Hon na asijské sršně startuje

Po mírné zimě se v Česku mohou probudit hmyzí predátoři z ciziny Loni se podařilo zlikvidovat jen jedno hnízdo

Česko se šikuje k boji proti rozšíření sršně asijské. V pohotovosti jsou především včelaři, pro jejichž včelstva znamená tento predátor smrtelné nebezpečí. Zpozornět by ale měli všichni, komu záleží na zachování druhové rozmanitosti české přírody. Sršeň asijská, charakteristická svými žlutými „ponožkami“, totiž nepohrdne ani jinými zástupci hmyzí říše.

Dosud byly zaznamenány dva výskyty, obojí v západních Čechách, z toho bylo loni zlikvidováno jedno hnízdo. Není ale vůbec jisté, že u nás nepřezimovaly i další královny. Letošní mírná zima totiž nemohla zajistit, aby zmrzly.

„Momentálně se nedá dělat nic jiného než čekat. Bůhví kolik jich tady skutečně je a kolik z nich přežilo zimu. A ta letošní byla bohužel slabá. Velké mrazy by byly zárukou, že královny sršně asijské nepřežijí, ale ty nepřišly. Takže včelaři nemohou nyní dělat nic, jen pečlivě hlídat svá včelstva a jejich okolí, jestli někde neuvidí viset hnízdo,“řekl LN šéfredaktor časopisu Včelařství Petr Kolář.

Pátrají včelaři, myslivci i dobrovolní hasiči

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která má boj proti invazním druhům na starosti, se mezitím snaží pokrýt české území monitorovací sítí, která zajistí, že další jedinci nebo celá hnízda těchto nezvaných hostů budou co nejdříve odhalena a zlikvidována. „Zejména v západních Čechách, kde byly dva naše potvrzené výskyty, pořádáme lokální přednášky na úrovni vesnic. Školíme naše regionální pracoviště, co sledovat, jak dohledávat hnízdo a na koho se obracet. Umisťujeme články do časopisů jako Včelařství či Myslivost, aby i lidé z těchto zájmových organizací měli všechny potřebné informace,“sdělil LN Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Včelaři se do monitorovacích aktivit sami hlásí, pomoci mohou i myslivci či rybáři, kteří se více pohybují v přírodě, zvažuje se i zapojení dobrovolných hasičů. Ovšem, jak Görner upozornil, první výskyty tohoto jedovatého

hmyzu lze očekávat buď v okolí včelstev, nebo ve městech a okolí skladových hal, kam se vozí zboží. Právě v kamionech se k nám tyto sršně již dvakrát dostaly.

„Fungujeme i jako poradna, lidé nám zašlou obrázek a my vyhodnotíme, zda se jedná, nebo nejedná o tuto sršeň. Pokud je podezření, že ano, začneme místo okamžitě řešit,“podotknul Görner s tím, že mnohá podezření se zatím naštěstí nepotvrdila.

Probodnou i ochranný oblek

Další formou boje proti sršním jsou různé typy pastí připomínajících kbelík nebo hrnec se vstupním otvorem, který pak hmyzu neumožní vyletět. Ty mají ale jednu zásadní nevýhodu. Nechytá se do nich výhradně jen tento druh, ale i mnoho dalších. „Množství firem nyní na komerční bázi rozjíždí výrobu pasti na sršně. A to je velký problém, proto ty by měly určitým způsobem vypadat, například co se týče velikosti vstupního otvoru. Hrozí tam totiž nebezpečí, že do pastí vleze kromě sršní i další hmyz, užitečný,“vysvětlil Kolář. Toho už i tak v české krajině valem ubývá a toto by pro něj byla další rána.

Některé pasti rozmisťuje i Agentura přírody a ochrany krajiny ČR, od které je možné si je na chvíli vypůjčit, a když se do ní po nějaké době nechytne sršeň asijská, zase ji odstranit. „Naprostá zásada je, aby se nikdo do likvidace hnízda nepouštěl sám. Je na to potřeba technika a speciální oblek. Včelařský oblek proti bodnutí sršní asijskou neochrání, ona ho žihadlem prorazí raz dva, je to dravec,“varoval Kolář.

Včelí úl jako švédský stůl

Podle entomologa Jiřího Skuhrovce sršeň loví především větší zástupce blanokřídlého hmyzu, tedy nejen včely medonosné. Ty ale nejčastěji, protože je jich v krajině nejvíce, ale zaměřuje se kompletně na opylovače. To jsou například samotářské včely, dokáže si poradit i se čmelákem, i když na ně až tak necílí. A dále na motýly nebo také mouchy a mohou to být i brouci, kteří jsou ale lépe chránění krovkami.

Včely a další dvoukřídlý hmyz mají totiž velké množství svaloviny díky křídlům, a tak na sobě mají pro sršeň asijskou plno potravy. „Představte si, že se chcete najíst a po městě máte plno různých drobných stánků. Ale nikdy nevíte, kdy který otevře, takže mezi nimi musíte pobíhat a hledat. Ale také tam máte obrovský švédský stůl, kde vám neustále něco servírují. To jsou včelí úly, které obsahují obrovské množství potravy,“řekl LN Skuhrovec.

Tito predátoři dokonce fungují i tak, že nad úlem jako vrtulník hlídá jeden z nich a čeká, až nějaká včela přilétne nebo vylétne. Tu odloví, odlétá a nastupuje další. A když je někde hodně včelstev, může být kolem i více hnízd sršní asijských, které si až tak nekonkurují.

Skuhrovec upozorňuje na hlavní nebezpečí sršně asijské, a to redukci již tak klesajících počtů opylovačů v české krajině. „Totiž, včela medonosná nám v mnohém velmi pomáhá, ale není jediná. Kdybychom měli jen ji, tak plno věcí vůbec neexistuje. Například kompletní luskoviny, protože například jetel včela vůbec neopyluje,“vysvětlil. Tím je naznačen další směr boje proti sršni asijské – zvyšování rozmanitosti naší krajiny a tím i počtů hmyzích opylovačů.

V Asii otloukánky

Sršeň asijská je prý v našich podmínkách velice úspěšný predátor, ovšem ve svém původním areálu – jihovýchodní Asii – je spíše otloukánkem. Žije tam totiž více než deset druhů dalších sršní, z nichž je sršeň asijská tím nejmenším. „A loví ji například často zmiňovaná sršeň mandarínská. A ani v našich podmínkách nebude vrcholovým predátorem. Tím je náš původní druh sršeň obecná. Asijská si na tu naši netroufne. Je tedy důležité si neredukovat počty našich sršní ani vos,“dodal Skuhrovec.

Zcela zabránit zavlečení sršně asijské na naše území není možné, jsme zkrátka součástí Evropy bez hranic, kde se tento druh šíří již dvacet let. Ovšem její postup přes Německo se již výrazně zpomaluje, vlivem místních opatření i klimatických podmínek, kdy je jejich úmrtnost daleko vyšší. „Země okolo, jako Maďarsko a Slovensko, se na toto připravují. Koordinovaným přístupem se výskyt sršně asijské dá dost výrazně omezit a zabránit tomu, že u nás budou její hnízda v takovém počtu, jako jsou ve Francii a ve Španělsku, kde to je ale dáno i klimatickými podmínkami,“objasnil Görner.

Zatím to vypadá, že se v Česku podařilo rozšířit povědomí o sršni asijské rychleji, než se rozšířil tento druh samotný. A roli hraje i počet včelařů, kterých je u nás skutečně hodně.