Cihla, nebo dřevo: rozhodují spíše emoce

Dřevostavby tvoří zhruba sedminu v Česku stavěných rodinných domů, Češi se dál drží tradičního pevného zdiva

Když člověk zvažuje výstavbu rodinného domu, narazí na možná nečekaný problém. Spousta textů o domech je jen marketing a je těžké se orientovat v tom, co je vlastně důležité, co je opravdu zalité sluncem a co se tak jen tváří na webových prezentacích.

Někde to vypadá, že jen blázen se dnes nepustí do dřevostavby, která je tím nejlepším, co si lze přát. Jinde se ale lidé dočtou, že dřevostavby jsou nesmysl, který nic nevydrží. Všechny tyto texty mohou psát studovaní odborníci, kteří tématu rozumí, tíhnou ale k jedné z technologií. Mást mohou i články o nástupu robotů ve stavebnictví – vytváří někdy dojem, že se dnes už domy budují úplně jinak než dřív.

Spor dvou přístupů

Zorientovat se v tom všem není snadné a je i logické, že zástupci jednotlivých stavebních firem hájí to, čemu se sami věnují. Nutné je dopředu prozradit, že žádná jednoduchá odpověď na to, která technologie je lepší, neexistuje.

„V oboru je velká snaha vytvářet dojem, že zděný dům a dřevostavba jsou si velmi podobné. To však není pravda,“říká David Mencl, šéf Ekonomických staveb, který staví oba typy domů. Argumentuje například tím, že dřevostavba rychleji ztrácí hodnotu a po 20 letech už citelně degraduje, zatímco životnost zděné stavby je podle něj zhruba třikrát delší.

„Životnost dřevostavby je totožná jako u zděných domů a je daná hlavně správným konstrukčním řešením. Zákazník by si měl vždy vyhledat zkušeného a ověřeného dodavatele s prověřenými výrobními procesy,“reaguje Jiří Buchal, šéf RD Rýmařov, která staví dřevostavby 50 let a dává na konstrukci 30 let záruku.

Zděný dům je z principu jednodušší, bytelnější a v obecném smyslu trvanlivější, dřevostavba je levnější a „zelenější“.

Dnešní stavby jsou výrazně jiné, než byly před dekádami. Kvůli požadavku na nízkou energetickou náročnost není možné stavět (jen) dřívějšími postupy. Ve zděných domech i dřevostavbách třeba hrozí plísně, pokud se zanedbají detaily v zateplení.

Dřevostavba má z tohoto pohledu výhodu. Dostatečná izolace se vejde do užší zdi, na stejném půdorysu stavby tak může být větší obytná plocha. Dosáhnout úsporného domu ve dřevostavbě je obecně jednodušší. Proto mohou k této technologii lidé toužící po bydlení s minimálními nároky na energie tíhnout.

Jenže tak jednoduché to není. Zdivo má zase akumulační schopnost. Dřevostavba se snadněji vytopí, ale také snadněji vychladne. U zateplené stavby s moderním vytápěním to ale nehraje tak důležitou úlohu jako u starých staveb s nárazovým topením.

Trochu jiná je situace v létě, přičemž zastánci zděných staveb zdůrazňují, že zdivo udržuje v horkých dnech příjemné vnitřní prostředí.

To je obecně pravda, situace je ale složitější. Pokud se v horkých dnech zdivo nahřeje, noční větrání už nepomůže. U dřevostavby pak hodně záleží na kvalitě provedení. Levná, například polystyrenová, izolace pustí horko dovnitř rychleji než dražší izolanty. Velkou roli hraje i to, zda dům má, nebo nemá odvětrávanou fasádu.

Jednodušší dřevostavba tak bude v létě spíše potřebovat klimatizaci, ta lepší může být naopak v létě příjemnější než zděný dům. Do všeho ale vstupují ještě lidé.

„Z čerstvé studie, kterou jsme provedli ve spolupráci s ČVUT, vyplynulo, že na kvalitu vnitřního prostředí v domech jakéhokoli typu má zásadní vliv chování uživatelů – a to zejména větrání v dostatečné míře a ve správnou denní dobu,“říká Buchal.

Moderní stavby vyžadují jinou formu používání, než na jakou jsou lidé zvyklí ze starých domů, a je třeba to brát v potaz. O domy všech typů je také nutné se starat.

Pozor na detaily

Internet je plný příkladů potíží dřevostaveb. Ty mají ale téměř všechny společnou jednu věc – špatně provedenou realizaci. I malá chyba během stavby může mít výrazný dopad na její kvalitu.

„Je důležité hlídat si, aby materiály i postupy byly správné, a věnovat se detailům,“upozorňuje Lenka Trandová, šéfka Asociace dodavatelů montovaných domů. S tím je spojená i nutnost mít kvalitní a zkušený stavební dozor, který případné chyby zavčas podchytí.

„U dřeva je třeba se spoléhat na odborníky. U zděných staveb jsou lidé zvyklí si je dělat svépomocí, tam špatný postup méně uškodí,“dodává.

Dřevostavby se obecně nehodí tam, kde je vyšší riziko vlhkosti, tedy například do spodních staveb, do svahů a samozřejmě ani do zátopových oblastí.

Z nové studie plyne, že na kvalitu vnitřního prostředí v domech jakéhokoli typu má zásadní vliv chování uživatelů – zejména větrání v dostatečné míře a ve správnou denní dobu

Dřevostavba bude mít do budoucna stále větší výhodu s tím, jak se budou postupně danit uhlíkové stopy

Zmínit je nutné i riziko požáru. V cihlovém domě sice hrozí stejně, jeho následky ale bývají mírnější. I zde mohou správné postupy a dobrá protipožární ochrana udělat dřevostavbu ohni odolnější, a ten by tak neměl být fatální. Je to ale opět oblast, která vyžaduje více péče než u cihlového domu. Podobné je to u útlumu kročejového hluku, zase jde o něco, co u betonu není třeba řešit, u dřeva však ano.

Sázka na jistotu

Zděná stavba vychází jako větší sázka na jistotu a menší riziko. Ti, kteří myslí na životní prostředí, ale spíše zvolí dřevostavbu. Ta bude mít do budoucna stále větší výhodu s tím, jak se budou postupně danit uhlíkové stopy. To je pro zděné stavby, které jsou z podstaty energeticky náročné, problém. Už nyní se proto dřevo používá ve stále větší míře alespoň částečně a stavební firmy se s ním učí pracovat. Nastupují také různé recyklované betony a další materiály, které pomáhají uhlíkovou stopu snižovat. Je ale možné, že zděné stavby budou do budoucna proti dřevostavbám výrazně dražší a z tohoto pohledu je nyní „šance“je postavit.

Dřevostavby také těží z výrazně rychlejší výstavby a větší i snadnější možnosti prefabrikace. Zhruba polovina dřevostaveb v Česku se montuje z panelů připravených v továrnách a stavba je otázkou několika dnů až jednotek týdnů. Kdo tak chce rychle bydlet a mít se stavbou nejméně starostí, zamíří spíše k této technologii.