Mír na Ukrajině

K reálnému jednání se nikdo nemá

Po nějaké době se opět vynořily úvahy – včetně vyjádření papeže – o tom, že by spolu Ukrajina a Rusko měly jednat o míru. Je něco takového možné? Těžko říci, nikdy tu nebyly z ruské strany návrhy na rozumný mír, ale zároveň touha Ruska válčit tak dlouho, jak to půjde, je také mýtus.

V této souvislosti se často připomínají rozhovory, které spolu obě strany vedly v dubnu 2022. Tehdy se všem zdálo, že prohrávají, a tak se jednalo. Dospělo se k návrhu, že Ukrajina bude neutrální, nevstoupí do NATO, ale do EU ano, její armáda bude menší a její nezávislost budou garantovat velmoci. Krym zůstane vlastně ruský a o ostatních obsazených územích se bude jednat. Problém byl v ruském požadavku na omezení ukrajinské armády na 85 tisíc mužů a v tom, že neutralitu Ukrajiny a její bezpečnost před Ruskem budou garantovat velmoci včetně Ruska, které se budou muset shodnout na případné akci proti agresorovi. Ukrajinci chtěli větší armádu a v případě agrese bezletovou zónu a automatické dodávky zbraní. Jinak by totiž šlo v podstatě o odzbrojení Kyjeva. Další jednání Ukrajina ukončila kvůli masakru v Buči.

Na druhou stranu není pravda, že ruský prezident Vladimir Putin chce válčit na Ukrajině, dokud nedosáhne denacifikace Ukrajiny, což si i jeho spolupracovníci překládají jako dosazení vazalské vlády v Kyjevě. Ano, Putin to prohlašuje, ale zároveň může kdykoliv oznámit, že denacifikace je něco jiného a vítězství bylo dosaženo, jak upozorňuje odborník na Rusko Mark Galeotti. Možná by se spokojil jen s částí ukrajinského území. Problém je spíš v tom, že Putin si představuje, že s Ruskem o tom budou jednat světové velmoci, zejména USA, jako rovný s rovným. Jako se Sovětským svazem. Dokonce chce, aby měl slovo ve všech světových záležitostech a konfliktech. To je však nereálné. Pokud se této představy nezbaví, nenabídne Kyjevu reálnou a trvalou mírovou smlouvu, protože válkou chce ostatním velmocem ukázat, že Rusko je supervelmoc. Měly by to akceptovat?