Indičtí muslimové vyšli do ulic
Krátce před volbami nabývá účinnosti zákon, který umožní snadné získání občanství všem uprchlíkům kromě muslimů
Mohutné pouliční protesty, velká část obchodů zavřená a silná policejní přítomnost v ulicích. Tak včera vypadala situace na řadě míst svazového státu Ásám na východě Indie, kde muslimská část populace protestovala proti nabytí účinnosti sporné novely Zákona o občanství (CAA).
Norma nyní umožní rychlé získání indického občanství lidem, kteří uprchli do Indie před represemi z Afghánistánu, Bangladéše a Pákistánu před rokem 2015 a v Indii dosud pobývali „na dobré slovo“. Netýká se však obyvatel muslimského vyznání. Novela zákona byla schválena již v roce 2019, ale indická centrální vláda kvůli násilným protestům, jež tehdy vyvolala (a jimž padlo za oběť přes sto lidí), účinnost odložila. To se od pondělí změnilo.
Snazší cesta k indickému občanství tak zůstává uzavřená pro příslušníky početných muslimských menšin původem z okolních zemí, které tam čelí útlaku.
Patří mezi ně Rohingové v Myanmaru (Barmě) či šíitští Hazárové v Afghánistánu.
Masová shromáždění místy přerůstající v nepokoje se včera objevila především v oblastech, kde žije větší podíl muslimů. Někteří jejich účastníci demonstrativně pálili listy papíru popsané zněním sporného zákona. Velmi napjatá situace byla také v některých čtvrtích Dillí, které se před necelými pěti roky staly dějištěm krvavých střetů.
Muslimů žije v Indii přes 200 milionů a tvoří asi 15 procent populace, některé oblasti ale mají i muslimskou většinu. V absolutních počtech žije nejvíce indických muslimů ve svazových státech Uttarpradéš a Západní Bengálsko; v citovaném Ásámu vyznává islám jedenáct milionů lidí, více než třetina tamní populace.
Vztahy mezi hinduisty a muslimy jsou napjaté od doby, kdy se v roce 1947 rozpadla Britská Indie a během masových přesunů obyvatel podle sektářských linií následně zahynuly statisíce lidí.
Dvě kategorie občanů
Kritici novely hovoří o tom, že přinese ještě větší napětí do již tak nevalných vztahů mezi většinovými hinduisty a početnou muslimskou menšinou. Problémem je i načasování: účinnost novely se kryje se začátkem muslimského postního měsíce ramadánu a přichází jen pár týdnů před parlamentními volbami.
Hlasování se bude konat postupně od poloviny dubna a očekává se, že hinduisticky-nacionalistická Indická lidová strana (BJP) opět zvítězí, což by premiérovi Naréndrovi Módímu otevřelo cestu ke třetímu mandátu. Mnozí vidí novelu Zákona o občanství jako Módího pojistku, jež mu má zajistit přízeň hinduistů, kteří by snad ještě váhali.
„Od samého počátku je cílem Zákona o občanství vytvořit dvě kategorie lidí, nemuslimy a muslimy,“řekl katarskému mediálnímu domu al-Džazíra výzkumník politických věd a aktivista Jogendra Jadav.
Kritika přichází z nejvyšších pater právnické hierarchie i od lidskoprávních organizací. „Zákon je neústavní a diskriminační hned z několika hledisek, například vylučuje z aplikace práva jednu náboženskou skupinu,“myslí si seniorní soudce indického Nejvyššího soudu Prašant Bhušan s tím, že podle něj „CAA má krátce před volbami potenciál polarizovat voliče podle náboženských linií“. Amnesty International označila podle listu The Guardian CAA za „diskriminační zákon, který jde proti ústavě i mezinárodnímu humanitárnímu právu“.
Mnozí indičtí muslimové mají obavy, že po novele Zákona o občanství bude Módího vláda chtít prosadit kontroverzní Národní registr občanství, který by mohl vést k deportacím milionů osob bez řádných dokumentů, což je často případ muslimů. Kabinet ale takovou možnost odmítl.