USA zůstanou silné

To, co dnes Amerika prožívá, rozhodně není smrtelná agonie

Podle komentátora deníku The Wall Street Journal Waltera Russella Meada vnímají Čína, Rusko a Írán, jak jsou USA polarizované, ale podceňují sílu a dynamiku amerického kapitalismu.

Jsou to strašlivé časy. Technologická revoluce rozjíždí nejnebezpečnější závod ve zbrojení v historii. A koalice zemí od Číny přes Rusko po Írán a od Venezuely po Severní Koreu se snaží oslabit světovou bezpečnost i americkou moc.

Zahraničněpolitický establishment v obou amerických stranách se dost zdiskreditoval a populistický izolacionismus nabízí málo konstruktivních alternativ. Kulturní války a hořká polarizace oslabují pozornost Ameriky a nahlodávají jedinou zemi, která může svět vést víceméně mírovou cestou. Pokud vám potenciální důsledky mixu globálních krizí a americké neschopnosti s tím něco dělat nekazí spaní, tak asi nedáváte pozor, co se ve světě děje.

Za nepříjemnou situaci může mnoho faktorů. Ekonomické a sociální disrupce jsou ale způsobeny především informační revolucí. Sociální média šponují politické strany a systémy po celém světě. Technologické změny transformují celá odvětví. Političtí lídři se horko těžko pokoušejí udržet si autoritu a legitimitu potřebnou pro zahraniční politiku s delším horizontem.

Ve stejnou dobu dochází k obrovskému rozmachu válečných dronů, umělé inteligence, hypersonických střel a kybernetických útoků. Povaha válek a mezinárodní konkurence se díky tomu rychle proměňuje. Globální problémy jsou více urgentní a obtížné. A političtí lídři v USA a jinde ztrácejí schopnost vést.

Známe to z minulosti

USA zůstávají klíčovým hráčem v mezinárodním systému. Americká společnost se ale začíná více soustředit na řešení domácích ekonomických, politických, sociálních a kulturních problémů. To už se v minulosti stalo vícekrát. Na konci 19. století se Američané soustředili na řízení důsledků průmyslové revoluce, jako byl vzestup konglomerátů, centralizace finanční moci na Wall Street a masová migrace z Evropy na severovýchod a středozápad. Vznikla krize i v zemědělství, protože situace rodinných firem se zhoršila. To všechno konzumovalo americkou pozornost a mezitím se Evropa posunula k tragédii první světové války. Ve 30. letech zase velká hospodářská krize způsobila, že se Amerika začala více dívat dovnitř a přestala vnímat jasná nebezpečí, která začala bobtnat mimo její hranice.

V Pekingu, v Moskvě, v Teheránu a v Pchjongjangu se lídři dívají na polarizovanou Ameriku, která sklouzává k méně efektivnímu globálnímu angažmá uprostřed mnoha konfliktů a krizí. Jejich úsilí ukončit dějství Pax Americana je stále ambicióznější.

Tady W. R. Meada přerušme a dodejme, že zvenku Amerika může působit tak, že v souboji o prezidenta dokáže vygenerovat jen dva velmi staré lidi a nejen že se tam neumí dohodnout na pomoci Ukrajině, ale ani třeba na tom, jak důvěryhodně sčítat volební výsledek.

Tak jako tak je ale Pax Americana robustnější, než se zdá. Z historického pohledu tato období interních soubojů, vzájemného nesouhlasu a sociálního neklidu nesignalizovala konec americké moci, jako spíše přípravu na její obrození či opětovné vynoření. Mezi válkou severu proti jihu a raným 20. stoletím vytvořila polarizovaná Amerika masivní průmyslovou ekonomiku a mocný finanční sektor. Když Amerika vstoupila do první světové války, už se s ní nemohl nikdo měřit. To se opakovalo za druhé světové války.

Ve stejné dny, kdy se americká politika propadá do chaosu, se americké firmy a továrny stávají více produktivními

Zrychlená historie

Amerika je pevně zakořeněna v kapitalismu, nejvíce disruptivním a revolučním systému v historii. Fakt, že Amerika zůstává tolik otevřená kapitalismu, jí umožňuje mít prospěch z benefitů, které kapitalismus přináší. Ale také si dříve odnese disrupce způsobené technologickou a ekonomickou změnou. Uprostřed nesmiřitelných bitev v americké domácí politice se stále rodí celá nová odvětví, nové formy sociální organizace a nové technologie, které budou pravděpodobně ve 21. století ty nejdůležitější.

Ve stejné dny, kdy se americká politika propadá do chaosu, se tak americké firmy a továrny stávají více produktivními. Finanční trhy jsou výkonné a sofistikované. Tamější počítače jsou rychlejší a komplexnější a software lepší. Více firem sklízí zisky vyvolané vyšší produktivitou a novými technologiemi. To, co Amerika prožívá, rozhodně nejsou smrtelné agónie v konečném stadiu. Podle W. R. Meada je Amerika spíše motýl, který se snaží prodrat z kukly.

Kdo očekával po studené válce mír a klid, ten se ohledně vlivu americké moci spletl. Konec studené války neukončil historii, ale spíše ji zrychlil. Americké vnitřní neshody se dějí v době, kdy se svět řítí do chaosu. Je to explozivní křižovatka a není garance pokračující klidné jízdy. Pokud ale Amerika zůstane dynamickou společností ambiciózních a netrpělivých lidí, bude i nadále sama sebe překvapovat bohatstvím, které je schopna vytvořit.

Tolik Mead. Chápeme, že je třeba čas od času zkusit vykřesat něco optimistického. Potíž je, že tady v Evropě máme podobné neduhy jako USA, ale nemáme nic z toho, co podle autora dává zrovna Americe naději.