Investoři hledají útočiště

Zlato a bitcoin jsou nejdražší v dějinách. Tento paradox nastal i kvůli Trumpovi

Uplynulý týden byl na světových burzách věru nebývalý. Prakticky v jeden moment se totiž na historickém cenovém rekordu ocitlo jak zlato jako takové, tak také „digitální zlato“neboli „zlato 21. století“, tedy nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna světa bitcoin. To je trochu paradox. Má se totiž často za to, že bitcoin do značné míry vytěsňuje zlato z piedestalu nejvyhledávanějších aktiv sloužících jako uchovatelé hodnoty. Jestliže se tedy daří bitcoinu, mělo by to – alespoň papírově – značit, že zlatu se moc valně nepovede. Když totiž investoři sázejí na bitcoin coby uchovatele hodnoty, zbude jim méně peněz na to, aby investovali do zlata, případně dokonce ze zlata své peníze přesunou do bitcoinu. A naopak, daří-li se zlatu, měl by ostrouhat bitcoin.

Právě proto byl týden paradoxní. Investoři totiž dále navýšili již tak vysoké investice jak do zlata, tak zároveň do bitcoinu. Znamená to, že se budoucnosti obávají natolik, že se zajišťují investicí nikoli jen do jednoho, ale hned do dvou, ba třeba i více aktiv sloužících coby uchovatelé hodnoty, coby takzvané bezpečné útočiště? To by věru nebyla moc optimistická zpráva.

Amerika vyhlíží nižší úroky

Bitcoin v pátek pokořil svůj úterní historický cenový rekord. Krátce se prodával za více než 70 000 dolarů za kus, s maximem na úrovni 70 085,88 dolaru. Už dříve v týdnu také poprvé v historii překonal hranici 1 600 000 českých korun za kus.

Za jeho pátečním vzestupem bezprostředně stojí nová data z amerického trhu práce. Míra nezaměstnanosti v USA v únoru stoupla na 3,9 procenta, nejvýše za dva roky. Její vzestup oslabuje inflační tlaky v oblasti mezd. A jelikož mzdová inflace není tak silná, aby americkou centrální banku – Fed – vedla k odložení vyhlíženého zahájení snižování úrokových sazeb, trh je v určité euforii. Utvrzuje se totiž v převažujícím názoru, že snižování sazeb v režii Fedu začne letos v polovině roku. To je příznivá zpráva právě i pro bitcoin a obecněji rizikovější investice. S poklesem úrokových sazeb se totiž zvyšuje dostupnost financování investičních aktiv obecně, i těch rizikovějších, přičemž současně klesá výnosnost bezpečnějších investic typu vládních dluhopisů zemí, jako jsou Spojené státy.

Za vzestupem dolarové ceny bitcoinu též stojí mocný růst technologických akcií. Bitcoin a další kryptoměny jsou podstatnou částí investorů vnímány jako svého druhu právě technologické akcie. Technologické akcie žene vzhůru zejména optimismus ohledně vyhlížených možností umělé inteligence. Na této vlně se tedy vezou i kryptoměny v čele s bitcoinem.

To však nejsou všechny důvody růstu bitcoinu. Počátkem letošního ledna úřady v USA po více než deseti letech schválily první tamní bitcoinové fondy. Ty umožňují drobným investorům v USA investovat do bitcoinu konvenční cestou, skrze právě fond zaštítěný zavedenou finanční institucí typu BlackRock či Fidelity. Růst poptávky související s investicemi drobných investorů do těchto fondů také mocně pohání cenu bitcoinu výše.

Další vodou na mlýn bitcoinu je jeho letošní „půlení“neboli „halving“, které nastává jednou zhruba za čtyři roky. Jde o čtvrté „půlení“v historii bitcoinu. Nastane v dubnu. Bude znamenat slabší přísun nových bitcoinů do oběhu, což podle některých expertů rovněž tlačí cenu kryptoměny vzhůru.

Poptávku po bitcoinu umocňuje také psychologický efekt FOMO (Fear of Missing Out) – tedy obava investorů, že pokud by do bitcoinu své peníze nevložili, nechali by si zbytečně utéci výrazné zhodnocení svých prostředků, dané výše uvedenými příznivými okolnostmi.

Za pátečním vzestupem ceny bitcoinu stojí například vyšší nezaměstnanost v USA a psychologický efekt nazývaný FOMO

Zlato zvedá Trump

Bitcoin však může pohánět právě také obava z dalšího geopolitického vývoje. Ta ostatně přispívá k růstu ceny zlata samotného. Drahý kov v tomto týdnu poprvé v historii překonal hranici 50 000 korun českých za troyskou unci. Za výrazným růstem ceny zlata stojí právě geopolitické napětí, ale konkrétněji třeba i obava z „neřízené střely“Donalda Trumpa zpět v Bílém domě.

Růst ceny zlata ovšem podporují také jeho nákupy v podání centrálních bank zemí, které se v čase napjaté geopolitické atmosféry, v lecčems připomínající studenou válku, snaží omezit svoji závislost na dolaru. Jde například o Čínu, Indii, ale třeba i Turecko.

Přidávají se ale také krátkodobé spekulace a kalkulace. Zejména obava z propadu akciových trhů v USA. Slabá data k výkonu tamního zpracovatelského průmyslu, zveřejněná koncem minulého týdne, která by takový propad mohla pomoci přivodit, podporují sázky na spíše dřívější, už dost možná zmíněné červnové zahájení snižování úrokových sazeb Fedu. Snižování sazeb zvyšuje atraktivitu zlata, které samo žádný úrok nenese. Takže možná je namístě spíše hovořit o tom, že snižování sazeb snižuje neatraktivitu zlata.

Jak zlato, tak bitcoin nepochybně těží z houstnoucího geopolitického napětí, ale to naštěstí není jediný důvod jejich aktuálního vzestupu k cenovým rekordům.