„Odeberte vzorky hnoje před vládou“
Kvůli kopě mrvy před Strakovou akademií padlo trestní oznámení. Míří na zemědělce, kteří v Praze protestovali
Čtvrteční protest agrárníků bude mít dohru: na zemědělce míří trestní oznámení. Děje se tak kvůli kupě hnoje, jež na několik hodin přistála před Úřadem vlády. Podle členů spolku Hlas zvířat, kteří trestní oznámení sepsali, totiž mohla ohrozit životy a zdraví lidí. Ti, již mrvu před Strakovu akademii složili, se tedy mohli dopustit i několika trestných činů. Třeba výtržnictví či obecného ohrožení. Hlas zvířat se navíc domáhá i chemického rozboru hnoje. Hora exkrementů totiž podle spolku mohla obsahovat celou řadu nebezpečných látek – například zdraví škodlivých dusičnanů či jiných chemických přísad. Ty pak mohly znečistit okolní prostředí a vzduch.
„Oznamovatel proto apeluje na orgány činné v trestním řízení, aby odebraly vzorky z hnoje a udělaly rozbor na přítomnost znečišťujících látek, respektive chemicky nebezpečných látek, pro možnost dalšího šetření a vyhodnocení, zda nemohlo dojít konáním podezřelého ke znečištění přírody,“uvádí se přímo v trestním oznámení, které putovalo na
Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1. Podal ho zastupující advokát Robert Plicka.
Jeho přijetí už potvrdil i mluvčí státního zastupitelství Aleš Cimbala. „Trestní oznámení bylo skutečně podáno. Nyní probíhá jeho administrativní a prvotní zpracování,“řekl LN.
Hlas zvířat se na státní zastupitelství obrátil proto, že není spokojený s dosavadním postupem policie. Jednala podle něj příliš benevolentně. Zemědělec, který mrvu u sídla vlády vyklopil, se podle spolku rozhodně nedopustil jen přestupků. „Je to mnohem horší. Pachatel mohl svým jednáním naplnit skutkovou podstatu několika trestných činů – mimo jiné výtržnictví, poškození cizí věci nebo poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti,“uvádí Plicka. Kopa hnoje se totiž ocitla na frekventované cestě, kde běžně jezdí i tramvaje. Mohla tedy způsobit vážnou dopravní nehodu. Odklonění dopravy a odklízení hnoje navíc stálo velké peníze a zapříčinilo škody. „Takovéto jednání proto podle nás nepožívá ochrany podle článku 19 či 23 Listiny základních práv a svobod. My samozřejmě ctíme právo na shromáždění a svobodu projevu, to se ale nemůže dít v rozporu s principy právního státu. Při protestech nelze porušovat právní řád,“domnívá se spolek.
„Ostřelují“i důvody protestu
Ochráncům přírody se ostatně nelíbí ani důvody čtvrtečního protestu. „Agrárníci si totiž prosazují své zájmy na úkor budoucích generací, zvířat a přírody,“uvedl Hlas zvířat. Poukazuje třeba na to, že si zemědělci stěžují na nutnost dodržovat klimatické cíle EU, už jim ale nevadí čerpat na tuto agendu dotace. „Jen od roku 2021 do roku 2027 si přijdou na dotacích z Unie na několik set miliard korun,“uvádí Plicka. Farmáři si podle něj stěžují i na přehnanou byrokracii spojenou s čerpáním, bez toho by ale nebyla možná kontrola. Zemědělci ale namítají, že jen bojují o existenci – místo osévání polí se totiž věnují hlavně papírování a za práci nejsou adekvátně zaplaceni. Vadí jim i levná konkurence z mimounijních zemí a škrty v dotacích.
„Problém máme opravdu i s některými pravidly, jež jsou navázaná na klimatické cíle Unie. Evropská komise nás nutí k tomu, abychom dodržovali přísná ekologická pravidla, totéž ale nepožaduje po zemědělcích z mimounijních států. Ti tak oproti nám získávají výhodu,“řekl šéf Zemědělského svazu a jeden z organizátorů čtvrteční akce Martin Pýcha.
Způsob protestu ale naštval i premiéra Patra Fialu (ODS). Ten při čtvrtečních interpelacích ve sněmovně řekl, že vláda může sebrat zemědělcům dvě miliardy, které už jim slíbila. „Protesty přicházejí uprostřed jednání s vládou. Vyslechli jsme si argumenty a rozsáhle jim vyšli vstříc. Chtěli jsme přidat zemědělcům v příštím roce dvě miliardy korun. Výsledkem je protest, který tím pádem beru jako protest vůči těm dvěma miliardám navíc,“řekl ministerský předseda.