Peníze ušetří vlastní sadba a dobré plánování

Než se zahradníci pustí do práce, měli by mít dobrý plán, jak záhony osázet. Šetří to spoustu času, práce i peněz a jedině tak lze pořádně spočítat, kolik a čeho zasít. Kvalitní plán navíc dokáže pracovat s tím, jak jednotlivé plodiny během roku dozrávají, a uvolňují tím místo těm, které potřebují více životního prostoru později.

Ekonomické je plánování nejen co do finanční hodnoty sadby, ale i co do práce s údržbou záhonů nebo zavlažováním. Samostatné řádky rajčat či zelí s holou půdou mezi nimi jsou dávno přežité. Vzhledem k vysokým teplotám, nízkým srážkám a náročnosti na vodu i prostor je vhodnější pěstovat „spřátelené“rostliny spolu. Pokud se doplňují, zvyšují odolnost celého záhonu vůči škůdcům (což vede k úspoře prostředků na jejich likvidaci i eliminaci zbytečné práce) a podporují vyšší úrodu. Typickým příkladem jsou např. mrkev s cibulí, jejichž řádky se nejvíc vyplatí sázet střídavě; cibule si prospívá i s petrželí. Dalším známým příkladem jsou rajčata s bazalkou, špenátem, kedlubnami či hlávkovým salátem, papriky se doplňují s ředkvičkami či okurkou.

Nevhodným sousedstvím se snižuje úroda a může se zvýšit i výskyt škůdců, což znamená další náklady na ošetření. Postřiky samy o sobě nejsou obvykle drahé a jedno jejich balení vyjde na 100–200 korun, když se ale sečtou různí škůdci vyžadující rozdílnou likvidaci a jimi způsobené poškození kořenů, květů i plodů, mohou jít výsledné ztráty na sklizené zelenině až do tisíců. S dobrým plánem je možné i na relativně malém záhonu pěstovat mnoho druhů zeleniny a v hlavní letní sezoně být soběstační.

Přehled o čase výsevů

Častým neduhem zejména začínajících zahradníků je výsev semen v nevhodnou dobu: taková sadba se rychle vytáhne za světlem a teplem na okně, přesadit včas do záhonů ji ale ještě nelze. Vždy je proto třeba sledovat doporučení na obalech osiv. Letos výrazně nepodraží, např. v segmentu okurek, paprik a rajčat jsou ceny vyšší pouze o koruny, sáček semínek stojí podle odrůdy, množství, značky i původu 50–150 korun.

Ještě před výsevem je třeba zkontrolovat a případně doplnit zásoby substrátů, ale i sadbovníků a ručního zahradního náčiní. K lepšímu vzcházení sadby (a tedy menším nákladům na osivo) je vhodné používat pouze čisté náčiní i sadbovníky a k výsadbě určený substrát. Ten letos vyjde na zhruba 60 korun za desetilitrové balení – tedy stejně jako loni touto dobou. Aby byl vhodně provzdušněný, doporučuje se promíchat jej s perlitem. Neobsahuje sice živiny, ale odlehčuje a díky vysoké poréznosti dobře reguluje vlhkost. S jeho použitím proto nedojde tak snadno k uhnití či plesnivění mladých rostlin. Třílitrové balení vyjde na 40–60 korun a vystačí na promísení s devíti litry substrátu.

Pro lepší výnosy i ochranu rostlin před škůdci se vyplatí zainvestovat i do tzv. mykorhizních hub, které zlepšují schopnost rostlin vstřebávat vodu a živiny, a tím snižují spotřebu zálivky, což pozitivně ovlivňuje zdraví celé rostliny. Mezi takové přípravky patří např. oblíbený Symbivit – 750g balení, které vystačí na výsadbu 50 rostlin, vyjde na 280–330 korun.

Výrazně podražit by letos neměly ani hotové sazenice, z ekonomických důvodů je takový nákup vhodný ale spíš na doplnění plodin, které nevzešly v dostatečném množství nebo na které se při plánování zapomnělo. Cena jedné sazenice rajčat, okurek, paprik, cuket nebo dýní se i letos bude obvykle pohybovat mezi 40–60 korunami, u roubovaných rostlin se ceny nezřídka šplhají nad 100–120 korun.

Pro salát, bylinky i cibuloviny

Mezi prvními už na konci března míří do zahradnictví sazenice salátů a bylinek a rovněž kvetoucích cibulovin. Možné je sázet i kuchyňskou cibuli, půlkilové balení sazečky letos stojí kolem 50 korun, cena se od loňska zvýšila zhruba o pětikorunu. Rané saláty vhodné do skleníků vyjdou na šest až dvanáct korun za sazenici. V dubnu přicházejí na řadu další druhy bylin, salátů a první letničky. A především je hlavní sezona výsadby jahodníků. Sazenice vyjdou podle odrůdy a velikosti balení na 25–35 korun za kus, velcí pěstitelé zakořeněné sazenice z e-shopu odesílají obvykle od poloviny března, prostokořenné sazenice (ve vegetativní stavu) je možné sehnat už nyní.

Odrůdu je třeba vybrat dle záměru: pro pár jahod „na chuť“, zato po delší časový úsek, je vhodné pěstovat více odrůd, pro jednorázovou sklizeň např. pro výroby marmelád, je lepší mít zasazenou jen jednu. Jahodníky se dobře množí samy, takže pokud není třeba mít velkou úrodu hned první rok, stačí jim dát prostor – vzhledem k cenám sazenic to ušetří poměrně dost peněz.