Škarohlíd v Luxoru
PI psaní o sexu dominují ženy. Autorkami však zmítá rozpor. Jak říká jedna sexkoučka: „Většinu z nás v noci nažhaví tytéž věci, proti kterým ve dne demonstrujeme.“
alác knih Luxor na Václavském náměstí v Praze je údajně největší knihkupectví ve střední Evropě. Rozhodně tam seženete Pokémony – tihle japonští tajtrlíci obsadili regály hned u vchodu. Pak tu koupíte hrnečky, skleničky, deštníky, svíčky, difuzéry, ponožky, šátky, dupačky, ptačí budky, dózy na mouku či manikúru. Jo, a taky knihy.
Největšímu obchodu se slovy vévodí u vstupu tzv. hrabárny, bedny napěchované zlevněnými a poškozenými svazky. Poté následuje úsek napětí. Kdyby knihy vydávaly zvuky, ozýval by se odtud nářek, praskání kostí a cákání krve. Detektivky a thrillery jsou dozajista nejoblíbenějším žánrem. Autoři musí ovšem pořádně šlapat na plyn, aby zaujali. Mrtvola sešitá z šesti rozřezaných nebožtíků či pokojíček pro panenky vyrobený z vytrhaných zubů zavražděných dětí jsou dnes běžné motivy středostavovského čtiva.
Za napínáky sídlí ostatní beletrie. Pokud zůstaneme u té české, tvoří ji většinově ženy. Dělí se na dvě skupiny: na ty, které pobírají granty a jezdí na tvůrčí pobyty po Evropě, a na ty, co se fotí ve spoďárech na Instagram, aby zvýšily prodej svých děl. Těžko říct, zda má současná česká literatura podobné kvality jako za časů Hrabala či Kundery. Současné literární polemiky rozhodně nikoli. Zatímco Kundera se přel s Havlem o smysl českých dějin, dnešní autorky se hádají, kdo komu šlohl historku o chlípném dědečkovi. Řeč je o románu Aleny Mornštajnové Les v domě, jemuž zlí jazykové přezdívají Vlez do mě.
Na pomezí beletrie a literatury faktu najdete biografie umělců. V těchto povahopisných traktátech se kupříkladu dozvídáme, kolik měla malířka Toyen milenců, kdy přišla básnířka Čerepková o panenství nebo jak velký měl penis režisér Juráček (viz memoáry Dani Horákové O Pavlovi). Tento bulvár pro intelektuály vydávají zpravidla renomovaná nakladatelství za značného zájmu publika a prskání hrstky moralistů. Ono se ale nezavděčíte. Když nedávno začaly vycházet Foglarovy deníky, rozjela se šuškanda, že editor zcenzuroval četné nemravné pasáže. A zas bylo zle.
Když už jsme u tématu, i psaní o sexu dominují ženy. Knihkupectví zaplavily publikace typu Bible vagíny, kde se dočtete vše o ženské sexualitě včetně barvy vulv a vaginálních prdů. Autorkami však zmítá rozpor: MeToo versus Padesát odstínů šedi. Na současnou ženu se nesmí sáhnout, a zároveň chce být sežehnuta plamenometem vášně jako Dolly Buster. Jak říká jedna sexkoučka: „Většinu z nás v noci nažhaví tytéž věci, proti kterým ve dne demonstrujeme.“
A tak bychom mohli pokračovat dál. Je libo duchovno? Ve Zpovědi farářky se dozvíte, že autorka žije s partnerkou. Trocha historie? Hodina dějepichu přináší „vše o sexuálním životě nacistů, králů, papežů, robotů, biblických postav a upírů“. Něco pro mládež? Oblíbenému žánru young adult se ne nadarmo přezdívá „porno pro náctileté“… Ale nezoufejte. Pokud si žádnou knihu nevyberete, pořád si můžete v Luxoru koupit třeba ptačí budku. Nebo Pokémona.