Fialovy výroky nejsou sebevědomé
Výzva k boji proti populismu opozice, kterou premiér Petr Fiala reagoval na klesající podporu vládních stran, podle sociologa Jana Herzmanna vypadá, jako když se tonoucí stébla chytá. „Nedomnívám se, že ve stavu, kdy vláda má tak nízkou důvěru ve společno
LN Podle posledních čísel průzkumu agentury Kantar by sněmovní volby vyhrálo hnutí ANO se ziskem 38,5 procenta hlasů. Druhá ODS by měla 14,5 procenta. Koalici Spolu by volilo na dvacet procent lidí. Jak tento průzkum čtete?
Především vždy varuji před vytvářením závěrů z výsledků jednoho průzkumu. Je pravda, že na přelomu let 2023 a 2024 podpora ANO spíš stagnovala, nyní se zdá, že znovu mírně roste. Číslo je symbolické, je to za strašně dlouhou dobu vůbec nejvyšší naměřená hodnota pro jakoukoli politickou entitu. Určitě je to pro hnutí ANO povzbuzující, ale na druhé straně nemělo by to být bráno tak, jako že je „vymalováno“.
LN Co považujete za vůbec nejdůležitější sdělení tohoto průzkumu?
Nejdůležitějším sdělením výsledku je, že ANO má přibližně dvojnásobnou podporu ve srovnání s koalicí Spolu. A tato podpora se objevuje v obou modelech Kantaru: tedy v tom, kde je koalice Spolu pohromadě, ale i v případě, kde jsou strany jednotlivě. To opravdu stojí za zvážení.
Musím ale dodat jedno velké pozor: všechno je to vztaženo k parlamentním volbám, pro nadcházející evropské volby to nemá prakticky žádnou relevanci.
Tam musíme počítat s účastí řádově poloviční oproti účasti v parlamentních volbách.
Premiér Petr Fiala v reakci na cifry z průzkumu vyzval k boji proti populismu. Neobáváte se prohloubení radikalizace už tak hodně rozdělené společnosti?
LN
Já bych se tak nevyjádřil. Chápu, že jsou mezi celou vládní koalicí zásadní programové rozdíly, ale nedomnívám se, že v tom stavu, kdy vláda má tak nízkou důvěru ve společnosti, je optimální strategií varovat před opozicí paušálně. Namísto napadání nebo kritizování konkrétních jednotlivých programových bodů opozice ukazovat opozici jako největšího nepřítele České republiky? Vůbec
nyní nechci posuzovat, kdo je pro budoucnost České republiky přínosem a kdo je hrozbou, o tom tato debata není. Z hlediska působení na veřejnost se ale domnívám, že výroky premiéra Fialy vypadají, jako když se tonoucí stébla chytá. Není to konkrétní, není to sebevědomé.
Vůbec nejžalostněji v průzkumu Kantaru dopadli vládní lidovci, volila by je jen dvě procenta voličů.
LN
Výsledky lidovců jsou dlouhodobě někde v horizontu mezi dvěma a čtyřmi procenty. Spíš jde o náhodné kolísání, reálně se podle mě pohybují okolo tří procent. Problém je, že je to tak už dlouhodobě. Nedaří se jim to vylepšit, nijak zlomit. Myslím si, že v KDU-ČSL musí dojít k nějaké velmi výrazné změně – pravděpodobně jak programové, tak personální. Pokud se tedy má udržet jako samostatná parlamentní strana.
V tuto chvíli nemá jinou variantu než být součástí silnější koalice. A to je pro politickou stranu vždy problematická záležitost, je závislá, není dostatečně soběstačná, samostatná.
Měla by programové, či dokonce personální změny zvažovat i ODS? Byť stále nejsilnější vládní strana, její preference také spíše klesají.
LN
Spojil bych to s tím, že vláda má nízkou důvěru, premiér je velmi nepopulární. To pak odnášejí čísla celé strany. Se soudem ohledně změn v ODS bych nicméně počkal, až jak dopadnou evropské a krajské volby. Tuším, že to pro ODS nedopadne zvlášť dobře, ale mohu se mýlit. Pokud ano, je pak velká šance, aby se trend zlomil. Pokud se ale nezmýlím, tak bude muset i ODS uvažovat o programových a personálních změnách.
Evropské volby budou prvním testem, klíčový bude tedy pro občanské demokraty podzim s krajskými volbami.
Být v roli těch, kdo ve straně rozhodují, počkal bych si na výsledky všech voleb: tedy evropských, krajských i senátních. A vyhodnotil bych je v jednom bloku.