Amerika jede na zelené vlně
Z velkolepé podpory zelené ekonomiky, kterou prosadil prezident USA Joe Biden, zatím formou investic a nových pracovních míst Rodí se nový „bateriový pás“od Michiganu po Georgii.
profitují hlavně státy a oblasti, kde zpravidla vítězí republikáni.
Když na podzim 2021 americký prezident Joe Biden v Kongresu prosadil soubor zákonů, který mimo jiné zavádí masivní podporu pro klimaticky šetrná odvětví, hodnotili to demokraté jako splnění jednoho z klíčových volebních slibů, s nímž Biden do prezidentské kampaně v roce 2020 šel. Demokratická strana si od nové legislativy (prosazené téměř výlučně hlasy demokratických zákonodárců) kromě jiného slibovala také to, že jí mezi stávajícími i potenciálními voliči přinese politické body.
O dva a půl roku později se ukazuje, že investiční pobídky a daňové úlevy nasměrované do progresivních technologií skutečně fungují: vznikají tisíce nových továren a obslužných center zaměřených na baterie, elektricky poháněná vozidla, solární články, větrné turbíny, recyklační technologie a podobně.
Z politického hlediska z toho však podle analýzy listu The Wall Street Journal (WSJ) Demokratická strana žádný velký benefit mít nebude, možná naopak. Většina těchto investic, až tři čtvrtiny, se totiž realizuje ve federálních státech či volebních okrscích, kde historicky vládnou republikáni.
Pro největší koncentraci těchto nových, technologicky pokročilých podniků se již dokonce vžilo označení „bateriový pás“. Jde o oblast táhnoucí se vnitrozemím východní částí USA od Michiganu po Georgii.
Co do objemu peněz se jedná o vůbec největší stimulační balíček pro nové investice v dějinách USA.
Od doby, kdy zákony vešly v platnost, byly zahájeny zelené investiční projekty v hodnotě 170 miliard dolarů (asi čtyři biliony korun), které vytvoří zhruba 200 tisíc nových pracovních míst. Plán do roku 2033 předjímá kumulativní investice až tři biliony dolarů (70 bilionů korun, to je asi devítinásobek ročního HDP Česka).
Větší úspěch, vyšší náklady
Zatím jde o mnohem rychlejší tempo, než se původně předpokládalo. Na jednu stranu to zřejmě přispěje k rychlejšímu poklesu emisí skleníkových plynů a k plnění závazků směřujících ke snížení uhlíkové stopy, ovšem americké daňové poplatníky to také stojí víc peněz.
Úřad pro rozpočet (CBO), nezávislý poradní orgán amerického Kongresu ve věci ekonomických otázek a rozpočtu, nedávno odhadl, že podpora zelené ekonomiky přijde americkou vládu v průběhu deseti let na 428 miliard dolarů (asi deset bilionů korun). Více než polovina této částky připadá na daňové úlevy pro zelené projekty a také na ušlou daň ze zemního plynu – jehož potřeba v následujících letech logicky poklesne. „Je to daleko větší suma, než se původně počítalo,“potvrdil serveru CNBC ekonom Phillip Swagel, ředitel CBO.
Chlubí se cizím peřím
Podle WSJ si řada republikánských států, případně radnic větších měst, záhy uvědomila politický potenciál čerstvého větru a začala investory do zelených odvětví sama aktivně lákat. Nad federální výhody typu daňových úlev a podobně mnohde nabízejí například bezkonfliktní stavební povolení či dočasné slevy na platbách za energie.
Paradoxem je, že většinu republikánských voličů ochrana životního prostředí a klimatu mnoho nezajímá, nemalá část z nich dokonce zcela popírá klimatickou změnu. Základním záměrem, proč demokraté s legislativou přišli, byla přitom ochrana klimatu a snížení emisí. Každý volič ovšem podle WSJ rozumí tomu, když se v jeho lokalitě zvýší nabídka slušně placených pracovních míst a celkově vzroste bohatství.
Politické špičky Republikánské strany, alespoň rétoricky, Bidenův zelený plán v rozjíždějící se volební kampani kritizují. Exprezident Donald Trump, nyní již téměř jistý vyzyvatel Joea Bidena v podzimních prezidentských volbách 5. listopadu, je znám odporem k technologiím jako elektromobilita či větrná energie a již se nechal slyšet, že v případě znovuzvolení většinu pobídek zruší.
Pro oblast největší koncentrace nových, technologicky pokročilých firem na východě USA se již vžilo označení „bateriový pás“