Rusko se zatím drží nad vodou
Sankční tlak, který pomalu, ale jistě dopadá na Rusko, zemi sotva prospívá, jak tvrdí tamní propaganda. Situace v ruské ekonomice je poněkud složitější.
„Ruská ekonomika loni rostla rychlejším tempem než ta světová. Z tohoto hlediska jsme předběhli nejen přední země Evropské unie, ale všechny státy takzvané G7 (skupiny sedmi ekonomicky nejvyspělejších států),“holedbal se koncem února v projevu o stavu země před Federálním shromážděním ruský prezident Vladimir Putin. S tím, že v roce 2023 růst ruského hrubého domácího produktu (HDP) dosáhl 3,6 procenta.
Ruský průmysl vyrostl v meziročním porovnání o 3,5 procenta, přičemž strojírenství o 7,5 procenta. Inflace v loňském roce dosáhla hodnoty 7,42 procenta. Statistiku nekazí ani deficit státní kasy, který za minulý rok oficiálně nepřesáhl dvě procenta HDP, reálně činil 3,2 bilionu rublů (zhruba 820 miliard korun).
Tahounem jsou státní zakázky
„Ruská ekonomika se zotavila z propadu v roce 2022 prakticky ve všech ukazatelích, kromě maloobchodu. Téměř jsme se vrátili na hodnoty z roku 2021, ale to jen kvůli tomu, že v roce 2022 došlo k silnému poklesu u nepotravinářského zboží – o 11 procent. Mezi ně patří především automobily – jde o zahraniční výrobce, kteří z Ruska odešli. Automobily jsou nejdražší nepotravinářské zboží,“popisuje Zubarevičová.
Průmysl se plně zotavil, ale změnila se dynamika. Pokud statistiku průmyslu v roce 2022 táhl těžební průmysl, především těžba ropy a uhlí, byl díky tomu v mírném plusu. Naopak došlo k poklesu u zpracovatelského průmyslu o 1,5 procenta. „V roce 2023 vidíme opačnou dynamiku: tahounem růstu průmyslu je zpracovatelský průmysl, který vyrostl o 7,5 procenta, a to především díky státním zakázkám a vojenské výrobě. Ale těžební průmysl se snížil o procento,“vysvětluje ekonomka.
Investice do tanků i do bytů
Zubarevičová připomíná, že ruskému hospodářství pomohly nejen státní investice: „Výroba tanků se dá také počítat jako investice,“soudí. „V roce 2022 firmy nakupovaly náhradní díly a vybavení, aby měly zásoby. Protože bylo jasné, že později bude obtížnější a dražší nakupovat potřebné zboží v USA a v Evropě. A to je také investice.“
Rostla také bytová výstavba, lidé investovali peníze do hypoték – to jsou také investice. Vzhledem k tomu, že v roce 2023 rostly příjmy obyvatel a až do srpna banky nabízely nízkou úrokovou sazbu, došlo k obrovskému nárůstu poptávky po hypotékách. Rusové si také brali spotřebitelské úvěry a nakupovali.
„V roce 2022 ještě lidé pozorovali, jak se bude situace vyvíjet, ovšem vloni už spotřeba velmi vzrostla. Takže byznys musel investovat do rozšíření výroby zboží, které se produkuje v Rusku,“popisuje ekonomka.
A nakonec ještě jeden důležitý fakt: „Z Ruska odešlo mnoho zahraničních firem. Velmi levně je získaly ruské společnosti. A začaly investovat, aby obnovily výrobu,“připomíná Zubarevičová. Tyto investice byly však pouze nárazové. V dalších letech se rozplynou vlivem nové válečné reality.
Ekonomice chybí statisíce lidí
Ruské hospodářství se zatím drží nad vodou. Válka a západní sankce se projevují pomalu a postupně. Rusku se přímé dodávky zakázaného zboží zatím daří obcházet. Ropu vyváží do Asie stínovou flotilou nepojištěných tankerů a dopravní letadla servisuje v Íránu. Sankce mohou svou plnou sílu ukázat, až bude muset Moskva hledat komponenty nebo náhradu za západní sofistikované technologie. Třeba turbíny do elektráren.
Zubarevičová však v současné chvíli upozorňuje na jiný problém – ruská ekonomika se přehřívá. Podle ní problém spočívá v nedostatku pracovních sil. A i za to může válka. Statisíce Rusů před ní uprchly do zahraničí, další statisíce, podle oficiálních čísel na 300 tisíc, jich bylo mobilizováno na ukrajinskou frontu. A kolik se jich nechalo naverbovat do války v různých státních i nestátních korporacích, se veřejně neví.
„Už teď je vidět, že růst ruského průmyslu zpomaluje. Není žádná volná pracovní síla, všechny problémy souvisí s pracovním trhem. Proto čekám, že v roce 2024 ruská ekonomika poroste pomaleji. Ale růst bude,“odhaduje odbornice.
Nicméně po prezidentských volbách, které jsou pro Kreml citlivým obdobím, a v následujících letech se Rusové budou více podílet na financování války z vlastních kapes, soudí Zubarevičová. Již nyní firmy odvádí do státního rozpočtu víc než před únorem 2022.
„Vláda na podniky uvaluje stále nové daně. A byznys je platí. V roce 2022 pouze Gazprom dodatečně zaplatil na daních 1,2 bilionu rublů, což podstatně snížilo rozpočtový deficit. V roce 2023 byla zavedena daň z kurzového rozdílu. To znamená, že čím levnější je rubl, tím více zaplatí exportéři. A za říjen, listopad, prosinec firmy zaplatily přes 300 miliard rublů,“říká ekonomka.
Na novou válečnou realitu paradoxně doplácí nejvíc ti, kteří válku a Vladimira Putina neochvějně podporují – ruští důchodci.
„Vláda důchody valorizuje, ale není tak úplně jisté, že se valorizace vyrovná inflaci. Z hlediska cen se nejvíce důchodců dotýká zdražení léků. Cena léků, těch kvalitních, vyrostla téměř o 25 procent. A pro důchodce jsou léky velmi důležité. Také mimořádně citlivě vnímají růst ceny energií. Ruští senioři jsou chudí a jakékoliv zvyšování cen je pro ně problém,“uzavírá Natalija Zubarevičová.
Už teď je vidět, že růst ruského průmyslu zpomaluje... Není žádná volná pracovní síla. Proto čekám, že letos ekonomika poroste pomaleji. Ale růst bude.
NATALIJA ZUBAREVIČOVÁ ekonomka, Moskevská státní univerzita