Biden mezi muslimy a Židy

Válka v Gaze a velký podíl nerozhodnutých voličů komplikují cestu amerického prezidenta ke znovuzvolení

Uncommited neboli nerozhodnutí. Sotva se ve Spojených státech najde jiné slovo, které by současnému nájemníkovi Bílého domu dělalo větší starost. Nic na tom nemění ani fakt, že Joe Biden pohledem statistik proplouvá demokratickými primárkami jako neohrožený suverén a je prakticky jisté, že v podzimních prezidentských volbách (5. listopadu 2024) se pokusí o obhájení mandátu.

Nemalá část demokratických voličů totiž Bidena nechce podpořit kvůli tomu, že prezident stále podporuje Izrael v probíhajícím konfliktu na Blízkém východě. Mnoho Američanů odsuzuje vysoký podíl civilních obětí, který si vyžádala izraelská vojenská kampaň v Pásmu Gazy, a považuje Bidenovu administrativu za spolupodílníka tohoto zabíjení.

Záhy po zahájení masivního bombardování Gazy a izraelské vojenské operace na konci loňského října začaly v USA vznikat iniciativy, které se snaží voliče Demokratické strany přesvědčit, aby v primárkách nepodpořily Bidena. Ale aby – tam, kde je to možné – místo toho odevzdali volební lístek se zaškrtnutou možností „uncommited“.

Silný signál Bidenovi

Aktivisté se nikoli překvapivě rekrutují zejména z řad Američanů muslimského vyznání. Za přelom lze považovat setkání vůdců muslimských komunit z tzv. swing states (kolísavých států, kde se prezidentské volby obvykle rozhodují) na začátku prosince. Ti přímo vyzvali k tomu, aby se Biden stal „prezidentem na jedno funkční období“.

Odpor proti Bidenovi kvůli válce v Gaze se ale od té doby rozšířil daleko za hranice americké muslimské komunity a nabyl nejrůznějších forem, od kampaní na sociálních sítích přes placenou reklamu až po obcházení voličů ode dveří ke dveřím. A zaznamenal úspěch, který si organizátoři původně nejspíš ani nepředstavovali: v primárkách v důležitém Michiganu (který patří mezi zmíněné kolísavé státy) bylo nerozhodnutých hlasů napočítáno přes sto tisíc, tedy asi 13 procent. V Minnesotě pak minulý týden dokonce 19 procent, v Severní Karolíně pak 13 procent.

Ne všichni z těch, kteří zaškrtli možnost „uncommited“, jsou tak radikální, že by Bidena chtěli rovnou vystěhovat z Bílého domu. „Je jasné, že v podzimních volbách tady bude jeden kandidát – Donald Trump – který už Spojeným státům ublížil a představuje ohrožení demokracie,“cituje deník The New York Times Elianne Farhatovou, ředitelku organizace Take Action MN a spoluorganizátorku hnutí Uncommited Minnesota. Podle ní je cílem „vyslat silný signál Joeovi Bidenovi. (...) Má to teď ve svých rukou.“

Tlak nerozhodnutých voličů se v posledních týdnech zdá být poměrně úspěšný. Biden v rétorice vůči Izraeli pozvolna přitvrzuje, opakovaně se nechal slyšet, že vysoký počet civilních obětí v Gaze a katastrofální humanitární situace v enklávě jsou „nepřijatelné“a že „Izrael musí udělat pro ochranu civilistů daleko víc“. A varuje židovský stát, aby nezahajoval ofenzivu proti gazanskému městu Rafáh, kde se ve velmi špatných humanitárních podmínkách tísní přes milion civilistů.

Židů je v USA víc než muslimů

Zda to Bidenovým kritikům z řad demokratických voličů bude stačit, je otázkou. Mnozí z nich požadují, aby USA přestaly Izraeli dodávat zbraně, ale k tomu se Biden zatím nechystá. Klíčovou otázkou může být i délka trvání konfliktu v Gaze.

Americká média upozorňují, že na pozadí války na Blízkém východě prezident musí opatrně navigovat zrádnými vodami. Vedle hlasů muslimských voličů jde také o hlasy amerických Židů.

Obě tyto skupiny tradičně v prezidentských volbách preferují demokratické kandidáty, v roce 2020 jim dalo hlas přibližně 75 procent tamních muslimů i Židů. Zatímco muslimů žije ve Spojených státech přibližně 4,4 milionu (1,3 procenta populace), amerických Židů je výrazně víc (kolem 7,1 milionu).

To sice vzhledem k velikosti populace USA nejsou závratná čísla, přesto však s ohledem na charakter amerického volebního systému mohou hrát podstatnou roli. V některých federálních státech byl totiž v roce 2020 výsledek klání Biden versus Trump (které se nejspíš zopakuje i letos) jen v řádu desítek tisíc hlasů. Proto i malý počet voličů, kteří by se kvůli znechucení z Bidena z důvodu jeho (ne)podpory Izraeli rozhodli zůstat doma, by mohl být rozhodující.