Absolventi chtějí jistotu
Při výběru první práce po vysoké vzrostla u uchazečů potřeba stabilního zaměstnání, firmy požadují praxi
Navzdory nepříliš příznivé ekonomické situaci byl rok 2023 k vysokoškolákům, co se týká šancí uplatnit se na pracovním trhu, poměrně vstřícný: náborové procesy sice zpomalovaly, ale jen mírně a nástupní mzdy absolventů oproti roku 2022 vzrostly. Tato situace se však začíná lehce měnit. Zaměstnavatelé začínají být obezřetnější v náborových aktivitách a také platová očekávání vysokoškoláků už se nijak razantně nezvyšují. Podíl nezaměstnaných se sice v mezinárodním srovnání stále drží na relativně nízkých hodnotách (i přes mírné navýšení na 4 % v lednu 2024), ale delší dobu trvající inflace způsobila, že i větší firmy chtějí investovat co nejefektivněji a nové lidi nabírají s větší opatrností. Často dávají přednost kandidátům s pracovními zkušenostmi před absolventy bez praxe.
Nástupní mzdy sice stále rostou rychleji než mzdy stávajících zaměstnanců, ale ne vždy jsou zaměstnavatelé ochotni nabídnout novým kandidátům více peněz než vloni. Navíc vlivem vysoké inflace reálné mzdy všech Čechů, nejen absolventů, zatím klesají, a to už devět čtvrtletí v řadě. Na druhé straně inflace začíná brzdit a podle odhadu odborníků by se to brzy mělo pozitivně projevit i na opětovném růstu reálných mezd.
O absolventy vysokých škol je zájem hlavně v technických a inženýrských profesích či v oblasti financí nebo zdravotnictví a sociální péče. Také v IT sektoru je poptávka po nových kandidátech stále vysoká, i když v posledních měsících o něco poklesla.
Firmy nabírají, ale obezřetněji
Především kvůli všeobecnému zdražování byli zaměstnavatelé v průběhu roku 2023 v náboru nových lidí opatrnější – počet obsazovaných míst meziročně klesl o 15 procent, i když tento propad nebyl stejný ve všech profesích. „Nejde o žádnou apokalypsu. I když loni došlo oproti roku 2022 k určitému utlumení náborů, počet všech otevřených pracovních příležitostí byl srovnatelný s rokem 2019. Ve srovnání s náborově ,přepálenou‘ první polovinou roku 2022 se vlastně vše jen vrátilo na normální úroveň. Ale během ledna a února 2024 určité ochlazení náborových aktivit pokračovalo, oproti roku 2023 počet obsazovaných míst klesl zhruba o 10 až 11 %. Pro absolventy to znamená, že se jim první práce bude hledat rozhodně obtížněji než třeba v době konjunktury v letech 2016 až 2019,“hodnotí situaci na pracovním trhu analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Podle něj si firmy budou více vybírat a raději sáhnou po lidech s praxí, do jejichž zaškolení nebudou muset tolik investovat. „To se projevilo už vloni v případě technologických firem, které pod tlakem investorů více šetřily, a tak došlo k poměrně velkému propadu poptávky na IT pozicích, jako jsou programátoři, softwaroví architekti nebo třeba databázoví specialisté. Není to ale tak, že by IT odborníci přestali na trhu chybět, jen chybí o něco méně a také mzdy v tomto oboru zpomalily svůj růst.“
Ne vždy dostanou, co chtějí
Co se týká mezd, ty se v ČR sice zvyšují, ale vzhledem k vysokým spotřebitelským cenám reálně klesají. Podle ČSÚ průměrné hrubé měsíční mzdy ve 4. čtvrtletí roku 2023 meziročně vzrostly o 6,3 procenta na 46 013 korun, reálně však kvůli inflaci klesly o 1,2 procenta. Za celý rok 2023 pak průměrná mzda dosáhla 43 341 Kč.
„Mnohem více lidí než dříve se během minulého roku dostalo do finanční tísně, protože náklady jim rostly daleko rychleji než disponibilní příjmy. I v průzkumech mezi zaměstnanci jsme viděli, že právě kvůli těmto okolnostem sílil tlak na změnu práce. Ale Češi nemají radikální změny v lásce, raději se drží jistoty, takže fluktuace se loni zatím nezvyšovala. Tenhle jev má ovšem velkou setrvačnost a lidé si nakonec spočítají, co se jim vyplatí a co už ne, takže předpokládám, že se fluktuace zvedne letos, a to i přesto, že pravděpodobně dojde k zastavení poklesu nebo i mírnému nárůstu reálných mezd. Ty ale klesaly devět kvartálů v řadě, takže chvíli potrvá, než lidi pocítí zlepšení své finanční situace,“predikuje analytik Dombrovský.
Podle Jana Klusoně, CEO pracovní platformy Welcome to the Jungle, se mzdová očekávání vysokoškoláků během uplynulého roku nijak výrazně nezvedla. Na otázku, zda jsou letos zaměstnavatelé ochotni nabídnout absolventům vyšší nástupní mzdu než vloni, odpovídá: „Tohle je velmi individuální a roli hrají i faktory, jako jsou předchozí pracovní zkušenosti nebo specializace. Nástupní mzdy se obecně zvyšují neustále, nelze však říct, že všude dostatečně.“Podle statistik hned po vysoké škole nejvíce vydělávají IT specialisté, ale také obchodníci či právníci. V poslední době se navýšily nástupní platy také absolventům technických oborů a pedagogických fakult.
Průzkum společnosti Grafton Recruitment ukazuje, že se v roce 2023 nástupní mzdy absolventů VŠ například na pozici programátor pohybovaly v Praze v rozmezí 60 až 80 tisíc Kč hrubého měsíčně, v Brně 45 až 60 tisíc, v Olomouci 38 až 45 tisíc a v Plzni či jižních Čechách nejčastěji mezi 45 a 60 tisíci. Začínající marketingový specialista v Praze si vydělal 35 až 42 tisíc, ale třeba ve Zlíně to bylo 30 až 35 tisíc. „Obecně lze říci, že v IT a technických oborech anebo ve firmách, kde je důležitá znalost cizích jazyků, si absolventi mohou vydělat i o pětinu více, než kolik činí průměrná mzda absolventů v daném regionu,“říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka personální agentury Grafton Recruitment.
Podle studie Top Zaměstnavatelé 2024 cca 27 % absolventů VŠ očekává po získání vysokoškolského diplomu hrubou měsíční mzdu v rozmezí 40 až 50 tisíc korun. Pro srovnání: o rok dříve mzdu ve stejném rozmezí čekalo téměř 20 procent studentů posledních ročníků VŠ. „V porovnání s předchozími roky se očekávaná nástupní mzda absolventů vysokých škol výrazně nezvyšuje,“říká ředitel studie Top Zaměstnavatelé Daniel Novák a připomíná, že její skutečná výše však může být závislá na oboru. Ze studie také vyplývá, že téměř třetina absolventů se nebojí neakceptovat pracovní nabídku, pokud by nabízená mzda byla pod úrovní průměrné mzdy v ČR.
Dejte nám jisté místo a možnost práce z domova
Co se týká kritérií výběru ze strany mladých uchazečů o první zaměstnání, loni výrazně posílila poptávka po jistém a stabilním zaměstnání. Za atraktivní považují vysokoškoláci i šance na budoucí vysoké příjmy. V posledních letech mladí také začali více vnímat nové formy práce (jako je např. hybridní model, který umožňuje pracovat i online z domova) a začínají je vyžadovat.