„Penzijní věk má růst rovnoměrně“
Výpočet věku odchodu do důchodu, který navrhuje ministerstvo práce, ostře kritizuje Česká demografická společnost. Upozorňuje na rozdíly mezi generacemi, nepředvídatelnost a možné výkyvy způsobené krizemi typu covid. z Vysoké školy ekonomické dodává, že m
Pokud penzijní reforma projde legislativním procesem, bude se věk odchodu do důchodu od příštího roku odvíjet od střední délky života padesátníků. Senioři by v důchodu měli strávit v průměru 21,5 roku. Jak toto opatření hodnotíte?
LN
Základní myšlenka, že by se důchodový věk měl zvyšovat s ohledem na stabilizaci předpokládané průměrné doby pobírání důchodu, je velmi dobrá. Ale není korektní používat střední délku života v roce, kdy lidem bude 50 let. Reálná střední doba pobírání důchodu totiž nebude záviset na současné úmrtnosti, ale na úmrtnosti v budoucnosti v době, kdy ti lidé půjdou do důchodu. Vhodnější by bylo používat generační úmrtnostní tabulky, které na základě prognóz vývoje úmrtnosti skutečně charakterizují průměrnou délku zbývajícího života osob daného ročníku narození po dosažení určitého věku.
Jako Česká demografická společnost jste také kritizovali, že u návrhu MPSV dochází vzhledem ke covidu k velkému rozkolísání.
LN
Ano, pro ročníky 1970 až 1972, které se v době covidu dožily 50 let, by se důchodový věk nezvyšoval vůbec. Přitom z prognóz vyplývá, že ročník 1972 bude po dosažení 65 let žít zhruba o 4,5 měsíce déle než ročník 1969. Oproti tomu u ročníku 1973, který měl 50 let v době, kdy už covid odezněl, by se důchodový věk zvýšil o dva měsíce. Podle prognózy však bude žít jen o 1,5 měsíce déle než předchozí ročník. Podle nás by mělo být zvyšování rovnoměrné.
Ekonom a člen poradního týmu premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček argumentoval, že takové krizové události, jako byl covid, přichází jednou za mnoho let.
LN
Tomáš Fiala
Doufejme, že má pravdu. Prognózy skutečně ukazují, že covid by neměl mít vliv na generační střední délku života. Čím mladší ročník narození, tím o něco déle by měl po dosažení věku 65 let žít. Proto také doporučujeme, aby zvyšování důchodového věku bylo stejné – o jeden měsíc.
LN Jaké výhody by tento systém podle vás měl?
Myslím si, že by se to lépe vysvětlovalo veřejnosti. Nevznikaly by dohady, proč to mají jedni zvýšené o dva měsíce a jiní vůbec. Navíc by se dosáhlo toho, že by lidé pobírali důchod čtvrtinu života. Pokud budou déle pracovat, spravedlivé by bylo, aby úměrně tomu pobírali o trochu déle i důchod.
Kolik času by tedy podle vás měli lidé v důchodu strávit?
LN
Dobré kritérium by byla zmíněná čtvrtina života. Je to spravedlivější, než aby se uváděla absolutní doba pobírání důchodu. Ministerstvem navrhovaných 21,5 roku by znamenalo, že lidé budou stále déle pracovat a budou pobírat důchod po stejnou dobu. Otázkou ale je, zda by se důchodový věk vůbec měl zvyšovat. Stále více se hovoří o tom, že ekonomický růst zatěžuje životní prostředí, že bychom měli hledat cesty k nerůstové ekonomice, která by se zaměřila na rovnoměrnější rozdělování a efektivnější využití. Svůj vliv může mít i robotizace. Jednou z cest, jak eliminovat nezaměstnanost a zajistit sociální smír, by bylo zkracovat pracovní dobu a současně nezvyšovat důchodový věk – a hledat financování důchodů z jiných zdrojů.
Kde například?
LN
Napadá mě progresivní zdanění příjmů, ekologické daně, daně z finančních transakcí a moderních technologií. Prostě rovnoměrněji rozdělovat vytvořené bohatství, aby ho nebylo nutné tolik vytvářet a zatěžovat ekosystém.
Zvyšování důchodového věku o jeden měsíc ročně jste navrhli pro ročníky narozené v letech 1966 až 1978. Jaký by měl být postup pro mladší lidi?
LN
U nich by se vycházelo z další zprávy o demografickém vývoji, kterou má Český statistický úřad publikovat každých pět let. Zjistilo by se, jaký by měl být důchodový věk pro ročník 1982, aby pobíral důchod čtvrtinu života, a konfrontovalo by se to s dosavadním růstem. Je vysoce pravděpodobné, že by se ukázalo, že růst o jeden měsíc by mohl pokračovat a doba pobírání důchodu by činila zhruba 25 procent. Pokud by se prognóza výrazně odlišovala od té současné, provedla by se korekce – pro dalších pět ročníků by se důchodový věk zvyšoval o něco rychleji nebo pomaleji. Zase je důležité, aby to bylo rovnoměrné.
LN Několikrát jsme zmínili střední délku života.
Správně bychom měli říkat střední délka zbývajícího života. Každoročně publikované střední délky života jsou jakýsi odhad, jak dlouho by ještě žili lidé daného věku za předpokladu, že by v dalších letech byla úmrtnost stejná jako v daném roce. V pandemickém roce proto délky života uváděly hodnoty, jak by to vypadalo, kdyby se covid opakoval každý rok, neexistovalo očkování, zvyšování imunity a byla stále vysoká úmrtnost. Samozřejmě to nic neříká o skutečné délce života jednotlivých lidí, úmrtnost se během dalších let mění, takže z tohoto hlediska je běžně publikovaná střední délka života zavádějící.
Je to podobné, jako když na tachometru vidím 120 – taky mi to nezaručuje, že za hodinu budu o 120 kilometrů dál. Korektní odhad délky zbývajícího života osob daného ročníku narození poskytuje střední délka života z generačních úmrtnostních tabulek počítaných na základě prognózy budoucího vývoje úmrtnosti.
LN Které faktory naději dožití ovlivňují?
Kvalita životního prostředí, zdravotní péče, ale i to, jak lidé sami dbají o své zdraví. Ukazuje se, že je poměrně silná korelace se vzděláním, protože lze předpokládat, že vzdělanější lidé se více zajímají o péči o své zdraví. Zároveň mají možnost nadprůměrných finančních výdělků, aniž by museli pracovat v rizikových nebo zdraví škodlivých provozech. Většinou se ale provádí výpočet střední délky života v daném roce pro celou populaci, protože by bylo obtížné získat data tříděná třeba podle profesí.
LN Jaká je nyní odhadovaná doba dožití v případě dnešních čtyřicátníků a padesátníků?
Poslední údaje byly za rok 2022, a pokud by se úmrtnost
dále neměnila, u čtyřicetiletých mužů by to bylo něco přes 37 let a u žen téměř 43 let. U padesátiletých by to samozřejmě bylo o něco méně, ale ne o deset let. Protože čím je člověk starší, tím se zvyšuje šance, že bude patřit mezi déle žijící. Pro padesátileté muže je to přes 28 let a pro ženy přes 33 let. Předpokládá se však, že úmrtnost se bude snižovat, takže muži, kterým bylo v roce 2022 40 let, by mohli žít ještě 43 let a ženy dokonce více než 48 let.
LN Jak rychle se tato střední délka života zvyšuje?
U mužů čtyřicátníků a padesátníků je to zhruba o 18 setin roku ročně, u žen o 15 setin. Předpokládá se, že ve druhé polovině tohoto století bude růst zpomalovat na přibližně jednu desetinu roku. I proto je návrh MPSV diskutabilní. Chtěli by zvyšovat věk odchodu do důchodu na základě aktuální úmrtnosti, ale až ti lidé do důchodu půjdou, růst délky života se zpomalí. Prognóza ukazuje, že ročník 2000 by podle jejich návrhu měl důchodový věk o pět let a tři měsíce vyšší než ročník 1965, ale přitom by důchod pobíral o pět měsíců méně. To nám připadá nespravedlivé. Pokud budou lidé déle pracovat, měli by podle nás i déle pobírat důchod.
Takže návrh MPSV může vést k tomu, že dojde ke zkrácení doby pobírání důchodu?
LN
Ano. Proto doporučujeme trochu pomalejší a rovnoměrné tempo zvyšování. Myslím, že by to byl i dobrý kompromis mezi návrhem zvyšovat dále o dva měsíce a krajní možností – zastropovat důchodový věk na 65 let.
LN Říkal jste, že se střední délka života zvyšuje. Roste s ní i délka života ve zdraví?
Ve většině zemí střední délka života ve zdraví roste, ale o něco pomaleji než střední délka života. Je to trochu problematický ukazatel. Nezjišťuje se na základě celoplošných dat, ale pouze z výběrových šetření, takže vývoj v čase je mnohem rozkolísanější. Navíc je otázkou, jak zdraví definovat a jak jeho úroveň určovat. Otázka zdraví by v souvislosti s odchodem do důchodu měla být spíš ošetřena formou eventuálního invalidního důchodu.
LN Jak to myslíte?
Že by byl stanoven univerzální důchodový věk, a pokud by lidé měli pocit, že už nemohou pracovat, mohli by si zažádat o invalidní důchod.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prodloužení doby odchodu do důchodu zdůvodnil deficitem narozených dětí. Jaký je nyní vývoj porodnosti?
LN
Bohužel v poslední době poměrně nepříznivý. V roce 2021 byla úhrnná plodnost českých žen 1,83, což byla jedna z nejvyšších hodnot v Evropě. V dalších letech ale dochází k poklesu, letos se očekávají hodnoty pouze kolem 1,5 a i prognóza předpokládá, že až do konce století se to příliš nezmění. Po krátkém oživení by měly roční počty narozených dále klesat až k hodnotám jen kolem 70 až 80 tisíc dětí ročně. Což je daleko méně, než kolik bude zemřelých.
LN Jak pak lze zajistit stabilitu důchodového systému?
Ročník 2000 by podle návrhu odcházel do důchodu o pět let později než ročník 1965 a ještě by přitom penzi pobíral o pět měsíců méně
Projekce předpokládá trvalý migrační přírůstek ze zahraničí kolem 35 tisíc osob ročně. Pokud se podaří zajistit, aby tito lidé pracovali a nebyli zneužívaní jako levná pracovní síla v šedé ekonomice, samozřejmě by platili sociální pojištění. Jestliže bude pomalu klesat počet obyvatelstva, na konci století se bude snižovat i počet seniorů, protože budou z těch méně početných generací. Ve druhé polovině tohoto století budou podle prognózy na jednu osobu starší 65 let připadat méně než dvě osoby v produktivním věku. I proto se jako jedno z opatření navrhuje zvyšování důchodového věku. Jsou ale i jiné možnosti – změna daňového systému a rozdělování.