Clinton děkoval za munici pro Kyjev
Včerejší nebylo jen oslavou čtvrtstoletí od vstupu do NATO. Americký exprezident Bill Clinton vysekl Česku poklonu za vojenskou pomoc Ukrajině. Vyzdvihl zejména českou iniciativu na shánění munice.
Mezinárodní bezpečnostní konference zpravidla nebývají místem oznamování důležitých rozhodnutí. Včerejšek byl v případě konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě výjimkou. Dopoledne na ní premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že se podařilo získat další země do skupiny států, které pošlou a zafinancují dělostřeleckou munici pro Kyjev, který se už dva roky brání ruské invazi. K závazně potvrzeným 300 000 kusům dělostřelecké munice je prý nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200 000 kusů. Česko stojí za snahou získat klíčový vojenský materiál od zemí z NATO i vně Aliance. K iniciativě nákupu ze třetích zemí se dosud připojilo 18 států od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko.
Odpoledne za to Fiala slyšel slova díků od amerického exprezidenta Billa Clintona. Právě on během svého prezidentského mandátu v letech 1993 až 2001 stál u rozhodnutí rozšířit do té doby výlučně západní klub států NATO o východoevropské země.
„Snažíte se munici zajistit a jdete za hranice členů NATO, nevím o nikom jiném, kdo by se takového úsilí ujal,“vyzdvihl český příspěvek Clinton. Srovnal to s probíhající debatou v americkém Kongresu, kde balíček podpory Kyjevu prezidenta Joea Bidena narazil na odpor. Děkoval rovněž za přijetí vysokého počtu ukrajinských uprchlíků v Česku.
Clinton v Praze zavzpomínal na dění v polovině 90. let, kdy vládl Bílému domu. Podle něj měl zásadní vliv na vstup České republiky do NATO zejména první polistopadový prezident Václav Havel. Nebylo to přitom snadné. „Věděl jsem, že někteří členové
NATO rozšíření zpochybňovali,“řekl Clinton. „Nebyli si jisti, jestli rozšíření nebude více politickou záležitostí než bezpečnostní a kdy a jak to může skončit,“dodal. Rozšíření Aliance o východoevropské státy však bylo podle Clintona to nejlepší, co se mohlo stát.
Větší díl odpovědnosti
Hůře to dopadlo s iniciativou partnerství s Ruskem. „Selhali jsme. Rusko se vydalo jiným směrem,“řekl. Nebyl prý schopný přesvědčit svého protějška Vladimira Putina, aby pokračoval v kurzu svého předchůdce v úřadu Borise Jelcina.
Clinton mluvil k plnému sálu, kde ho vedle ústavních činitelů, diplomatů a vojenských představitelů bedlivě poslouchali i přední tuzemští byznysmeni. Mezi jinými čtvrtý nejbohatší Čech Pavel Tykač, majitel Colt CZ René Holeček nebo zbrojař Jaroslav Strnad mladší. Colt a Strnadova skupina CSG byly i sponzory setkání.
Clinton před svým vystoupením na konferenci přijal v poledne od prezidenta Petra Pavla Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Dvaačtyřicátý americký prezident se podle české hlavy státu zasloužil o prosazování demokracie a stability ve střední a východní Evropě, když podporoval rozšíření NATO o Česko, Polsko a Maďarsko v roce 1999.
Válka na Ukrajině podle Pavla ovšem potvrdila, že zejména Evropa musí posílit svou bezpečnost, aby byla připravená čelit mocnému soupeři.
Co k tomu potřebuje? „Za prvé musíme okamžitě navýšit průmyslovou výrobu prakticky ve všech základních segmentech obranného průmyslu. Za druhé zvýšit bojové kapacity jednotlivých evropských armád a uplatňovat přitom zkušenosti z ukrajinského bojiště,“prohlásil prezident. Zmínil také nutnost udržet vnitřní soudržnost NATO.
„Kremelský režim vůči evropským demokraciím zesiluje své dlouhodobé hybridní působení a informační operace,“zdůraznil Pavel. Varoval, že i v kyberprostoru hrozí závažné incidenty, které mohou vyústit v aktivaci závazku na kolektivní obranu NATO.