Kurýři mají být zaměstnanci

Podobně jako resort práce a sociálních věcí se na projednávaný návrh dívá i ministerstvo průmyslu a obchodu. „Oproti současnosti by po zavedení směrnice měla být situace napříč EU podobná. Členské státy se budou muset ve svém národním právním řádu vypořádat s otázkou, jak konkrétně určit, zda je konkrétní pracovník platformy OSVČ nebo zaměstnanec,“řekla LN mluvčí resortu Petra Milcová a dodává, že bude pro chod firmy působící na několika místech Evropy důležité, aby pravidla v každém členském státě byla co možná nejpodobnější.

Návrh naopak negativně hodnotí poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Ondřej Krutílek, jenž se specializuje na monitoring a analýzu legislativy Evropské unie. „Rozumím, proč Evropská komise předložila svůj návrh – digitální platformy jako Uber, Wolt nebo Foodora jsou relativně nové, působí přeshraničně a přinášejí nové formy organizace práce. Ovšem kompromis, ke kterému dospěly členské státy v radě, jde daleko za to, co je vhodné ošetřit na úrovni EU,“zdůvodnil s tím, že nynější podobu směrnice považuje za vrcholně problematickou.

Ceny online služeb vzrostou

Směrnici kritizují i ekonomové. „Ztíží to podmínky pro zaměstnavatele, kterým vzrostou výdaje. To může v průměru zvýšit cenu služeb o nižší desítky procent,“předpovídá hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Za růstem cen služeb budou stát vyšší výlohy za zaměstnance. Zatímco u živnostníků nemá firma téměř žádné výdaje, u zaměstnanců musí platit například sociální a zdravotní pojištění.

V případě přijetí návrhu Evropské komise u služeb spojených s digitalizací ekonomové kritizují také to, že stát bude až příliš ovlivňovat chod firem. „Neměli bychom rozkazovat, na jaký typ smluv by měly společnosti zaměstnávat. Naopak bych rozšiřoval typy smluv. Například pro ženy na mateřské, seniory a podobně,“řekl LN ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček.

Pomůže jasná definice

Důležitá také bude konečná definice směrnice. Podle odborníka na pracovní právo Petra Hůrky je totiž podstatné, jak zaměstnavatel pracovníka na živnostenský list úkoluje. „Jestliže mu nechá volnost a nenařizuje mu, kdy a jak dlouho má například rozvážet jídlo, pak je v pořádku, že není zaměstnancem. Pokud je však každý den úkolován a má pevnou pracovní dobu, měl by být zaměstnán alespoň na dohodu či hlavní pracovní poměr,“upozornil s tím, že právě v této změně vidí potenciál, jak konečně definovat vztah mezi firmou a živnostníkem, který s ní spolupracuje.

Jasnou definici a zjednodušení si od chystaných změn slibuje i online kurýrní služba Wolt. „Vítáme regulaci práce na platformách. Chceme, aby došlo k zajištění právní srozumitelnosti a jistoty pro partnerské kurýry,“uvedla pro LN mluvčí společnosti Jana Jarošová, podle níž by se měly zohlednit potřeby partnerských kurýrů, kteří si cení flexibility.

Podle analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, která se zaměřila na 95 českých platforem, téměř nikdo z pracovníků nemá zaměstnaneckou smlouvu.

„Ztíží to podmínky pro zaměstnavatele, jimž vzrostou výdaje. To může zvýšit cenu služeb o desítky procent.“

Lukáš Kovanda hlavní ekonom Trinity Bank