Lágry a rekreace, to jde k sobě
Krušné hory jako turistická oblast nebyly po listopadu 1989 pro developery moc zajímavé, vrhli se na Krkonoše, a k jejich nejvyššímu vrcholu Klínovci se přesunuli relativně pozdě. A tak tu asi před deseti lety vznikly nové sedačkové lanovky s větší kapacitou a široké sjezdovky. Nešlo to sice hladce, ale kdo zlobil, tomu něco shořelo, a byl pokoj. Jenže Klínovec se tím pochopitelně nezvětšil a naddimenzované kapacity vleků zahustily kopec za snesitelnou mez. Koho baví stát fronty a kličkovat na narvaném svahu, a to ještě skoro bez sněhu a za značný obolos, ten si užije.
To ale nestačilo a přišel nápad se „stezkou v oblacích“vedle vrcholu Klínovce. To je jeden z nejodpornějších způsobů turistické exploatace hor, který je v přímém rozporu se současnou filozofií ochrany přírody a klimatu, návratu k přirozeným formám koexistence člověka a krajiny.
Demagogické argumenty
Zmíněný záměr se objevil v předcovidové době, ale nesetkal se s nadšením místních a proti jeho výstavbě vznikla petice. Odmítavé stanovisko nakonec potvrdilo i místní referendum. Jáchymovští stavbu a podstoupení příslušných pozemků odmítli, nenechali se obalamutit rétorikou investora, který se hájil tím, že projekt nepatrně posunul od vrcholu Klínovce a sedmdesátimetrovou výšku snížil na padesát. Argumenty, že tato atrakce pomůže rozvoji lokality, oživí turistický ruch, a tudíž přinese pracovní místa a výdělky, byly zrovna tak demagogické, jako že padesátimetrový kolos už vadit nemůže. Jediní, komu by se zvedly výdělky, by byli jeho provozovatelé a majitelé klínoveckého areálu. Investor ještě chvíli „šouklil“ve spolupráci s radnicí, ale přišel covid a všichni měli jiné starosti, projekt definitivně padl.
Ale hoši podobného ražení jsou vždy připraveni vymyslet něco nového, před časem přišli s projektem pěti sedmipatrových apartmánových domů pro cirka 1100 lidí a další sjezdovkou, kvůli níž se bude kácet les, a obrovským parkovištěm. A to jen pár minut od Jáchymova na místě bývalého lágru Bratrství, kde pracovali političtí vězni v nelidských podmínkách. Asi by to nemělo překvapit, jelikož likvidace lágrů kolem Jáchymova byla od skončení jejich provozu minulým režimem plánovitě řízená. Stopy po zvůli a teroru byly smazávány vojenskými stavbami, sportovišti a rekreačními objekty a i příroda si brala své území zpět. Kousek za abertamskou zatáčkou stál jeden z nejhorších lágrů Barbora/Vršek, na jeho místě je dnes z budovy velitelství penzion, vždy když jedu kolem, nechápu, jak se tam může někdo rekreovat.
Takže nic nového pod sluncem. Jenže v tomto novém případě je zarážející, jakým způsobem investor své zájmy prosazuje a jak mu radnice jde na ruku. Ta před šesti lety podepsala smlouvu o smlouvě budoucí na prodej pozemků, kde se má stavět, mezitím se ale zastupitelstvo vyměnilo a výstavbu rozporovalo. Jenže v zastupitelstvu došlo ke sporu a poté, co jedna z jeho členek přešla k opozici, vedení města se vyměnilo. Prý zjistila, že apartmány zajistí Jáchymovu rozvoj a také odstoupení od smluv by město těžko zaplatilo.
Cynický přístup k paměti regionu
Předchozí starosta ještě inicioval referendum, v němž se drtivá většina účastníků vyslovila proti výstavbě, jenže jich přišlo málo, a tak je neplatné. Nová radnice chce stavět, i když je s tím spojena řada nejasností včetně nevýhodné ceny pozemků nebo ceny komunikace k apartmánům, kterou investor má opravit (a také ji potřebuje), ale město za ni zaplatí horentní sumu.
Kromě až cynického přístupu k paměti regionu a přírodě je výstavba satelitu pro 1100 lidí přechodně pobývajících vedle města, které má dnes sotva 2400 stálých obyvatel, úplná zhůvěřilost. Navíc dnes, kdy jsou stále problémy se sněhem, se dá očekávat, že komplex nakonec bude v lepším případě poloprázdný a žádné peníze to obci nepřinese, natož pracovní místa. Takže u Jáchymova bude stát komplex pro lyžaře, ale jeho historické centrum bude dál zčásti vypadat, jako by tam druhá světová válka skončila před měsícem. To opravdu vyjadřuje zájmy a potřeby lidí, kteří tu žijí?