Developer, filozofové a neodada
Včera na tomto místě meditovala Iva Pekárková nad tím, že v Londýně teď dostávají místa s tradičními názvy nová jména po lidech, kteří jsou momentálně v kurzu, a moc se jí to nezamlouvalo.
Též v Praze se nám z mediální pěny dní vynořily na sociálních sítích, v říši podcastů i v tradičních médiích trable s novými jmény. Vyvolal je nápad developera Sekyry, posvěcený pražskou radnicí, pojmenovat třináct nových ulic, tři parky (no, spíše náměstíčka se stromy) a přejmenovat tři už existující ulice po osmnácti významných evropských a českých filozofech a jednom majiteli sodovkárny. Je to v Karlíně na místě, jež se dříve jmenovalo Rohanské nábřeží a teď dostalo hezké novočeské jméno Rohan City.
Pojmenovat v Praze ulici či jakoukoli plochu není totiž nic jednoduchého, ať už jde o ulici novou, nebo přejmenování té už existující. Tedy pokud ji chcete pojmenovat po nějakém člověku, a vůbec nestačí, že je spolehlivě mrtvý, neboť takové je pravidlo (živí by mohli ještě něco nečekaného provést, že.)
Pokud jde o Rohan City, první námitka má jistý neodadaistický půvab. Je to petice požadující, aby nové ulice nesly názvy odkazující k významným osobnostem souvisejícím s Rohanským královstvím, zvaným též Jízdmarka, rozkládajícím se ve fiktivním univerzu J. R. R. Tolkiena (Pán prstenů). Vychází evidentně z názoru, že Rohanský ostrov nese jméno právě po tomto významném státním celku, a nikoli po pražském radním a tesařském mistrovi Josefu Rohanovi, jak se mylně domnívají někteří historici. Petice, pod níž bylo ve chvíli, když jsem tento text začal psát, 7102 podpisů, navrhuje např. ulici Théodenovu, Smělmírovu či Éowyninu a Rohanských štítonošek. Zařazení žen do značné míry eliminuje stěžejní téma druhé námitky.
Kamenem sváru totiž je, že ti filozofové jsou samí chlapi: Kant, Wittgenstein, Derrida, Sokol, Kohák a jim podobní, filozofka žádná. Sylvie Lauder v podcastu Respektu Výtah upozorňuje developera, že to přece jde, že například v jiném developerském projektu Smíchov City se ulicemi významných žen musí člověk prodírat, a jemu tady chybí. Škoda že přehlédla, že onen osvícenec ze Smíchova je taky Sekyra. Všiml si toho ovšem Matěj Metelec v Britských listech, který aspoň kritizuje vytváření uličních „ženských enkláv“a dal by přednost „genderovému narovnání všech částí města bez výjimky“.
Developer Sekyra má holt smůlu, že si libuje ve filozofii a svého koníčka dává najevo: významnými částkami podporuje třeba univerzitu v Oxfordu a její školu morální filozofie.
Kdyby jeho koníčkem byli koně živí a nové ulice v Karlíně i na Smíchově pojmenoval třeba po vítězích Velké pardubické (Železníkova, No Time To Loseova či Sixteenina), nepochybně by ho všichni pochválili.
Když tento text dopisuju, je pod peticí o 39 podpisů víc a dochází mi, že neodada není jen ta petice, ale celá tahle historka.