu říct, že by se to dělo nějak masově, většina nemocnic se snaží dohodu naplnit. Přesto i o takových případech víme a řešíme je.

Nabádáme také lékaře, aby si takové jednání nenechali líbit,“řekl. Jedna středočeská nemocnice už podle něj kvůli tomu přišla téměř o celé urologické oddělení, protože čtyři tamní lékařky podaly kvůli nerespektování dohody a zákoníku práce výpověď.

Oslovené nemocnice se nicméně shodují, že platy zdravotníkům poctivě navýšily. „My všem dohodám dostojíme, i když to bude na úkor hospodářského výsledku,“napsal LN například mluvčí Fakultní nemocnice v Hradci Králové Jan Špelda.

Peníze lékařům a sestrám přidaly i oba brněnské městské špitály – tedy Nemocnice Milosrdných bratří a Úrazová nemocnice. „Zdravotníci dostali vše, co jim podle změny dojednané v prosinci loňského roku náleží,“uvedla mluvčí těchto zařízení Andrea Šromová. Doplnila, že nemocnice zdravotníkům jejich výdělky ani nikterak nekrátila. „Všechny příplatky a osobní ohodnocení zůstaly zachovány v původní výši,“napsala LN. Právě proto se teď ale oba špitály potýkají s finančními problémy.

„Jediné možné řešení“

Mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob navíc avizoval, že pokud ministerstvo zaznamená jakékoliv stížnosti ze strany odborářů na nedodržování prosincové dohody, zasáhne. „Prozatím žádné takové informace nemáme,“řekl. Současně ale podotkl, že úřad může zakročit jen ve státních nemocnicích, protože na další nemá žádné páky.

Loňský protest nemocničních lékařů spustila novela zákoníku práce, která zdravotníkům navyšovala počet možných přesčasů až na 832 hodin ročně. Lékaři se proto rozhodli přesčasy vůbec nesloužit. Jejich „stávku“zastavil až slib premiéra Petra Fialy (ODS), podle kterého mají doktoři dostat přidáno na platech. Na navýšení jejich výdělků mělo putovat téměř deset miliard korun. Třetinu z toho uvolnila VZP, další peníze měly najít nemocnice ve svých rezervách. „V danou chvíli to bylo jediné možné řešení. Potřebovali jsme hlavně zachovat dostupnou péči pro pacienty,“hodnotí to dnes Zdeněk Kabátek, který toto východisko vymyslel.

Protest spustila novela, která navyšovala počet přesčasů až na 832 hodin ročně